12°C
V Česku tiká bomba s názvem stárnutí populace… Jak odvrátit kolaps zdravotnictví?!
V následujících dvaceti letech projde české zdravotnictví nejtěžší zkouškou v novodobé historii. Počet osmdesátiletých se má do roku 2045 více než zdvojnásobit, za dalších 5 let pak má žít v celé zemi přes 5,1 milionu lidí starších 65 let. A pokud se nic nezmění, nemá podle expertů zdravotnický systém takový nápor budoucích klientů ustát. Naštěstí se rodí záchranný plán!
Téměř apokalyptickou vizi země představil šéf Ústavu pro zdravotnické informace a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. „I kdyby se teď narodilo 200 tisíc dětí, jakože to nečekám, tak to nezmění nic na tom, co nás čeká v následujících 20 letech,“ uvedl. Problémů stárnutí populace přináší hned několik.
Výpadek až třetiny sester
Senioři odejdou do důchodu a mladší ročníky do té doby do pracovního procesu nedorostou. Následně zejména ti opravdu staří budou potřebovat péči, jenže stárne a chybět bude také personál. Například v roce 2022 byl průměrný věk sester 47 let, ve věku nad 60 jich bylo 11 700, tedy 14 procent. Dušek dodal, že v následujících 10 až 12 letech by tak mohla chybět až třetina všeobecných zdravotních sester.
Záchranný plán
Experti v čele s ministerstvem zdravotnictví proto vypracovali analýzu nejpalčivějších problémů i návrhy opatření, jak nápor na zdravotnický systém zmírnit a zajistit i jeho další finanční udržitelnost. S čím se třeba počítá?
- Důraz na prevenci a elektronizaci zdravotnictví
Důraz má být kladen na zlepšení zdravotního stavu populace. Už nyní je totiž zdravotní stav české populace v mnoha oblastech horší než v západních zemích. „Oproti Evropě dříve začínáme být nemocní, hůře práceschopní. Přináší to velké náklady i co se týče ekonomiky,“ uvedla šéfka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková. Má se zvýšit také podpora preventivních programů a screeningů, do praxe se zavádí nové programy – např. prevence obezity u dětí nebo plně hrazený screening nádorů prostaty u mužů. Vedle toho se chystá elektronický systém centrálních objednávek na vyšetření.
- Podpora lékařů i nelékařských profesí
Cílem je zajistit personální stabilizaci. Řada klíčových profesí ve zdravotnictví stárne a odchází do důchodu, což je kromě všeobecných sester velký problém také u praktických lékařů pro děti a dorost. Chystají se proto nové vzdělávací programy, které by nemusely být až tolik specializované, revizi čeká také aprobační proces. Pomoci by mohli i lékaři z jiných zemí než EU, a to zejména z oboru stomatologie. Zvýšit se mají také počty studentů a absolventů ošetřovatelských oborů, což se podle zástupců ministerstva daří.
- Méně akutních lůžek, více pro geriatrické pacienty
Největší výzvou bude stárnutí populace, tedy větší nároky na péči a zároveň méně plátců do solidárního systému veřejného zdravotního pojištění. Měnit se musí i struktura péče. „Disponujeme vysokým počtem akutních lůžek, v řadě regionů přitom již nyní kriticky chybí lůžka následné péče,“ konstatuje kriticky rezort zdravotnictví. Lůžek chybí až 3000 a v posledních deseti letech na to systém nijak nereagoval. „Dominantně je nutné podporovat ambulantní péči a domácí péči či péči v sociálním prostředí pacienta v různých formách,“ uvádí dále.
- Zajištění dostupnosti léčiv
Od letošního ledna platí novela zákona o léčivech, která byla reakcí na výpadky v lékárnách některých přípravků v uplynulém roce. Od června pak začne platit její další část, která dává větší moc do rukou ministerstvu a lékových orgánů. Rezort může například nařídit distributorům vytvoření jednoměsíčních rezervních zásob. Zlepšit dostupnost v lékárnách pak mohou také nařízené mimořádné dovozy či stanovení ceny a úhrady nahrazujících přípravků.
Zapojte se i vy
Celou koncepci opatření můžete nalézt na webu Nzip.cz/koncepce2025. Tam se lze přihlásit k odběru aktualit a nejen odborná, ale i laická veřejnost může posílat své náměty ke zlepšení.
