Markéta chtěla pryč z Česka. V Dánsku studuje zadarmo a našla tu i lásku
Svůj sen žít dočasně v zahraničí vyřešila Markéta (28) ve svých 24 letech šalamounsky. Našla si zemi, kde si může prodloužit studentská léta. A ještě k tomu zdarma. Překvapilo ji, jak je studium v Dánsku odlišné od českého vzdělávacího systému. Na stáž ve svém oboru cestovního ruchu díky tomu vyrazila na Tenerife a dokonce si v zemi našla partnera. Přiznává však, že v severské zemi je problém, že neumí moc dobře dánštinu. To hlavně při hledání zaměstnání.
Markéta žila střídavě v Praze a v Liberci, táhlo ji to ale do ciziny. „Zkusila jsem au-pair, což byla sice přínosná zkušenost, ale rozhodně jsem neměla štěstí na rodiny. Další možností, jak žít v cizině, bylo studium,“ řekla Blesk Zprávám. Vybrala si Dánsko, protože zjistila, že se tam dá studovat zdarma. Součástí výuky cestovního ruchu je tam hlavně praxe, díky té se podívala i dál do světa.
„Na svoji stáž jsem jela na Tenerife. Jedna ze zkoušek je právě projekt ze stáže a ve většině případů je to i podklad pro finální zkoušku,“ zavzpomínala Markéta. Studium si obecně dost pochvaluje, na její vysoké škole jsou zkoušky hlavně ústní. Často studenti obhajují nějaký skupinový projekt.
Méně biflování, více povídání
„Klasickou zkoušku, na kterou bych se musela nabiflovat ze skript, jsem tu neměla, všechny zkoušky byly víceméně povídaní o tom, jak a proč a co jsem použila v projektu. Případně, na co by se dalo více a lépe zaměřit,“ popsala tamní vzdělávací systém.
„Od kamarádů, kteří chodí na (jinou) univerzitu, vím, že tam je to trochu víc o tom biflování a sezení na přednáškách,“ uvedla s tím, že na její škole naopak tráví vyučovací hodiny venku v přístavu nebo ve městě. Tam například oslovují kolemjdoucí a plní s jejich pomocí zadané úkoly.
Češka narazila také na přátelské vyučující. „Jsou velmi otevření, říkáme jim křestním jménem, to bych si v české škole nedokázala ani představit,“ dodala Markéta, která v zemi žije už třetím rokem.
Nouze o práci kvůli jazykové bariéře
Právě proto, že je v Dánsku hodně zahraničních studentů, je tam těžší sehnat práci. „Já měla štěstí, našla jsem ji během několika měsíců. Problém je v tom, že tu většinou chtějí, aby zaměstnanci opravdu uměli mluvit dánsky,“ zmínila Markéta. Proto se na práce, jako je umývání nádobí, roznášení letáků a úklid, kde jazyk tak potřebný není, stojí „fronty“.
„Dánština je těžká v tom, že každý mluví jinak. Moje kamarádka z Odense se nedokáže domluvit se svojí babičkou ze severu Dánska. Výslovnost je naprosto neuvěřitelná, z věty o sto písmenech řeknou tak pětinu,“ popsala s nadsázkou. Upozornila také na to, že pravidla dánštiny mají spoustu výjimek.
Když se baví s místními, ti prý raději okamžitě sklouznou k angličtině. „Je pro ně utrpení poslouchat cizí přízvuky a snahy o dánštinu. Málokdo je tedy doopravdy nucen se ji naučit pořádně a rychle. Ale jde to, příkladem je korunní princezna Mary, která se ji naučila za půl roku,“ připomíná Češka žijící ve městě Fyn.
Markéta: Dánové vás mezi sebe jen tak nepřijmou
V zemi se spřátelila s lidmi různých národností. „Poznat nové lidi je tu víceméně lehké, třeba ve škole nebo v hospodě. I díky facebooku se dá seznámit snadno, ale ne s Dány,“ přiznala mladá Češka. Ti se prý s cizinci baví neradi.
„Oni jsou odmala mezi svými kamarády a trvá, než vás pustí dovnitř tohoto kruhu. Jakmile jste ale tam, jsou to ti nejloajálnější a nejupřímnější přátelé. Jsou velmi milí i tak, jen vás prostě jen tak nevezmou mezi sebe,“ popsala.
S povahou místních má ale dobré zkušenosti. „Jednou jsem jela na kole a měla jsem vybité zadní světlo, pak vedle zastavilo auto a vylezl pán, dal mi peníze, abych si koupila světla a nic se mi nestalo,“ popsala v rozhovoru pro Blesk Zprávy Markéta.
„Ano, platí vysoké daně, ale mají zdravotnictví, školství a spoustu dalších výhod zdarma, za což jsou rádi. Také si neříkají, že platí na ty, co nepracují, prostě podporují stát a občany. V létě u silnic můžete vidět stolečky s květinami, zeleninou nebo limonádou, u kterého nikdo není. Jen kasička, mobilní terminál, protože hotovost už je dost pasé, a cedule, kolik to stojí. Oni si řeknou, že přece těch dvacet korun mají, tak je dají, protože za to budou mít domácí dýně,“ dodává Češka s úsměvem.
Markétě do komunity otevřel dveře její teď už bývalý přítel. „Díky jeho a teď už i mým přátelům jsem zažila spoustu dánských oslav a rodinných událostí,“ dodala.
V Dánsku našla lásku, je to Fin
O životě v zahraničí mluvila často a už dřív hodně cestovala, teď se jí stále lidé v jejím okolí ptají, jestli v Dánsku hodlá zůstat. Sama přiznává, že nikdy nevěděla, jak na tuto otázku odpovědět. „Nechtěla jsem nikoho zklamat odpovědí, takže jsem si vymyslela pěknou větu, že jsem otevřená čemukoli a umím si představit zůstat v Dánsku i se vrátit domů,“ prozradila Markéta.
Přátele našla hlavně mezi Kanaďany, Brity, Portugalci, Nory, Islanďany, Američany i Filipínci. S kamarádkou, která je napůl Norka a Dánka. se dokonce vsadily. „Prohrála jsem a musela říct ano na každé rande, které se mi nachomýtlo,“ zmínila Markéta. Přiznala také. že si kvůli sázce musela založit i účet na seznamce Tinder.
„Byla to jedna úděsnost za druhou. Jeden mi řekl, že moje chuťové kombinace jsou nechutné, další mě zase při setkání sjel od hlavy k patě a řekl: „Tak to teda ne“. A odešel. Když už jsem to chtěla vzdát, moje poslední rande bylo s Pasim,“ zmínila se Markéta, jak našla Fina, o kterém teď říká, že je perfektní chlap.
Témata:
Související
