Přehledně: Poslední vojáci USA odletěli z Afghánistánu, Tálibán oslavil převzetí moci

USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. V reakci na vývoj v Afghánistánu to dnes Parlamentním listům řekl prezident Miloš Zeman. Domnívá se, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě. Poznamenal, že po odchodu z Afghánistánu přestal podporovat zvyšování armádního rozpočtu na dvě procenta HDP. Česko by nyní podle něj mělo investovat do národní obrany. Investování do NATO označil „tak trochu“ za vyhazování peněz.

Pokud chce afghánské islamistické hnutí Tálibán nějakým způsobem fungovat, bude muset spolupracovat na mezinárodní úrovni. Je však otázkou, nakolik budou tálibové pragmatičtí. Na některé předpoklady ohledně vývoje je ještě brzy. ČTK to řekl islamolog Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Zároveň zdůraznil, že se Tálibán nepolepšil. Podle Ostřanského je nicméně otázkou, jak bude vypadat islamizace afghánské společnosti, kterou Tálibán deklaruje.

„Myslím, že se poučili ve smyslu, že budou donuceni k tomu, pokud mají nějakým způsobem fungovat, aby kooperovali,“ uvedl Ostřanský. Poznamenal, že je to změna od dob, kdy se tálibové dostali k moci poprvé a měli představu, že se opevní a udělají si svůj emirát. „Nejde o to, že by se Tálibán polepšil. To rozhodně ne,“ zdůraznil odborník. Podotkl, že jde o extrémní výpad islámu, navíc promísený s kmenovými tradicemi, kvůli čemuž se na ně i řada muslimských extremistů a konzervativců „dívá skrz prsty“.

„Jsou to (tálibové) prostě vousáči, radikálové, pořád stejní. Ale dostali lekci. Budou muset kooperovat. Do jaké míry budou pragmatičtí a do jaké míry budou lpět na nějakých zásadách, na to je ještě přespříliš brzy. Teprve se dostali k moci,“ konstatoval Ostřanský.

Braniborsko a Šlesvicko-Holštýnsko patří k prvním německým spolkovým zemím, které vládě kancléřky Angely Merkelové nabídly převzetí evakuovaných afghánských spolupracovníků. Berlínský starosta Michael Müller mezitím vyzval spolkovou vládu, aby pro přijímání uprchlíků a jejich následné přerozdělování do regionů sestavila koordinační mechanismus. Německo z Afghánistánu, který rychle ovládlo radikální islámské hnutí Tálibán, překotně stahuje své občany a také Afghánce, kteří pracovali v německých službách.

„Rychlá pomoc je nyní rozhodující,“ řekl braniborský ministr vnitra Michael Stübgen, podle kterého Německo nesmí bez pomoci nechat Afghánce, kteří německým vojákům a německým úřadům pomáhali. Braniborsko vládě slíbilo převzít první evakuovanou skupinu, která je v Německu očekávána ve čtvrtek ráno. Další přílety Afghánců z Taškentu, který je hlavním přestupním uzlem německého leteckého mostu, mohou následovat každý den, případně každé dva dny.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes kritizoval „vojenský a politický“ kolaps někdejšího vedení Afghánistánu poté, co kontrolu nad zemí převzalo islamistické hnutí Tálibán. Dosavadní afghánská vláda se podle něj nedokázala Tálibánu postavit a zhroutila se překvapivě rychle. Alianční spojenci se musí z vývoje poučit, řekl Stoltenberg, který zároveň upozorňoval na hrozbu mezinárodního terorismu.

„To, čeho jsme v posledních týdnech byli svědky, je vojenský a politický kolaps,“ uvedl šéf NATO na tiskové konferenci v Bruselu. Rychlost, s jakou se Tálibán dostal zpět k moci, podle něj nikdo nepředpokládal. Z toho pro Západ plynou ponaučení, míní Stoltenberg.

Společnost Facebook potvrdila, že bude nadále blokovat obsah související s radikálním islamistickým hnutím Tálibán, které považuje za teroristickou organizaci. Napsal to dnes server BBC News. Tálibán získal v posledních dnech opět kontrolu nad Afghánistánem, jeho představitelé po obsazení metropole Kábulu vyhlásili konec bojů.

Stovky Afghánců, kteří prchají před Tálibánem, se dnes na ranvej letiště v Kábulu neprodraly, ale shromáždily se za ostnatým drátem na dohled od vojenských speciálů, které i dnes evakuují z Afghánistánu řadu zahraničních pracovníků i jejich spolupracovníků. Na twitteru se však objevilo nové video, dokládající obrovskou míru zoufalství, se kterou se vrhali lidé na podvozky letadel ve snaze odletět ze země.

