Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

Vážení čtenáři, dnešní online přenos končí. Přejeme dobrou noc a s novými informacemi se přihlásíme opět ráno.

V Afghánistánu stále ještě působí (teroristické organizace) Al-Káida i Islámský stát, přiznal dnes mluvčí Pentagonu John Kirby na setkání s tiskem. Počet bojovníků „není nijak závratný, ale nevíme, kolik přesně jich je“. Jejich přítomnost ale není natolik početná, aby představovali hrozbu pro USA jako tomu bylo před 20 lety po útocích na Spojené státy 11. září 2001, uvedl Kirby. Americké tajné služby nemohou podle mluvčího jednoznačně říct, kolik bojovníků těchto dvou teroristických organizací v zemi pobývá, protože USA už v zemi nedisponují stejným počtem zpravodajských a vojenských zdrojů jako dříve a nemají proto stejné možnosti.

Evropská unie by měla pomoci Afgháncům v jejich vlasti a sousedních zemích, aby zabránila nové migrační vlně. V dnešním telefonátu s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem to řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Informovala o tom agentura AP.

Nejvyšší představitelé Turecka a Řecka spolu nehovoří často. Vztahy jejich zemí, které jsou historickými rivaly, kalí v posledních několika letech zejména průzkum těžby ve východním Středomoří či migrace z Turecka do Řecka. Nyní se ale oba představitelé obávají výrazného přílivu uprchlíků z Afghánistánu poté, co se tam k moci dostalo radikální islámské hnutí Tálibán.

Podle úřadu tureckého prezidenta řekl Erdogan řeckému premiérovi, že „nová vlna migrace bude nevyhnutelná, pokud nebudou přijata nezbytná opatření“ na pomoc Afghánistánu a sousedním zemím, jako je Írán, kam afghánští běženci zamíří, než se pokusí dostat do Turecka a Evropy.

Dnes oznámily Spojené arabské emiráty, že na žádost USA přijmou na deset dní 5000 evakuovaných Afghánců. „Evakuovaní přicestují do SAE z Kábulu v amerických letadlech v příštích dnech,“ oznámila agentura emirátů WAM.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price řekl, že USA posílají konzulární zaměstnance do Kataru a Kuvajtu, aby pomohli organizovat tranzitní místa. Dočasné přijetí Afghánců prchajících ze země nabídly také Albánie, Kosovo, Severní Makedonie a Uganda.

Šéf NATO Jens Stoltenberg dnes uvedl, že aliance se chystá zřídit přijímací tábory pro své afghánské pomocníky přepravené do Evropy. „Diskutujeme o různých místech pro přechodné ubytování Afghánců,“ řekl Stoltenberg. Mnoho spojenců už podle něj signalizovalo ochotu bývalé pomocníky NATO přijmout i dlouhodobě.

Podle německého ministra zahraničí Heika Maase je už nyní využívána americká základna Ramstein v Německu k evakuacím Afghánců. Kromě toho podle něj existuje další zařízení pro přijímání Afghánců v Kosovu. Podle Stoltenberga pracovalo naposledy přímo pro NATO kolem 200 Afghánců. Aliance však v Afghánistánu působila po dvě desetiletí.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab čelí vlně kritiky za to, že nezavolal svému afghánskému protějšku Muhammadu Hanífu Atmarovi kvůli evakuaci afghánských spolupracovníků britské armády ještě předtím, že moc v Kábulu převzalo radikální hnutí Tálibán. Ministr byl v době těsně před začátkem evakuací na dovolené na řeckém ostrově Kréta. Raab jakékoliv pochybení odmítá a tvrdí, že média podle něj o průběhu posledních dní informují „nepřesně“, píší světové agentury. Za svým ministrem zahraničí stojí také britský premiér Boris Johnson.

„Celá vláda minulý týden neúnavně pracovala, aby pomohla evakuovat co nejvíce lidí z Afghánistánu. Prvořadou prioritou britské vlády bylo zajistit bezpečnost letiště v Kábulu, aby se z něj mohlo létat,“ uvedl ministr v dnes zveřejněném prohlášení

Spojené státy, Británie, Německo a Francie se dohodly, že příští týden se k diskusi o situaci v Afghánistánu sejde skupina vyspělých ekonomik G7, uvedl dnes americký prezident Joe Biden na tiskové konferenci k aktuálnímu dění v Afghánistánu. Biden podle svých slov nezaznamenal, že by spojenci zpochybňovali důvěryhodnost Spojených států v souvislosti s překotným vývojem v zemi, kde se po bleskové kampani minulý víkend chopilo moci radikální hnutí Tálibán.

