Evropské zastropování elektřiny: 3,4 bilionu na energetická opatření, slibuje šéfka eurokomise
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ohlásila, že evropské opatření přinese 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) na zmírňování energetické krize. Peníze se vezmou mj. od elektráren, které nyní nečekaně vydělávají na vysokých cenách na trhu s elektřinou. Ve Zprávě o stavu Evropské unie rovněž hovořila o dlouhodobých opatřeních pro evropskou energetiku a ekonomiku, zmínila mj. vodík, lithium, továrnu na mikročipy.
„Sklárny nemohou spouštět pece, samoživitelé dostávají vysoké složenky. Proto navrhujeme zastropování příjmů společností, které vyrábějí elektřinu za nízké ceny. Mají příjmy, které neplánovaly a o jakých nesnily,“ uvedla šéfka eurokomise. „Zisky jsou v naší sociálně tržní ekonomice v pořádku, prospěšné, ale v této době není správné dostávat mimořádné příjmy, těžit z války na úkor našich spotřebitelů. V této době musejí být zisky sdíleny a přesměrovány k těm, kteří je potřebují nejvíce.“
Komise propočítala, že návrhem opatření členské státy dostanou touto cestou na zmírňování energetické krize 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč).
Zisk není spravedlivý
„Současný trh s elektřinou má koncepci založenou na zásadách zisku a teď už nefunguje, protože není spravedlivý. Spotřebitelé by měli mít možnost také mít nízké ceny za obnovitelné energie,“ apelovala von der Leyenová v každoroční Zprávě o stavu Evropské unie, kterou přednesla před evropskými poslanci a komisaři v europarlamentu ve Štrasburku.
A podobné opatření je podle von der Leyenové potřeba pro firmy v odvětví ropy, plynu a uhlí, kterým rovněž situace s Ruskem náhle zvýšila zisky. „To jsou všechno nouzová, dočasná opatření, na nichž pracujeme, včetně diskusí o cenových stropech,“ uvedla vrchní eurokomisařka.
Evropská unie chystá vedle stropů i další opatření. Dnes odpoledne například budou poslanci hlasovat o energetických úsporách.
„Zastropování příjmů je vlastně filozoficky hodně blízko tomu, jak se o tom přemýšlí v Čechách,“ komentoval návrh komise český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09/EPP), který působí v hospodářském a měnovém výboru i výboru pro energetiku. „A pak je tu druhý koncept jakési solidární daně. Některé členské země by to viděly šířeji, opatření by chtěly směřovat na další firmy, které by mohly mít ze stávající situace zisky – vlastně by šlo o navýšení daně z příjmů. Komise je ale dost liberální, nerada dělá nějaká drastická opatření na trhu. Jejich snahou je zkoordinovat cestu, jak navýšené zisky elektráren přesměrovat do státních pokladen a jak státy mohou tyto peníze využít,“ uvedl ve Štrasburku pro Blesk Zprávy.
„Jsem ráda, že dnes zazněl nějaký evropský plán - zastropovat ceny a využít nadměrných zisků energetických firem,“ sdělila Blesk Zprávám místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová, reprezentující ANO, respektive evropskou frakci Renew Europe. „Českým domácnostem a firmám musí akutně ale v tuto chvíli pomáhat hlavně česká vláda. Češi mají jednu z nejvyšších cen elektřiny v Evropě.“
„Od začátku mi vadily ty komunikace, ať už od kohokoliv, které říkaly, že buďto se najde evropské řešení, anebo si to budeme muset udělat sami v Česku,“ uvedla Věra Jourová, eurokomisařka nominovaná rovněž hnutím ANO. „Takhle to není. My se snažíme o dosažení nějakého celkového systému, do kterého budou zapadat ta národní opatření. Stará dobrá metoda: Co nemůže udělat stát, musí udělat Evropa,“ řekla novinářům ve Štrasburku. A připomněla, že zrovna česká vláda byla o plánech komise dobře informovaná, jsou teď úzce v kontaktu vzhledem k českému předsednictví v Radě EU.
Pochvaly i výtky
„Pro řešení cen energií je dnes klíčové evropské řešení. Vítám iniciativu o oddělení vlivu plynu na celkové ceny elektřiny a jsem rád, že paní předsedkyně nevyloučila ani možnost zastropování cen plynu. V mimořádné situace potřebujeme mimořádné řešení a za to považuji dnes i dočasné zastropování,“ uvedl pro Blesk Zprávy slovenský europoslanec Ivan Štefanec (Křesťanskodemokratické hnutí).
„Politický test naší generace,“ komentovala projev von der Leyenové šéfka skupiny Zelených Ska Kellerová, jež by si ovšem přála větší důraz na obnovitelné zdroje. „Je naší povinností zajistit podporu lidem, kteří mají problém se uživit,“ zdůraznila dopad nejen energetické krize na méně majetné.
