Hrůzy holokaustu: Ví o nich české děti dost? Plány nabourala pandemie, říká odborník
27. ledna si svět připomínal mezinárodní Den památky uctění obětí holokaustu, tedy systematického pronásledování a vyvražďování 6 milionů Židů, ale i sta tisíců Romů a 15 000 homosexuálů během 2. světové války. Výzkumy ukázaly, že podle 50 % lidí si holokaust nepřipomínáme dostatečně a podle 80 % dotazovaných by se o něm mělo na školách učit více. Co si o těchto výsledcích myslí čeští dějepisáři a odborníci na holokaust?
27. ledna Rudá armáda osvobodila koncentrační tábor Osvětim-Březinka. Z výzkumu NMS Market Research však vyplývá, že dle 82 % lidí z více než 1200 dotazovaných by se o holokaustu měli děti a dospívající učit důkladněji.
„Dokonce i 89 % studentů ve věku 15 až 17 let si myslí, že by se o něm měli ve škole dozvědět víc,“ doplňuje analytik NMS Market Research Vít Pavliš.
„To mě překvapilo, s touto problematikou jsem se nesetkal,“ řekl Blesk Zprávám předseda výboru Asociace učitelů dějepisu Pavel Martinovský. „Je na individuálním posouzení, jestli jsou 3 vyučovací hodiny věnované holokaustu málo nebo hodně. Nemám ale pocit, že by se u nás o holokaustu učilo nedostatečně, protože existuje velké množství projektů na toto téma, před covidem se konaly například exkurze do Terezína a podobně,“ doplnil Martinovský.
Na gymnáziích podle něj existuje i velké množství seminářů, do kterých se studenti mohou zapojit. Naopak na učilištích je ale možné, že vzhledem ke stanoveným osnovám je hodin věnovaným holokaustu méně.
„Ten základ na základních školách mají stejný všichni, ale je pravda, že když to porovnáme, na gymnáziu mají celkově více hodin dějepisu než na učilišti, kde je pak kvůli menšímu počtu hodin dějepisu i menší prostor pro téma holokaustu,“ vysvětlil Martinovský.
Jenže ozývají se i další hlasy, že výuka o holokaustu není dostatečná. „Víme o tom, že na školách se o holokaustu učí. Nemáme však bohužel žádné statistiky, v jaké míře a jak dostatečně. Podle našich informací zájem zdaleka překračuje možnosti. Některé naše instituce participují na programech, zaměřujících se na výuku o holokaustu ve školách. Víme, že ani to není dostatečné a systémové,“ řekl Blesk Zprávám ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus.
Podle něj moderní dějiny a dějiny 20. století obecně nejsou vyučované v takovém rozsahu a hloubce, jaké by si zasloužily.
„Měli jsme několik rozhovorů na toto téma s několika ministry školství, ale naše plány nám překazila pandemie. Doufám tedy, že se k nim opět vrátíme a že alespoň trochu budeme moci posunout laťku znalostí o těchto, z našeho pohledu, důležitých témat,“ doplnil Kraus za Institut Terezínské iniciativy.
Přestože by se podle Čechů mělo holokaustu ve školách věnovat více času, vědomosti žáků a studentů podle výzkumu nezaostávají. „Kvalita vyučování se dá ohledně poskytnutých informací vždy rozšiřovat. Ale ještě důležitější je přemýšlet nad tím, jaké otázky si v souvislosti s tím klademe. Jádro problému ve vzdělávání není rozsah, ale ale skutečný vzdělávací efekt a propojení s ostatními tématy českých a světových dějin,“ uvedl pro Blesk Zprávy Michal Frankl, odborník na dějiny moderního antisemitismu, holokaustu a uprchlíků.
Pro prohloubení znalostí o holokaustu se Frankl podílí na webu MemoGIS, který informuje o osudech pražských Židů. Interaktivní mapa návštěvníkům stránek přibližuje záznamy 30 000 obětí holokaustu, kteří v hlavním městě žili před deportací. Zobrazuje také téměř 10 000 domů, kde bydleli, stejně jako označená místa, kam měli zakázané vstoupit a situace, kdy byli zatčení za porušování protižidovských opatření. M
apa pomáhá jinak přemýšlet o veřejném prostoru. „Můžete chodi ulicemi Prahy a zjišťovat, kde kdo žil a co se tam stalo. Pronásledování nezačalo před deportací, ale v místech, která důvěrně známe,“ uvedl Frankl.
Výzkum NMS Market Research také ukázal, že pouze podle 52 % dotazovaných si v Česku holokaust připomínáme dostatečně. Až 76 % lidí si myslí, že by se o tomto tématu mělo mluvit více. „Já jsem přesvědčený o tom, že by se to dalo víc připomínat i mimo výročí jako je například 27 leden,“ doplnil Michal Frankl.
Mohl by se holokaust opakovat?
Výzkum dále vypověděl, že holokaust je součástí historie jen podle 35 % dotázaných. Až 55 % lidí si totiž myslí, že by k podobné události mohlo dojít i dnes.
„Víme z velmi nedávných dějin, že riziko další genocidy je s námi. Měli bychom vědět, kam až taková nenávist může vést. Jeden směr je zevšeobecnit zkušenost holokaustu jako jedné z genocid a jako jisté varování proti dalším, stejně tak si ale musíme uvědomit, že antisemitismus i nadále některým lidem poskytuje falešný vývoj světa. Se současným šířením spikleneckých teorií je bohužel ještě více aktuální,“ sdělil historik Frankl.
Odlišný názor má ředitel Institutu Terezínské iniciativy Tomáš Kraus. „Já jsem přesvědčen, že holokaust jako takový se v současné chvíli opakovat nemůže. Je to přece jenom určitý fenomén, který vznikl v určité době, v určitém historicko-politickém prostředí a vykazuje zcela specifické znaky. Stačí zdůraznit jeden fakt, genocida Židů a dalších menšin se odehrávala ve formě přijatých zákonů. Všechny fáze perzekuce byly přesně naplánovány, schváleny a pak s byrokratickou přesností vykonány,“ uvedl.
„Nedávno jsme si připomněli 80 let od konference ve Wannsee, což byla vlastně pracovní porada několika úředníků, která rozhodla, jakým způsobem bude zavražděna určitá část Evropanů,“ dodal Kraus. „Ale nemůžeme vyloučit, že se v dnešním světě může odehrát něco jiného, stejně tragického. A ono se to svým způsobem děje. Možná jenom ne před našima očima a na trochu jiných kontinentech.“
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.