Situace v Afghánistánu je podle šéfa Bílého domu nadále velmi složitá. Prezident uvedl, že USA jsou v neustálém kontaktu s Tálibánem kvůli situaci na kábulském mezinárodním letišti, odkud se za chaotických scén evakuují občané západních zemí i jejich afghánští spolupracovníci.

Na letišti v afghánské metropoli Kábul každou hodinou narůstá zoufalství a nervozita těch, kteří se snaží dostat ze země na palubách západních evakuačních letů. Agentura Reuters později citovala zástupce Tálibánu, jenž řekl, že se hnutí nesnaží zadržet lidi, kteří chtějí odcestovat. „Vracíme jenom ty, kdo nemají platné cestovní doklady a kteří násobí chaos u vstupu na kábulské letiště,“ tvrdil tento zdroj.

Bývalý člen britského námořnictva Paul 'Pen' Farthing se odmítl nechat evakuovat z Afghánistánu bez zaměstnanců svého zvířecího útulku a jejich rodin. V rozhovoru s agenturou Reuters řekl, že si jeho pracovníci, mezi nimiž jsou i veterinářky, nezaslouží osud, jaký by je čekal v budoucím Afghánistánu.

Farthing u námořnictva sloužil 22 let, bojoval například v roce 2006 v afghánské provincii Hílmand. O rok později založil zvířecí útulek, který pojmenoval po prvním zachráněném psovi Nauzád. Zaměstnal 25 Afghánců, mezi nimiž jsou první tři afghánské veterinářky.

Zbytek příběhu najdete zde.

Uzbekistán vrátil do Afghánistánu skupinu 150 lidí, kteří utekli kvůli obavám z radikálního hnutí Tálibán, jež se zmocnilo vlády v zemi. Agentuře TASS to řekl mluvčí uzbeckého ministerstva zahraničí Jusup Kabulžanov, podle něhož se tak stalo poté, co Tálibán zaručil bezpečnost těchto běženců.

„V důsledku dohod dosažených s vedením Tálibánu o zabránění jakéhokoli násilí, pronásledování a stíhání vedeného proti této kategorii osob bylo 150 afghánských občanů z vlastní vůle vráceno do vlasti,“ citovala agentura vyjádření tiskového tajemníka uzbecké diplomacie.

Kabulžanov zároveň tvrdil, že tito lidé se už vrátili domů. Informovali podle něj, že všichni byli propuštěni a jsou v kruhu svých rodin.

Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty patřily k hrstce zemí, které uznávaly režim afghánského Tálibánu v letech 1996 až 2001. Analytici podle agentury Reuters soudí, že obě země Perského zálivu i tentokrát zaujmou k Tálibánu pragmatický postoj a přizpůsobí se překvapivě rychlému vývoji v Afghánistánu, který Tálibán po 20 letech znovu ovládl.

Obě země Perského zálivu po roce 2001 přerušily s Tálibánem kontakty za to, že poskytoval útočiště teroristům, Rijád vztahy zmrazil už roku 1998, protože Tálibán odmítl vydat saúdskoarabského rodáka a vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina. Saúdská Arábie bin Ládinovi odňala občanství za útoky v království a za jeho akce proti královské rodině.

„Saúdy pojí s Afghánistánem historické vztahy a budou nakonec muset Tálibán (znovu) uznat. Nemají na výběr,“ sdělil zahraniční diplomat v Rijádu v rozhovoru s Reuters. Agentura napsala, že není jasné, zda tento pragmatismus půjde až k navázání diplomatických vztahů.

Vlády Saúdské Arábie a SAE se zatím nevyjádřily. K rychlému postupu Tálibánu v Afghánistánu obě země shodně uvedly, že budou respektovat volbu Afghánců. Vyzvaly však Tálibán, aby zajistil bezpečnost a stabilitu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před novináři označil za nynější prioritu evakuaci lidí z kábulského letiště.

Podle Stoltenberga některé země NATO navrhly, aby kábulské letiště zůstalo otevřené i po 31. srpnu, což je nyní oficiálně datum, do kdy má Afghánistán opustit americká armáda. Právě ona se přitom významnou měrou podílí na ochraně letiště. „USA prohlásily, že čas se naplní 31. srpna, ale někteří naši spojenci vyzdvihli potřebu případného prodloužení, aby odtud mohly dostat více lidí,“ řekl šéf aliance na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí. Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek naznačil možnost prodloužení americké přítomnosti na kábulském letišti.

„Pěstička“ jako pozdrav před cestou: S evakuací z Kábulu stále pomáhají vojáci z americké armády, pro afghánské děti je setkání s nimi velkým zážitkem.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před novináři označil za nynější prioritu evakuaci lidí z kábulského letiště.

