30°C
Čím jste jeden druhého okouzlili?
Petr: „Šárka má krásnou figuru, to já potřebuju, a okouzlila mě také velkýma průzračnýma očima, povahou a smyslem pro humor. To je paráda.“
Šárka: „My se spolu umíme strašně nařehtat, máme stejný typ humoru, který je někdy až trošku nejapný, ale my přesně víme.“
Také vám, Šárko, záleží na figuře?
Šárka: „Na první pohled si jí nevšímám, ale oceňuju, že to Petrovi sluší.“
O to víc pak člověk může žárlit...
Petr: „Když na váš protějšek koukají s obdivem i ostatní, tak to potěší. A o to víc, že si můžete říct: A je můj/moje.“
Šárka: „Ve vztahu je zdravá žárlivost v pořádku. I my na sebe trochu žárlíme, ale ne nějak extrémně, to bychom se v naší branži museli zbláznit.“
Slavíte první máj?
Petr: „První máj mi přijde krásný, ono je to i tím, jak se oteplí, vše je voňavé, člověk má na lásku hned větší chuť a více energie, než třeba na Valentýna.“
Šárka: „Takže slavíme, ale do průvodu nechodíme.“
Petr: „A to já jsem za »bolševika« chodil v čele prvomájového průvodu! Byl jsem šťastný, že se něco děje, protože v té době se skoro nic nedělo. Byl jsem i v pionýru, což mě pak štvalo, protože jsem si chtěl jít pro vysvědčení jako správný frajer v kravatě a oni mi řekli, že musím v šátku. Od té doby jsem s pionýrem skončil.“
V dnešní době se také rád hodíte do gala?
Petr: „Baví mě být elegantní.“
Je o vás známo, že jste také velký gentleman, což je v dnešní době možná trochu složité. Nebo se mýlím?
Petr: „Nemýlíte, emancipace trochu popírá rozdíly, které mezi ženami a muži panují. Chlapi jednoduše jsou od přírody fyzicky silnější a má tomu odpovídat i role ve vztahu.“
Znamená to třeba, že u vás doma ovládá kuchyň Šárka?
Šárka: „Tohle zase dané konkrétně nemáme. Kolikrát vaří Péťa, někdy zase já, jindy si jdeme sednout na oběd do restaurace.“
Petr: „Určitě ale platí, že Šárka vaří o dost častěji. A je i výborná hospodyně. Já umím přiložit ruku k dílu, ale mně stačí luxovat jednou za dva měsíce, což je špatně, takže většinu domácích prací dělá Šárka.“
Šárka: „Petr je zase velmi šikovný. Na to, že je to muzikant s jemnýma ručičkama, umí naštípat dříví, vytřít celou chalupu, stlouct poličku…“
Petr: „Nebo vyměnit žárovku.“ (usmívá se)
Jste spolu přes rok. Stihli jste už společnou dovolenou?
Šárka: „Je hodně těžké uspořádat naše povinnosti tak, abychom měli oba dva volno, takže jsme teď dali horko těžko dohromady dva termíny na kratší dovolené.“
Petr: „U moře jsem nebyl déle než dva roky.“
Šárka: „Já pět let. Ale letos na podzim se tam snad spolu podíváme, loni nám to nevyšlo. To jsme byli jen po Česku a na chalupě, a pak tedy v Itálii na horách. Petr je vynikající lyžař.“
Petr: „Od první třídy jsem hrál fotbal, tenis, pak jsem začal chodit na golf. V devíti letech jsem dostal svou první golfovou hůl, kterou mi vyrobili ve vesnici u Kolína, protože tehdy tu ke koupi jen tak nebyly. Bylo tu tak 500 golfistů, teď jich je cca 80 tisíc. Už mě to ale ani moc nebaví, jak to hraju dlouho a vím, že to nikam nedotáhnu. Ale pořád je to velice příjemný sport. Člověk se projde, kouká do zeleného, slyší zpívat ptáky.“
Sdílí s vámi tyto sportovní vášně i Šárka?
Šárka: „Občas vyrazíme na kolo, na procházku se psem nebo si spolu jdeme zapinkat tenis. Já jsem ho nikdy nehrála, takže se ho učím, jsem ráda, že má se mnou Péťa takovou trpělivost. Hodně díky mě posiluje nohy, protože běhá po kurtu a sbírá míčky.“
Petr Vondráček v milosrdném kostýmu: Konečně má něco, co si přál! Markéta Reinischová, Daniel Kristl
V jednom z rozhovorů jste přiznala, že je Petr ryzí – co na srdci, to na jazyku. Nevadí vám někdy jeho upřímnost?
