Laboratoř ve Wu-chanu: Netopýří žena, smrtelné viry, francouzské vybavení a velká záhada

Jednoho chladného rána v únoru 2017 čínský vědec jménem Jüan Č'-ming prováděl francouzského premiéra Bernarda Cazeneuvea po nové laboratoři nejvyššího stupně biologického zabezpečení (BSL 4) ve Wuchanském institutu virologie (WIV). V Číně to byla první taková laboratoř, ve světě jich je pár desítek (vč. Centra biologické ochrany Těchonín, provozovaného Armádou ČR).

Laboratoř P4 vznikla díky francouzskému vzoru a technologiím. Jüan, její ředitel, na jejím vybudování pracoval víc než desetiletí. S kolegy z WIV doufali, že by mohli pomoci zabránit další katastrofě podobné epidemii koronaviru SARS, která roku 2003 zasáhla zejména východ Asie, udělala ostudu Pekingu a stála křeslo čínského ministra zdravotnictví.

Ještě horší koronavirus

Avšak jen pár let po slavnostním otevření laboratoře Čínu zachvátila daleko vážnější epidemie příbuzného viru. Jüanův tým jí nezabránil – a co hůř, někteří pojali podezření, že jeho personál mohl sehrát roli v šíření viru pojmenovaného SARS-CoV-2.

Jüan rezolutně odmítá, že by WIV měl nějaký podíl viny na původu pandemie: „Wuchanská laboratoř P4 od zahájení provozu roku 2018 nezaznamenala žádný laboratorní únik ani lidské infekce,“ pronesl v červenci na tiskové konferenci. Obviňování a fámy představují pro jeho tým velký tlak, čelili i „velkému množství“ hackerských útoků na webové stránky institutu či e-mailové schránky zaměstnanců, dodal ředitel.

Pátrání po původci koronaviru se zastavilo, vzkázali experti WHO. Čína odmítla dát data

Jak napsal Washington Post, americké zpravodajské služby koncem srpna konstatovaly, že virus není biologickou zbraní. Jinak se ale neshodly, jak mohl vzniknout či se přenést na lidi. A bez spolupráce Číny se to nejspíš zjistit nepodaří. „Peking nadále hatí globální vyšetřování, brání se sdílení informací a obviňuje další země, včetně Spojených států,“ shrnul závěry amerických tajných služeb Úřad ředitelky národního zpravodajství (ODNI). „Zčásti to odráží nejistotu čínské vlády, kam by vyšetřování mohlo vést, jakož i frustraci, že mezinárodní společenství využívá tuto otázku k tlaku na Čínu.“ Peking od července s mezinárodním vyšetřováním nespolupracuje.

„Virus se pravděpodobně objevil a infikoval pár lidí nejpozději v listopadu 2019, první známé ohnisko případů covidu-19 se objevilo ve Wu-chanu v prosinci 2019,“ shrnuje známé informace ODNI, podle nějž čínské úřady do té doby o viru nevěděly.

Přenos od zvířete, nebo z laboratoře?

Čtyři z amerických služeb se kloní k vysvětlení, že se lidé nakazili od nějakého zvířete. Jedna další naopak spíš předpokládá laboratorní nehodu, „pravděpodobně při experimentech, práci se zvířaty nebo odebírání vzorků ve Wuchanském institutu virologie“, uvádí ODNI. Obě dvě teorie američtí zpravodajové prezentovali už v květnu, moc nových zjištění od té doby nepřinesli. „Doufáme, že nalezneme ‚kouřící zbraň‘,“ použila příměr z detektivek ředitelka národního zpravodajství Avril Hainesová. „Ale je to těžké. Může se to podařit a nemusí. Poslouchám analytiky a skutečně chápu, proč vidí tyto dvě teorie jako ve vzájemném rozporu a proč je tak těžké je zhodnotit,“ řekla v červnu serveru Yahoo News.

Přenos přímo ze zvířete mohl nastat právě ve městě, kde sídlí virologický institut, ať už to souvisí, nebo ne. „Nyní víme jistě, že se zvířata náchylná na koronavirus skutečně prodávala na tržištích ve Wu-chanu,“ uvedl pro Washington Post Robert Garry, mikrobiolog Tulaneovy univerzity v Louisianě. Na 17 tržnicích se před pandemií prodávaly živé kusy 38 živočišných druhů, často ve špatných hygienických podmínkách; ba se vědělo, že mohou přenášet některé choroby na lidi.

Nadále jsou podezřelí netopýři, ale žádné konkrétní důkazy nejsou o přenosu z žádného zvířete na člověka.

Laboratoř P4 se nachází v jižní části Wu-chanu, kde pomalu končí továrny a začínají kopcovitá pole. Sama laboratoř se svými zařízeními se rozkládá na ploše asi dvou fotbalových hřišť, celý areál je dvanáctkrát větší. Nová, moderní laboratoř ostře kontrastuje se stárnoucími budovami dalších součástí virologického institutu. Nezřídka v nich musejí vědci nosit kabáty, když v zimě topení nedostačuje.

Novou laboratoř postavili po vzoru obdobného zařízení ve francouzském Lyonu. Má čtyři podlaží. Dole je zpracování odpadu, v přízemí jsou laboratoře a zvířecí klece, dvě vrchní patra jsou plná sofistikované techniky zajišťující bezpečnou cirkulaci vzduchu.

Nejmodernější zařízení

„Ohromný komplex plný nejnovějších technologií,“ vzpomíná Boris Klempa ze Slovenské akademie věd, který WIV navštívil roku 2017. Zdaleka vše mu ale hostitelé neukázali, a pro čínské návštěvníky to platí podobně. Vedení institutu neustále varuje zaměstnance před zahraničními špiony a vyzrazováním státních tajemství.