Podle Stoltenberga některé země NATO navrhly, aby kábulské letiště zůstalo otevřené i po 31. srpnu, což je nyní oficiálně datum, do kdy má Afghánistán opustit americká armáda. Právě ona se přitom významnou měrou podílí na ochraně letiště. „USA prohlásily, že čas se naplní 31. srpna, ale někteří naši spojenci vyzdvihli potřebu případného prodloužení, aby odtud mohly dostat více lidí,“ řekl šéf aliance na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí.

Pracovníci UNICEF v Afghánistánu nadále pokračují v humanitárních programech. „V současné chvíli navyšujeme zdravotnické i výživové programy, na řadě míst se podařilo dosáhnout znovuotevření škol. Máme zde 11 pracovišť a místní partnery, se kterými pokračujeme v dodávkách humanitární pomoci těm nejzranitelnějším. Pomoc ženám a dětem v Afghánistánu je teď ještě důležitější než kdykoliv předtím,“ uvedla ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba.

„V tuto chvíli distribuujeme hygienické soupravy, dopravujeme pitnou vodu, zajišťujeme léčbu pro podvyživené děti, pokračujeme v očkování kojenců a malých dětí. Tento týden vytvořil UNICEF v několika táborech pro vysídlené obyvatele v Kábulu bezpečné prostory pro děti, očkovací místa a výživová centra. Například za 174 Kč lze zajistit 20 balení terapeutické výživy pro těžce podvyživené děti,“ dodává.

Ruský prezident Vladimir Putin varoval Tálibán, aby se nesnažil šířit svou nově nabytou moc mimo Afghánistán. Německá kancléřka Angela Merkelová je přesvědčená o nutnosti s Tálibánem jednat.

Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo hnutí Tálibán. Varovali, že nedopustí ohrožení terorismem.

Bezprostředním úkolem je nyní podle ministrů pokračování evakuace občanů aliančních zemí i ohrožených Afghánců a nynější správci země to mají umožnit. Přislíbili pokračující koordinaci operací na mezinárodním kábulském letišti s využitím „spojeneckých vojenských prostředků“.

V prohlášení šéfové diplomacií zemí NATO vyjádřili „hluboké znepokojení nad závažnými událostmi v Afghánistánu“ a vyzvali k „okamžitému ukončení násilí“. „Vyzýváme všechny strany v Afghánistánu, aby pracovaly v dobré víře na ustavení všechny zahrnující a reprezentativní vlády, včetně významné účasti žen a menšinových skupin. Za současných okolností NATO přerušilo veškerou podporu afghánským úřadům,“ stojí také v prohlášení.

Ministři zahraničí připomněli, že v uplynulých 20 letech aliance úspěšně upírala útočiště v Afghánistánu teroristům. „Nedovolíme jakýmkoli teroristům, aby nás ohrožovali. Jsme stále oddáni boji proti terorismu s odhodláním, rozhodností a v solidaritě,“ zdůraznili ministři členských zemí NATO. Vojenskými údery Tálibánu nicméně výslovně nepohrozili.

Měl by se stydět! Dovolenkující se britský ministr pod palbou kritiky

Britský ministr zahraničí Dominic Raab čelí vlně kritiky za to, že nezavolal svému afghánskému protějšku Muhammadu Hanífu Atmarovi kvůli evakuaci afghánských spolupracovníků britské armády ještě předtím, než moc v Kábulu převzalo radikální hnutí Tálibán.

Ministr byl v době těsně před začátkem evakuací na dovolené na řeckém ostrově Kréta. Raab jakékoliv pochybení odmítá a tvrdí, že média podle něj o průběhu posledních dní informují „nepřesně“. Mluvčí labouristů Lisa Nandyová Raabovi vyčítá, že „se rozvaloval na lehátku, zatímco tálibové postupovali“. „Ministr zahraničí by se měl stydět a premiér musí odpovědět na závažné otázky, proč je (ministr) ještě stále ve funkci,“ uvedla Nandyová.

Rodiny několika bývalých afghánských vládních činitelů uvedly, že jejich příbuzní zmizeli nebo je drží radikální hnutí Tálibán, které minulý týden převzalo kontrolu nad Afghánistánem. Dnes o tom informovala tamní stanice Tolo News. Povstalci dříve vyhlásili amnestii a slíbili, že se nebudou mstít lidem z bývalé administrativy.

Někdejší guvernér a bývalý policejní šéf provincie Laghmán východně od Kábulu se tálibům vzdali před pěti dny, členové hnutí je však stále zadržují. Pohřešovaný je i policejní šéf jihovýchodní provincie Ghazní.

