Pacienti s covidem v kritickém stavu: Takhle je léčí hrdinové z VFN! Proč nemají skafandry?
Téměř stovku pacientů v kritickém stavu už lékaři VFN převezli v době pandemie na Kliniku anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a 1. lékařské fakulty v Praze z jiných nemocnic po celé České republice. Na přístrojích jich tu skončilo celkem přes dva tisíce.
Už rok na této klinice nenosí personál k těžce nemocným s covidem-19 ochranné kombinézy a obleky. „Důvodem je ochrana našich pacientů před přenosem bakterií na rukávech obleků. Na naše oddělení jsme si začali přivážet nemocné s velmi odolnými bakteriemi. A v určité fázi se nám zvýšila úmrtnost pacientů až o 8 %. Ve chvíli, kdy byl náš personál naočkovaný a promořený, se úmrtnost zase snížila. Nebojíme se covidu, jako právě bakterií, plísní a jiných virů, které ho provázejí,“ říká přednosta kliniky doc. MUDr. Jan Bláha.
Nemocní z celé republiky
„Na naší klinice se od začátku pandemie koncentrovali pacienti s nejtěžší formou covidu-19. Celkově tu prošlo intenzivní péčí více než dva tisíce pacientů. Od roku 2020 evidujeme téměř 300 těžkých SARS-CoV-2 ARDS, to znamená syndromů akutní dechové tísně, z toho jsme 115 lidí museli připojit na ECMO (mimotělní podpora orgánů). Pro 85 pacientů v kritickém stavu jsme museli vyjet urgentně do jiných nemocnic v Čechách i na Moravě,“ vysvětluje přednosta Bláha.
Antigenní testy ukáží na efektivní léčbu
Již rok používají lékaři z KARIM pro stanovení diagnózy a množství infekce jen laboratorní antigenní testy, a to jak z dýchacích cest, tak i z krve. „Oproti PCR testům jsou lepší pro stanovení nálože viru a určení léčby virostatiky nebo monoklonálními protilátkami. To nám umožňuje léčit daleko efektivněji. Dostávají se k nám totiž i pacienti z jiných zařízení ve vážném stavu úplně zbytečně. Nedostanou včas odpovídající léčbu, protože se předpokládá, že už v sobě živý vir nemají. Nemusí to být ale pravda.
Naše data prokazují, že až polovina lidí ho má i přes deset dní. Vedle toho nemusí mít ani svoje neutralizační protilátky. I teď tu máme pacienta s ukončeným očkováním i posilující dávkou. Je ve vážném stavu, protože nedostal včas správnou léčbu, a navíc má 135 kg a silnou cukrovku,“ vysvětlil vedoucí lékař intenzivní péče KARIM VFN a 1. LF UK doc. MUDr. Martin Balík s tím, že ECMO tým lékařů běžně přiváží z ostatních nemocnic na KARIM pacienty, kteří nebyli léčeni virostatiky ani monoklonálními protilátkami a je možné, že zbytečně skončili vedle ventilátoru i na mimotělním oběhu ECMO, kde mají jen 60% šanci na uzdravení.
Co nejkratší doba na plicní ventilaci
Na rozdíl od jiných nemocnic zde není ani běžnou součástí diagnostiky pacientů CT vyšetření. Lékaři si vystačí s ultrazvukem a rentgenem přímo u lůžka nemocného. „Šetříme tím nejen kapacity nemocnice, ale především kriticky nemocné pacienty, pro které je transport na vyšetření velmi náročný,“ zdůraznil doc. Martin Balík. Co nejdříve pak pacienty odpojují od umělé plicní ventilace.
„Dvě třetiny našich pacientů jsou obézní a dvacet procent je kriticky obézních s BMI přes 40. Když jsou tito lidé upoutáni na přístrojích, musíme se snažit je co nejrychleji rozhýbat. Kdybychom čekali s tracheostomií (chirurgický výkon, kdy je průdušnice uměle vyústěna na povrch těla) 14 dní do jejich bezinfekčnosti, tak by se toho nemuseli dožít. Každý den na umělé plicní ventilaci totiž znamená snížení svalové hmoty o čtyři až pět procent. Ve chvíli, kdy je někdo hodně obézní, tak první, co zmizí, jsou svaly a zůstane skelet a tuk. Jsme tedy zastánci časné tracheostomie a bronchoskopie (vyšetření dýchacích cest trubicovým přístrojem) bez ohledu na infekčnost pacienta,“ doplňuje doc. Balík.
Lidský přístup k rodině a blízkým
„Od začátku zde na KARIM máme povolené návštěvy. Jsou tu ty nejtěžší případy a lidé mohou zemřít během jednoho, dvou dnů. Pokud je pacient infekční, tak jeho blízké oblečeme do ochranných pomůcek a návštěvu povolíme. Vše je o lidském přístupu,” uzavírá doc. Bláha.
Bakterie na rukávech ochraných obleků. To nikdy nikoho z hygieny nenapadlo. Kolik baktérií asi víří neustále kolem každého z nás, díky náhubkům, které si nikdo po sendání nemění? Otázka je, k čemu jsou tedy ty náhubky. Aby se ty bakterie a viry měly kde v klidu množit?