„Od předsedkyně Komise jsem očekávala, že bude mnohem konkrétnější v řešení energetické krize a podá ruku i malým a středním podnikům,“ byla k projevu a energetickému plánu kritická europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). „A to nejen tím, že Komise navrhne nový legislativní balíček, ale naopak tím, že přestane neustále plodit novou legislativu, která s sebou nese další byrokratické překážky.“
Síkela svolává ministry
Von der Leyenová připomněla, že v 70. letech se někteří dokázali poučit z ropného šoku, prudkého zdražení cen. Vyzdvihla, kterak Dánsko začalo budovat větrné elektrárny, stalo se mezinárodním lídrem v odvětví a vytvořilo desetitisíce pracovních míst.
Návrhy komise brzy probere Rada Evropské unie (ministři členských zemí odpovědní za energetiku) na mimořádném zasedání, které do Bruselu svolal za české předsednictví ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
Velkou část Zprávy o stavu Evropské unie šéfka komise věnovala válce na Ukrajině a jejím širším dopadům. „Není to pouze válka rozpoutaná Ruskem proti Ukrajině, je to útok na naše energie, naši ekonomiku, naše hodnoty, naši budoucnost. Je to autokracie bojující s demokracií. Jsem přesvědčena, že s nezbytnou odvahou a nezbytnou solidaritou Putin selže a Ukrajina a Evropa zvítězí,“ pronesla von der Leyenová.
„Finanční sektor Ruska je na kapačkách. Přes tisíc společností zemi opustilo. Produkce automobilů proti loňsku klesla o 80 %. Aeroflot uzemnil letadla, protože nemá náhradní díly. Ruská armáda musí brát čipy z praček a myček na nádobí, neboť nemají polovodiče na opravy zbraní,“ připomněla nejsilnější sankce ve světové historii. „To je cena za Putinovu cestu destrukce. Sankce tu budou a je na čase, abychom byli odhodlaní, nesmí nastat žádný appeasement.“
„Měli jsme poslouchat hlasy Polska, Baltu, střední a východní Evropy,“ přiznává selhání Západu šéfka eurokomise. „Celá léta nám říkaly, že se Putin nezastaví, a jednali podle toho. Naši přátelé u Baltu tvrdě pracovali, investovali do obnovitelné energie, do terminálů na zkapalněný plyn, do propojení energetických sítí. Stojí to spoustu peněz, ale závislost na fosilních palivech má mnohem vyšší náklady. Musíme se jí zbavit v celé Evropě.“
Varovala i před podobnou závislostí, do které už se Evropa dostala a která má vliv na četná technologická odvětví průmyslu: „Lithium a vzácné kovy budou brzy důležitější než ropa a zemní plyn. Naše potřeba se do roku 2030 zpětinásobí. To je dobrá známka, ukazuje to, že jde naše Evropská zelená dohoda rychle kupředu. Ale problém je, že celý trh ovládá jedna jediná země.“
A tou zemí je Čína, která utužuje nedemokratický režim a jejíž vztahy se Západem se zhoršují. Přitom se skoro 90 % vzácných kovů, 60 % lithia zpracovává v Číně. „Ze zeměpisného hlediska tyto suroviny nejsou na zeměkouli na jediném místě, potřebujeme nová partnerství ve světě s novými, spolehlivými partnery v růstových regionech světa,“ dodala předsedkyně a zmínila Chile, Nový Zéland a Mexiko. S nimi už EU uzavřela obchodní dohody, musí je ještě ratifikovat členské státy. Další se vyjednávají s Austrálii a Indií.
Pro zabezpečení těchto strategických surovin ohlásila von der Leyenová, že se chystá Evropský akt pro vzácné kovy. „Víme, že takový přístup může fungovat. Vzpomeňte si, před pěti lety Evropa zahájila politiku odolnosti ve sféře baterií – a teď se tu vyrábí dvě třetiny v Evropě. V příštích měsících se začne stavět první gigatovárna na čipy. Tyto úspěchy je nutné zopakovat.
Sázka na vodík
Budoucností evropské energetiky je podle komise také vodík, jehož spalování pro výrobu elektřiny je velice čisté. Většinou se však zatím vyrábí ze zemního plynu, je potřeba vybudovat výrobní kapacity s čistými metodami a využívající obnovitelné zdroje. A také infrastrukturu. „Musíme vodík posunout z okrajové záležitosti do velkého měřítka,“ prohlásila předsedkyně komise a zdůraznila nutnost nastartovat trh investicemi. „Vytvoříme novou evropskou banku pro vodík, která pomůže zaručit nákup vodíku, zejména při využití zdrojů z inovačního fondu. Bude moci investovat tři miliardy eur (74 mld. Kč) na vybudování trhu vodíku.“
Bude také přídělový systém na elektřinu 👘🧣?
Tedy, vždy si říkám už žádný příspěvek, nemá to cenu. Ale pak atd. ....