Afghánské radikální hnutí Tálibán nemá v plánu rozhodnout o příští afghánské vládě před 31. srpnem. Do tohoto data mají z Afghánistánu odejít poslední Američané, i když americký prezident Joe Biden nevyloučil, že pokud nebude dokončena evakuace, zůstanou déle. Agentura AP dnes s odvoláním na zdroj blízký jednáním, která teď hnutí vede, napsala, že Tálibán rozhodnutí k vládě učiní až po konci měsíce.

Vysoce postavený člen Tálibánu a jeho hlavní vyjednávač Anas Hakkání pode tohoto zdroje informoval zástupce minulých vlád, že hnutí uzavřelo s USA dohodu, podle které do posledního dne předpokládaného odchodu Američanů „neučiní nic“.

AP k tomu napsala, že z výroku není jasné, zda „neučinit nic“ se týká pouze politické sféry nebo i vojenské. Nevysvětluje to nijak plány Tálibánu po 31. srpnu ani to, zda hnutí hodlá splnit své předchozí sliby a do příští vlády zapojit také osoby, které nejsou členy hnutí.

Tálibán se zatím nevyjádřil k plánům reorganizace afghánských bezpečnostních složek ani k tomu, čím a v jaké podobě by je chtěl nahradit.

Jindy přeplněné ulice Kábulu jsou nezvykle prázdné. Otevřeny jsou některé obchody a v ulicích jezdí auta, po celém Kábulu se však objevila kontrolní stanoviště Tálibánu. Radikálové prohledávají vozidla a kontrolují dokumenty. Někteří tálibové hlídkují i z automobilů.

Páteční modlitby byly poklidné. Nepotvrdily se obavy, že bude Tálibán hlídat vstupy do mešit nebo prosazovat striktní pravidla oblékání, jako tomu bylo při jeho předchozí vládě na konci tisíciletí. V některých mešitách se objevilo více lidí, než je obvyklé, píše AP.

V Afghánistánu se nachází stále více než 700 nizozemských občanů, kteří musejí být co nejrychleji evakuováni. Podle agentury DPA to dnes uvedla nizozemská ministryně zahraničí Sigrid Kaagová.

Mezi Kábulem a Nizozemskem momentálně létají dvě vojenská letadla, která převážejí do bezpečí Nizozemce, jiné Evropany, místní spolupracovníky západních zemí i Afghánce s vízem.

Mnozí ze sedmi stovek lidí čekajících na evakuaci jsou podle Kaagové ti, kteří nedbali cestovního varování nizozemské vlády a do Afghánistánu jeli v nedávné době navštívit příbuzné.

Velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun i další pracovníci české ambasády v Kábulu budou mít po tři měsíce statut evakuovaného zaměstnance. Po tuto dobu bude i nadále zastávat post vedoucího zastupitelského úřadu, sdělil ČTK ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Ministr Balounovi oznámil, že má zájem, aby pokračoval v diplomacii na velvyslaneckém místě. Budovu ambasády si Česko pronajímá od soukromého subjektu. Protože je činnost zastupitelského úřadu jen pozastavena, nájem ministerstvo i nadále platí. Další postup se bude odvíjet podle situace v zemi.

„Pan velvyslanec Baloun má v souladu s vnitřními směrnicemi ministerstva zahraničních věcí po dobu tří měsíců statut evakuovaného zaměstnance. Stejně tak ostatní vyslaní diplomaté ambasády v Kábulu, kteří se museli vrátit do České republiky,“ uvedl Kulhánek. Po celou tuto dobu zůstane na své pozici vedoucího zastupitelského úřadu. „A to za stejných podmínek jako v Kábulu včetně finančního ohodnocení,“ poznamenal ministr.

„Panu velvyslanci jsem zároveň řekl, že mám zájem, aby pokračoval v diplomacii na velvyslaneckém postu,“ dodal Kulhánek. Zdůraznil, že Baloun v Kábulu odvedl vynikající práci. „Teď si musí odpočinout a v příštích několika týdnech o tom s ním budu znovu mluvit,“ dodal.

„Situace na kábulském letišti je extrémně zmatená. U bran se opakovaně odehrávají nebezpečné situace a ozbrojené spory. K letišti je nyní přístup. Někdy se však bez většího upozornění brány uzavřou, i proto, že se na letiště snaží dostat tolik lidí se svými rodinami. Bohužel nemůžeme dopředu informovat, kdy budou brány otevřené,“ upozornila dnes německá ambasáda.

