Pásový opar může způsobit roky bolestí. Primářka Roháčová: Nechte se očkovat, existuje nová vakcína

„Pásový opar, latinsky herpes zoster, je virové onemocnění spojené s možnými dlouhodobými a závažnými zdravotními komplikacemi. Toto onemocnění je vyvoláno virem, který v člověku žije od doby, kdy měl plané neštovice. Ty se obvykle prodělají v dětském věku, lidé je překonají a virus se usídlí v nervové tkáni, kde pak žije celý život a může být ‚němý'. Může se ale stát, že při nějakém oslabení organismu, většinou u lidí po šedesátém roce věku, kdy přirozeně klesá imunita, se virus aktivuje a projeví se ve formě pásového oparu,“ vysvětlila Blesk Zprávám MUDr. Hana Roháčová.

Pásový opar se může objevit na různých částech těla, typicky na hrudníku, ale často bývá i v obličeji. Také se může objevit v uchu, mezi nejtěžší formy pak patří vyrážka po celém těle.

Záměna oparu za infarkt

Riziku rozvoje pásového oparu je tedy vystaven každý, kdo, většinou v dětství, prodělal plané neštovice. Jak ukázal průzkum společnosti GSK, právě znalost této spojitosti mezi planými neštovicemi a pásovým oparem, a tedy povědomí o osobním riziku nemá více než 90 % dotazovaných ve věku 50+ let. A to i přesto, že většina těchto dospělých spící virus v těle již nosí. Promořenost virem varicella zoster dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80 %, u starších věkových kategorií dokonce až 90 až 98 %.

„Pásovému oparu často předcházejí bolesti, např. v uchu nebo na hrudníku, lidé si tak mohou myslet, že se jedná o infarkt, případně pokud je situován v oblasti zad, lidé si mohou myslet, že jde o problémy s páteří. Pak, když se objeví výsev puchýřků na kůži, je jasné, že se jedná o pásový opar,“ popisuje prvotní příznaky Roháčová.

Chřipka versus covid: Rozdílný průběh i následky. Jak se léčit a kdy se očkovat?

Kdo nejčastěji onemocní?

Pásovým oparem může onemocnět každý, kdo prodělal plané neštovice, bez ohledu na to, jak zdravý se člověk cítí. Lidský imunitní systém s přibývajícím věkem přirozeně slábne a je to právě tento s věkem související pokles funkce imunitního systému, který umožní spícímu viru varicella zoster se reaktivovat a způsobit tak pásový opar. Nejčastěji se onemocnění vyskytuje u osob ve věku 50 let a starších a u osob starších 18 let s oslabeným imunitním systémem.

Podle Roháčové může virus aktivovat i stres.

Pálivé a bodavé bolesti

Pásový opar je bolestivé onemocnění. „Bolesti jsou velice úporné, bývají charakterizovány jako pálivé, bodavé, šlehavé nebo jako pocit elektrických výbojů. Tato bolest se velmi špatně ovlivňuje, často nezabírají ani analgetika podávaná právě proti bolestem,“ uvádí primářka s tím, že bolest může být tak intenzivní a limitující, že dokáže narušit i každodenní běžné činnosti pacientů, jako jsou například práce, oblékaní, spánek nebo chůze.

Po objevení výsevů lékaři podávají virostatika, která brání množení viru. Pokud se zahájí léčba brzy, je šance, že intenzita bolestí nebude tak dlouhá či velká. Léčba trvá dle postižení.

„Pokud virus postihne oblast hlavy nebo krku, může se objevit i zánět mozku či mozkových blan. V takovém případě trvá léčba až 14 dní, u běžného oparu tak sedm až deset dní. Podávají se tablety, u těžších forem pak nitrožilně,“ říká k léčbě lékařka.

Bolesti mohou přetrvávat roky

Nejčastější komplikací, která se může vyskytnou až u 20 % lidí s pásovým oparem, je tzv. postherpetická neuralgie (PHN) - dlouhodobá bolest nervů.

Tato chronická bolest může v místě výsevu po zhojení vyrážky přetrvávat celé týdny, měsíce, nebo dokonce roky. „Jako každá bolest, zvláště chronická, resp. dlouhodobá, pacienta stresuje a mění i jeho chování, pracovní či volnočasové aktivity. Postherpetické neuralgie se sice dají zmírnit léčbou, ale i její užívání je dlouhodobé a ústup bolestí nebývá úplný,“dodává primářka Roháčová. Mezi další možné komplikace pásového oparu patří mimo jiné zdravotní potíže spojené se zrakem či sluchem. K těmto potížím dochází při lokalizaci výsevu herpetické vyrážky v oblasti oka či ucha.

Roháčová: Nechte se očkovat

Proti pásovému oparu byla k dispozici očkovací látka, ale její účinnost nebyla vysoká. Nyní je k dispozici pro zájemce vakcína nová.

Ta dosáhla v klinických studiích více než 90% účinnosti proti pásovému oparu ve všech věkových skupinách. Je určena pro dospělé ve věku 50 let a starší a dospělé ve věku 18 let a starší se zvýšeným rizikem výskytu pásového oparu. Vakcína se podává ve 2dávkovém schématu v odstupu 2 měsíců mezi dávkami.

MUDr. Roháčová doporučuje očkování zejména seniorům nad 60 až 65 let věku a lidem, kteří mají poruchu imunity.