Šárka: „Vůbec ne, můžeme se spolu bavit otevřeně o čemkoli. Je mi to sympatičtější, než kdyby měl něco na srdci a neřekl mi to.“
Hádáte se?
Petr: „Nějaké neshody jsou ve vztahu běžné, ale že bychom se vyloženě hádali, to ne. Klidně si mohu válet šunky, když Šárka uklízí, a nevyčítá mi to.“ (směje se)
Šárka: „Stejně tak ale já. Včera to bylo přesně naopak. Petr vyluxoval a vytřel celé horní patro a já jsem akorát umyla nádobí.“
Padly již zmínky o svatbě?
Šárka: „Asi jako každá žena bych se chtěla vdávat, ale že bych netrpělivě čekala na žádost o ruku? To ne.“
Petr: „Já bych se chtěl partnersky registrovat. Jde to vůbec u heterosexuálních párů? Homosexuálové chtějí svatbu a já chci registrované partnerství!“
Šárka: „Ty musíš mít vždy něco extra.“ (směje se)
Petr: „Bylo by to originální. Asi udělám kampaň.“
Petře, máte čtrnáctiletou dceru, Šárka zatím děti nemá a dá se předpokládat, že třeba bude chtít mít. Umíte si představit, že byste se staral o miminko?
Petr: „Představit si to dokážu a nebráníme se tomu. Toto je ale otázkou osudu.“
Oba jste zpěváci, je to znát i u vás doma?
Šárka: „Je! Bylo období, kdy nás potkal soused a říkal: Hele, já mám hudbu rád, ale v jednu ráno už bych to poslouchat nemusel. (směje se) Takže už se krotíme.“
Jak byste, Petře, zhodnotil Šárku jako zpěvačku?
Petr: „Je výborná. Má velice zajímavý sametový hlas, v hloubkách mi trochu připomíná Yvettu Simonovou. Jako zpěvačky si ji nesmírně cením.“
A co byste vy řekla o Petrovi?
Šárka: „Petr je veliký profesionál, ať už hraje divadlo, nebo zpívá. Vážím si ho.“
Petr: „Oba dva máme ale svoji doménu. Jsou zpěváci, kteří zazpívají prakticky cokoliv, my máme každý svůj žánr, v němž jsme dobří. U mě je to třeba rock and roll, boogie-woogie…“
Vy jste obrovským fanouškem Elvise Presleyho…
Šárka: „Doufám, že na nás máte čas do večera, protože o Elvisovi dokáže Petr mluvit hodiny.“ (usmívá se)
Čím vás tak uchvátil?
Petr: „Miluju ho od dětství. Jakmile jsem se ve dvou letech naučil pouštět gramofonové desky, tak jsem se do něj zbláznil. Tím svým chraplákem mě totálně odzbrojil, neustále jsem si ty písničky pouštěl a tancoval na ně.“
Kdy jste si jeho písně poprvé veřejně zazpíval?
Petr: „Už jako sedmiletý jsem vystupoval za doprovodu táty, který hrál na piáno, a v deseti jsem nazpíval duet s Karlem Zichem na jeho desku. A nyní nás s kapelou Lokomotiva čeká v Divadle Hybernia 28. května další koncert Aloha from Havaii, což je nejslavnější Elvisův koncert z roku 1973. Je unikátní tím, že byl jako první přenášený přes satelit. Není to žádná kašpařina, doprovází nás symfonický orchestr, který čítá skoro 40 lidí, a já jsem tam jako Elvis.“
Jste za něho i převlečený?
Petr: „Mám jen hezký lesklý oblek s límcem, jinak jsem sám za sebe. Chceme divákům připomenout, jak nádherné to tenkrát bylo. Přezpívávám jeho písně i v přesném pořadí, jak šly za sebou tehdy na Havaji.“
Co máte s Elvisem společného krom lásky k hudbě?
Petr: „Lásku k mamince, jsem také mamánek, ale menší. On bohužel přišel o maminku velmi brzy, já ji naštěstí stále mám.“
Šárka: „Je to mamánek v nejlepším slova smyslu. Péťa je úžasný v tom, že je mamince kdykoli k dispozici. Jsou na sebe tak hezky fixovaní.“
Petr: „Mám úžasnou mámu. Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.. To si myslím, že v tomto případě platí.“
Hudební talent máte po obou rodičích?
„Po tátovi. Ten mi ukázal první figury na piano, a pak jsem šel, ačkoliv jsem nechtěl, do ZUŠky. V prvním ročníku jsem měl učitele, strašně nervózního dědka, který mi málem zlámal prsty. Nesnášel jsem to.“
Šárko, hraje vám Petr na klavír i doma?
