Zásadní změna na internetu: Odstraní reklamy a ochrání děti. Kdy začne platit?

Evropský parlament bude pokračovat v práci na jednotném aktu o digitálních službách. Jde o množství opatření, která by měla poprvé po 20 letech zásadně změnit internetové prostředí. „Míra ochrany soukromí je na internetu horší než před 10-15 lety,“ vysvětlil poslanec Evropského parlamentu Mikuláš Peksa (Piráti). Návrh klade hlavní důraz na odstraňování nezákonného a škodlivého obsahu z internetu. Tlačit bude především na velké platformy typu Facebook či Tiktok, aby na své stránky nepropouštěly sporný obsah.

„Cílem je zkultivovat online prostředí, zajistit dodržování práv uživatel a spotřebitelů. To, co je nelegální offline, nemůže být legální online,“ uvedla místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO). „Jedním z prvních kroků je, aby platformy znaly své prodejce a věděly, za kým jít, když nastane problém. Zároveň tu bude prostor pro občany, kteří budou moci sami jednat, když na stránkách velkých firem uvidí problematické příspěvky,“ dodala.

Průšvih Facebooku: Nevyhne se drsné žalobě!

Za škodlivý obsah se považují například dezinformace nebo některé informace podávané dětem. Vůči nim by platformy měly uplatňovat speciální režim a analyzovat, jaký dopad mají na nejmladší, případně ho zmírňovat. „Příkladem je Tiktok, teď nejvíce stahovaná aplikace na světě. Cílené podněty děti někdy dovedou k bulimii nebo krajně až k sebevraždě. Proto by neměly dostávat cílené reklamy tak, jak se to teď děje,“ řekla Charanzová.

Konec otravných nabídek a reklam?

Akt o digitálních službách bude řešit také personalizované reklamy. „Známe to z Facebooku, kde se to hemží sděleními a různými doporučeními, která bychom tam nechtěli mít,“ doplnila Charanzová s tím, že díky novému nařízení by lidé mohli sami určovat, co si přejí a nepřejí mít na sledovaných stránkách. „Šmírovací reklamy“ ale některé firmy živí, a tak bude podle Charanzové Evropský parlament řešit, jak jim dát přísnější pravidla namísto úplného zakázání. Naopak Mikuláš Peksa navrhuje možnost jejich úplného vypnutí. „Jedním tlačítkem byste mohli toto otravování vypnout. Etičnost cílené reklamy je diskutabilní,“ řekl.

TikTok se stal nejnavštěvovanější stránkou světa. Porazil Google, který kraloval roky

Nařízení o digitálních službách bojuje také proti metodám internetových platforem, které mohou být vůči některým lidem manipulativní. Typická je nabídka pojištění, kterou zákazníci dostanou, když si na stránkách leteckých společností kupují letenku. „Běžný uživatel na to nedává vždy bedlivý pozor a často může kliknout na něco, co nechce. Spotřebitel by měl ale mít jasné informace o tom, co si objednává,“ vysvětlila Charanzová problematiku.

Neposlušným platformám bude hrozit sankce

S novým nařízením budou muset firmy vyhodnocovat, co mají na svých stránkách. Každý rok to pak zveřejní spolu s tím, jak daný problém vyřešily. Pokud nedostanou svým závazkům a nebudou problematickým materiálům věnovat pozornost, budou riskovat sankci, která může dosahovat až 6 % jeho celosvětového obratu.

„Ta pravidla nemají firmy svazovat, ale donutit je, aby zakročily víc, než doposud,“ uvedla Dita Charanzová. Parlament bude řešit také to, jaká opatření by byla vhodná zavést pro menší webové stránky. Některých se problematika uváděná v nařízení příliš netýká a povedou se tak úvahy o tom, jak zabránit tomu, aby nemusely vypracovávat každoročně přehled rizik. Debatovat se bude také o vyhodnocování chování platforem, dělat by to mohla agentura nebo digitální koordinátoří.

„Největší platformy se dostanou pod nějakou supervizi, něco takového tu dříve nebylo. Když se podíváme na tradiční média, tak podléhají například Radě rozhlasového vysílání. Logicky proto mělo něco takového vzniknout i pro internet a narovnat podmínky,“ doplnil Peksa.

Influencerka (†36) náhle zemřela: Pár dní před smrtí publikovala mrazivé video!

„Zákon rozlišuje normální a velmi velké platformy, mluvilo se o tom, které platformy by tam měly spadnout. Dostali jsme se k řešení, že striktnější pravidla pro velké platformy v podstatě nezasáhnou menší český podnik. Bavíme se o tom, jak relativně malým podnikům dát rovnější podmínky vůči dominujícím zámořským gigantům. Ti by pak měli používat nějaká pravidla a nevyužívat tržní postavení k posilování svého trhu,“ doplnil Peksa.

Problematická pornografie

Zatím se neví, jak přesně by nové nařízení omezilo pornografický obsah na internetu. „Není vždy jasné, co je a není porno,“ vysvětlil Peksa. „Kontroverzní je to i kvůli sexuálním pracovníkům, protože nějaká registrace by vytvářela určitou centrální evidenci. Z toho má velký strach například sdružení Rozkoš bez rizika, která zachovává anonymitu lidí,“ řekl Peksa.

Když parlament návrh schválí, bude to muset dále řešit ještě s jednotlivými členskými zeměmi. Počítá se s tím, že každá země má svá pravidla, co je a není legální. Podle Dity Charanzové se to tak bude nejspíš uzavírat až během českého předsednictví Evropské Unie a v platnost by tak akt o digitálních službách mohl vstoupit v polovině příštího roku.