Úspěch předsednictví, chválí si Bartoš. Eurodotace půjde použít na následky energokrize i války

Pro čerpání evropských dotací platí mnohdy docela přísná pravidla – tedy na co, za jakých podmínek a také do kdy je nutné peníze využít. Nyní se regule v jistém ohledu zmírní. Kompromis našlo české předsednictví na zasedání unijních ministrů pro místní rozvoj, které hostil v Kongresovém centru Prahy Ivan Bartoš 2. září, v úterý ráno návrh drtivou většinou schválil Evropský parlament.

„Ještě za francouzského předsednictví jsme začali řešit nedostatek zdrojů pro řešení standardních věcí, týkajících se programu IROP, a zároveň řešení uprchlické krize,“ uvedl Bartoš pro Blesk Zprávy. „Já jsem inicioval iniciativu deseti států, které byly přímo zasažené uprchlickou vlnou, zda by v nějaké formě ještě Evropská komise nemohla upravit programy IROPU nebo kohezní fondy, aby se z nich dala řešit třeba pomocná infrastruktura.“

Drahý proud i cihly

Záhy se pak ukázalo, že je problém s dokončováním projektů financovaných z EU kvůli rostoucím cenám energií, stavebních materiálů i dalších výdajů.  

„Pak jsem předal vedení v té iniciativě Estonsku, protože jako předsednická země už pouze hledáme konsensus mezi sedmadvacítkou a i na jednání s komisařkou. Návrh komise pak většinu uspokojil. Zásadní je tzv. fázování, které umožní dofinancovat za stejných podmínek projekty z minulého období už za nové peníze. Pak už jsme se jenom snažili na politické rovině moderovat diskusi mezi Evropským parlamentem a komisí, neboť v sedmadvacítce na tom shoda již byla,“ dodal vicepremiér.

„Evropský parlament zvolil rychlé projednávání bez dalších pozměňovacích návrhů, tím pádem se kruh uzavřel. Samozřejmě mám radost, že se to povedlo. Některá politická vyjednávání jsou těžší, některá jsou lehčí, ale ta shoda byla nalezena. Lidé, kteří mají na starost nejen předsednictví, ale i evropskou politiku České republiky prostě odvedli obrovský kus práce,“ chválí Bartoš. Změna podle něj pomůže všem zemím, neboť drahota je napříč Evropou.

Evropské zastropování elektřiny: 3,4 bilionu na energetická opatření, slibuje šéfka eurokomise

Nová legislativa zjednodušuje pravidla pro využívání evropských dotací (tzv. prostředků soudržnosti) ve dvou oblastech: pomoc s migrací a pomoc s investicemi v oblasti soudržnosti, které jsou ohroženy vysokými náklady na energie a nedostatkem surovin a pracovních sil. Stanovuje dodatečné předběžné financování ve výši 3,5 miliardy eur (86 mld. Kč) v letech 2022 a 2023.

Umožňuje rovněž 100% financování projektů EU na podporu socioekonomické integrace státních příslušníků třetích zemí a odstraňuje požadavek na umístění uprchlíků, informuje Evropský parlament. S cílem zajistit, že se pomoc dostane k místním komunitám, musí být nejméně 30 % částky projektu poskytnuto místním orgánům nebo místním komunitním organizacím.

„Tváří v tvář ruské agresi musí Evropa reagovat rychle a rozhodně. Díky programu FAST-CARE pomůže politika soudržnosti ukrajinským uprchlíkům a umožní evropským městům, obcím a hospodářství EU zmírnit přímé i nepřímé důsledky této strašné války,“ komentoval po hlasování německý europoslanec Niklas Nienaß, který měl návrh na starosti jako zpravodaj. „Poslanci zároveň zajistili, že nouzový balíček nebude na úkor dlouhodobých investic.“