Španělsko má 1000 volných míst na ubytování Afghánců, kteří pracovali pro Evropskou unii a po nástupu radikálního hnutí Tálibán k moci se rozhodli Afghánistán opustit. Španělské televizní stanici RTVE to dnes řekl ministr zahraničí José Manuel Albares. Španělsko už v pondělí nabídlo, že dočasně přijme na svém území Afghánce pracující pro evropské instituce, než si je převezmou jednotlivé členské země.

Na letecké základně Torrejón de Ardoz poblíž Madridu postavilo Španělsko pro Afghánce uprchlický tábor. Základnu v sobotu navštíví předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel v doprovodu španělského premiéra Pedra Sáncheze. Podle Albarese se základna stane v jistém smyslu „středem Evropy“.

V zábulské provincii se tálibánští bojovníci promenádují s americkými zbraněmi.

Mnoho uprchlíků z Afghánistánu se dočasně usadilo v Turecku, zemi se ale velký příval migrantů nelíbí.

Němci se staví proti násilí na ženách, v Berlíně demonstrují proti Tálibánu.

Podle afghánské zpravodajské sítě TOLOnews se pohřešuje několik bývalých členů vlády, jejich zmizení nahlásili rodinní příslušníci. Prsty v tom má zřejmě Tálibán.

USA ve čtvrtek evakuovaly z Kábulu 3000 lidí, přepravit mohou až 9000 lidí denně.

Podle mluvčího amerického ministerstva obrany Johna Kirbyho americké letectvo může odvézt z Kábulu 5000 až 9000 lidí denně. Podle něj pro naplnění této kapacity chybí lidé vhodní k evakuaci. Mluvčí ministerstva zahraničí Ned Price uvedl, že ve čtvrtek bylo k evakuaci prověřeno na 6000 lidí, kteří čekají na odjezd z Kábulu.

Ve čtvrtek americké letectvo uskutečnilo z Kábulu 16 letů. Evakuovalo zhruba 350 amerických občanů. Zbytek evakuovaných představovali rodinní příslušníci Američanů, Afghánci, kteří spolupracovali s USA, a také obyvatelé ze skupin, které jsou mimořádně ohrožené násilím ze strany Tálibánu.

Několik odvážných žen v ulicích Afghánistánu bojovalo za možnost účasti ve vládě. „Zapojte nás do své vlády!“ píše se na cedulích. Informoval o tom místní zpravodajský server TOLOnews.

Německo od čtvrtka vyjednává v Dauhá s afghánským islamistickým hnutím Tálibán o evakuaci Afghánců. Oznámilo to německé ministerstvo zahraničí. Německá armáda hlásí, že z Kábulu dosud letecky zachránila 1649 lidí z 38 zemí. Německý ministr zahraničí Heiko Maas, který je kritizován kvůli podcenění včasného stažení Afghánců pracujících v německých službách, odstoupit nehodlá. Německo mezitím jako okamžitou pomoc pro afghánské běžence vyčlenilo 100 milionů eur (přes 2,5 miliardy korun).

Rozhovory s Tálibánem, které podpořili vedle ministra vnitra Horsta Seehofera také opoziční Zelení, vede někdejší německý velvyslanec v Afghánistánu Markus Potzel. V Dauhá, kde má Tálibán dlouhé roky svou politickou kancelář, Potzel spolupracuje s dalšími mezinárodními představiteli.

„Silně pochybuji, že se Tálibán změnil. Nemají stejné hodnoty jako afghánský lid. Demokracie je pro ně nepředstavitelná,“ podotkla vrozhovoru pro CNN afghánská žena, která se děsí dalšího postupu hnutí. „Nikdy nesmíte věřit tomu, co vychází z úst Tálibánu,“ uvedla. 

NATO zvažuje urychlit evakuaci z Afghánistánu. Prozatím bylo ze země odvezeno více než 18 tisíc lidí, jak informuje agentura Reuters. 

NATO se zavázalo zdvojnásobit evakuační úsilí, protože kritika zvládání krize narůstá. Tisíce lidí, kteří se zoufale snaží uprchnout ze země, se stále tlačí na letišti a v mnoha městech narůstají spory i násilí

To, že generální tajemník NATO Jens Stoltenberg označil vývoj posledních dní v Afghánistánu za nepředvídatelný, považuje bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) přinejmenším za zvláštní. Chaos, který nastal, zvládla česká vláda za pomoci armády dle něj velice dobře. To ale nemění nic na tom, že si za něj spolu s NATO sama mohla. Svoboda míní, že je na místě připravit se na zvýšený počet útoků teroristických organizací. „Úspěch Tálibánu jim totiž přidal na sebevědomí a aroganci,“ řekl exministr v pořadu Blesk.cz Epicentrum.