Šárka: „Poslouchám ho, když cvičí.“
Petr: „Takže jednou měsíčně.“
S Petrem jsme mluvili o jeho Elvisovi. Vy zase zpíváte s kapelou Ivety Bartošové. Čím si vás tato zpěvačka získala?
Šárka: „Na její hudbě jsem vyrůstala, vždycky jsem si na ni hrála. Uměla jsem její písně nazpaměť. Osud to chtěl, že jsem se před lety setkala s Fredy Bittnerem, což byl její poslední kapelník, který mi řekl, že bylo v plánu turné, které se bohužel nestihlo uskutečnit, a nabídl mi, zda bych ho s nimi nechtěla odjezdit já. Loni jsme měli premiéru a teď nám započalo turné po celé republice. Je to krásný projekt s názvem P.S. Iveta, který ji oslavuje.“
Máte s Ivetou něco společného?
Petr: „Štěstí na chlapy.“ (směje se)
Šárka: „Možná křehkost, protože ona byla také taková citlivá, jemná duše.“
Což pro tvrdý showbyznys není ideální. Poznala jste to už po SuperStar, kdy vás ne všichni měli rádi…
Šárka: „Proto jsem pak také na čtyři roky úplně zmizela. Měla jsem toho všeho plné zuby. Pracovala jsem v kosmetice pro jednu celosvětově známou značku a moc mi ta pauza pomohla.“
Proč jste se rozhodla vrátit?
Šárka: „Dostala jsem nabídku do muzikálu, rozkřiklo se, že jsem zpět, že žiju a začala jsem na své kariéře zase pracovat. Dnes dělám jen to, co chci, a nemusím být nikomu úslužná.“
Zaregistroval jste Šárku, když byla v roce 2004 v SuperStar, kde vybojovala druhé místo?
Petr: „V té době jsem už s kapelou Lokomotiva vystupoval šest let v pořadu Miloslava Šimka a Zuzany Bubílkové S politiky netančím, který tehdy sledovaly tři miliony diváků, takže jsem byl známý a cítil se v showbyznysu dobře. Všichni o SuperStar mluvili v superlativech, já jsem se na to ale tvářil spíš skepticky. Vždy mi přišlo divné, když umělce hodnotila v nějaké soutěži »odborná porota«. Tyto typy pořadů mi byly a jsou protivné. Muzika není o dokonalosti a číslech, ale o srdci. To jsem ale odbočil. Šárku jsem zaregistroval, mnoho mých kamarádů ji milovalo. Já jsem si říkal, že je roztomilá, ale byla ještě dítě, však jí bylo 16.“
Šárka: „Já to chápu, více lidí těmito soutěžemi pohrdá. Jsou to muzikanti srdcem i duší, kteří si své místo dlouho budovali, a my jsme najednou přišli a vzali si hlavní vysílací čas.“
Petr: „S odstupem času si ale říkám, že sice nejsem cílová skupina, ale když se chtějí mladí předvést, tak proč ne.“
Oba letos slavíte »pracovní« výročí. Šárka 20 let od SuperStar, Petr 30 let s kapelou Lokomotiva…
Petr: „To ano, ale já jsem byl populární už v roce 1986, kdy jsem vydal svou sólovou desku, takže sám za sebe slavím už skoro 40.“
Dříve jste byl hodně vidět v televizi. Ať už jako herec třeba v seriálu Velmi křehké vztahy, či v pozici moderátora úspěšného pořadu Hádej, kdo jsem…
Petr: „To byl v té době fenomén, vyhrál dvě ceny TýTý. Byla to desetiletá vlna, kdy jsem byl skoro všude, zejména na Primě. Pak ještě přišla Tvoje tvář má známý hlas na Nově. Teď už se ale v televizi nevyskytuji.“
A chtěl byste?
Petr: „Já se nikdy do televize necpal a cpát se nebudu. Pokud nepřijde nabídka, tak nepřijde. Když ano, zvážil bych ji, a kdyby mě to zajímalo, určitě bych ji přijal.“
Šárko, vás herectví na kameru neláká? Už jste si jej zkusila ve filmu Panic je na nic.
Šárka: „Tím se raději moc nechlubím. Nicméně ráda bych to zkusila, ale nemám žádnou průpravu. Já bych třeba strašně ráda šla zpívat do Tvoje tvář má známý hlas nebo tancovat do StarDance, to by mě bavilo.“
Tancujete i spolu?
Šárka: „Když někde hraje živá hudba, trsneme si rádi. A umíme si spolu zatančit i jen tak doma v kuchyni.“
Petr: „V mládí jsem platil za dobrého tanečníka, ale postupem času už nejsou mé taneční variace tak koukatelné.“
Šárka: „Koukatelné stále jsou!“ (usmívá se)