Francouz Jean-Pierre de Cavel roku 2010 školil personál vznikající laboratoře o bezpečnosti práce. „Jejich záměrem bylo mít silný nástroj, laboratoř P4, jako každá jiná velká země. Chtěli to nejlepší z nejlepšího,“ popsal Washington Postu. Badatelé tu zamýšleli zkoumat vysoce nakažlivé choroby jako ebola, pravé neštovice či krymsko-konžskou hemoragickou horečku. Koronaviry se tu nezkoumaly, ty totiž představují biologické riziko nižší kategorie, které může zvládat víc laboratoří.

Nový institut chce předpovědět a zkrotit další pandemii: Prozkoumá netopýry i neznámé viry

Ředitel Jüan už před časem oslavil padesátiny. Coby mladý výzkumník v 80. letech získal stipendia ve Francii a Dánsku, byť si na živobytí musel přivydělávat jako kuchař v čínské restauraci. Pak ale začal usilovat o vybudování špičkové laboratoře. „Je to jeho životní projekt,“ zhodnotil pro Washington Post Gabriel Gras, francouzský expert na biologickou bezpečnost, který na projektu spolupracoval.

Wuchanský institut virologie byl založen roku 1956 pod Čínskou akademií věd. Zpočátku, za časů hladomoru, se zaměřoval na choroby hospodářských plodin. Brutální éra Kulturní revoluce (1966-76) výzkum narušila, podle oficiálních čísel komunisté v rámci Maových čistek zabili 229 vědců akademie. Roku 1978 se práce WIV obnovily, dostal za úkol vybudovat první národní archiv virů. 

V souvislosti s epidemií SARS dostala zelenou idea vybudovat laboratoř P4. Přesto existovaly nejrůznější byrokratické překážky. Například při výzkumu SARS měli virologové problém oficiální cestou obdržet vzorky onoho koronaviru. Jejich šéf musel jít potajmu do márnice a vzorky „ukrást“, jak roku 2006 uvedl státní Deník čínské mládeže.

Netopýří žena

Tou dobou také do příběhu vstupuje další figura. Š' Čeng-li také studovala ve Francii, napřed se zaměřovala na vodní viry. Nyní začala u jeskynních netopýrů pátrat po původu koronaviru SARS. Roku 2004 její tým nasbíral po celé Číně vzorky od 408 netopýrů.

Plazili se úzkými jeskyněmi a létající savce chytali do sítí. Většinu jich pustili, pár jich odvezli do laboratoře. Sedm let nato objevila v jeskyni v jižní provincii Jün-nan blízkého příbuzného SARS. Publikovaná studie jí zajistila věhlas v mezinárodních odborných kruzích a přízvisko Bat Woman – Netopýří žena. A také velký grant na pokračování výzkumu.

I ten nesl ovoce. Roku 2017 už její tým mohl oznámit, že v netopýrech (vrápencích) v jünnanské jeskyni našel všechny genetické součásti viru SARS – potvrdili tak původ epidemie.

„Netopýří žena“ varuje před smrtícími infekcemi: Koronavirus je jen špička ledovce

Mezitím Jüan Č'-ming sledoval plody svého třináctiletého úsilí, laboratoř P4 dostala roku 2017 povolení k provozu. Vyšla v přepočtu na víc než 900 milionů korun. Jen hrstka z tří stovek vědců WIV dostala školení, aby ji mohla používat. Patřila k nim i netopýří žena Š', jež se stala ředitelkou střediska pro nové infekční choroby WIV.

„Všeho nech a začni to řešit,“ vzpomínala pro magazín Scientific American na telefonát od ředitele WIV z 30. prosince 2019. V sedm večer jí šéf zavolal, že jsou v nemocnici dva pacienti s netypickým zápalem plic. Bylo podezření, že za tím může být SARS či jiný příbuzný koronavirus, na které se netopýří žena specializuje. „Mohl uniknout z naší laboratoře?“ obávala se tehdy, neboť rizika takového přenosu předpokládala na jihu Číny, ne ve Wu-chanu.

Brzy však obavy vyvrátila. Zrovna, když 23. ledna 2020 čínské úřady uzavřely Wu-chan do přísného lockdownu, ředitelka se svým týmem zveřejnila důležité zjištění: Nový virus se z 96,2 % geneticky shoduje s koronavirem RaTG13, který na jaře zabil tři horníky v jeskyni obývané netopýry a který ona tehdy zkoumala. Zároveň to však je dost velký rozdíl na to, aby mohla s jistotou tvrdit, že nový koronavirus v laboratořích WIV nikdy nebyl. Pracovníci také měli negativní testy.

Nedůvěra vědců a úřadů

Mnozí na Západě však ředitelce a čínským úřadům nevěří. Spolupráce s čínskými virology je na bodu mrazu. Odmlčeli se sami, nebo je hlídají komunistické úřady?

„Vědecká spolupráce ve virologii je ta tam,“ uvedl pro Washington Post badatel, který s WIV spolupracoval roky. „Teď Číňané cizince nevítají, protože mají za to, že tam jedeme hledat nějakou špínu.“

V březnu 2020 psala Š' Čeng-li své francouzské kolegyni Christině Nielsen-LeRouxové: „Mám z té situace obavy. Ale věřím, že můžeme zarazit šíření viru společným úsilím.“ Pak už se jí neozvala. Společné úsilí se nekoná.