Evakuované z Afghánistánu čeká podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) deset dnů karantény, pak individuální rozhovory o budoucnosti. Sami si musí říct, co chtějí, uvedl.

Americké vojenské letouny by mohly po příletu dodatečných jednotek přepravovat z Kábulu 5000 až 9000 lidí denně. V rozhovoru s televizí CNN to řekl mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Také informoval, že v Afghánistánu zůstává odhadem 5000 až 10.000 Američanů a že na třech vojenských základnách v USA by mohlo být ubytováno až 22.000 afghánských spolupracovníků a jejich rodinných příslušníků.

Mluvčí Pentagonu Kirby uvedl, že aktuálně americký kontingent čítá asi 3500 vojáků. Jakmile dorazí další posily a USA vše „rozjedou na plné obrátky“, domnívá se armáda, že bude schopna každý den z Kábulu evakuovat tisíce lidí. „A to je jen vojenská stránka. Chceme, aby komerční část letiště také zůstala otevřená,“ pokračoval Kirby.

V Afghánistánu došlo k vojenskému i politickému kolapsu, jehož rychlost byla překvapivá, řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. Afghánská vláda podle něj selhala.

Na palubě letounu s evakuovanými z Kábulu jsou i dva Poláci, řekl premiér Andrej Babiš (za ANO) Rádiu Z. O případném dalším letu rozhodne krizový štáb večer.

České vojenské letadlo veze z Kábulu 87 pasažérů. Jsou mezi nimi Češi, Afghánci i dva občané Evropské unie, sdělila ČTK mluvčí MZV Eva Davidová.

I když Tálibán převzal téměř úplnou kontrolu nad Afghánistánem, jeden muž mu stále stojí v cestě. Nyní už bývalý viceprezident Amrulláh Sálih slíbil, že se radikálnímu hnutí nepodvolí, napsala agentura AFP.

Někdejší šéf afghánských zpravodajských služeb, zapřisáhlý nepřítel radikálních islamistů, kteří nyní ovládají zemi, se stáhl do posledního regionu, který tálibové nemají v rukou: do údolí Pandžšír severovýchodně od Kábulu.

„Nezklamu miliony lidí, které mi naslouchaly. Nikdy nebudu pod stejnou střechou jako Tálibán. Nikdy,“ napsal Sálih v neděli na twitter, než se stáhl do ústraní.

„Další Airbus z Kábulu je v bezpečí ve vzduchu. Kromě vojáků a velvyslance vezeme také další spolupracovníky, kteří nám v Afghánistánu pomáhali, i s jejich rodinami. Naši vojáci zasluhují úctu a poděkování. Šli za hranici svých možností, aby na palubu speciálu dostali co nejvíce lidí,“ uvedl na twitteru český ministr obrany Lubomír Metnar.

Německá ministryně obrany po kritice prvního evakuačního letu z Kábulu se sedmi lidmi slíbila využívat všechna místa. Ve druhém letu je 120 lidí.

OSN vyzvala Tálibán, aby „dostál svým slibům“, včetně závazků vyhlásit amnestii pro vládní zaměstnance v Afghánistánu, zahrnovat ženy ve veřejném dění a dovolit dívkám studium.

„Tálibán měl řadu prohlášení, které jsou na povrchu uklidňující. Ale jejich činy jsou výmluvnější než slova a nyní je velmi brzo - je to proměnlivé,“ uvedl mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville.

„Pochopitelně vzhledem k jejich historii se tato prohlášení setkávají se skepsí. Nicméně sliby byly dány a budeme pečlivě kontrolovat, jestli je dodrží nebo ne,“ dodal mluvčí a členské státy OSN vyzval, aby „využily svůj vliv“ na Tálibán k ochraně civilních životů.

Zoufalý útěk na podvozku amerického letadla

Na twitteru s objevilo nové video, na kterém je vidět skupina Afghánců držící se na podvozku rozjíždějícího se letadla.

Německá vláda začala z Afghánistánu stahovat své místní spolupracovníky příliš pozdě. Říká to Marcus Grotian, který vede německou neziskovou organizaci Patenschaftsnetzwerk Afghanische Ortskräfte starající se o afghánské spolupracovníky.

Organizace rovněž uvádí, že v Afghánistánu stále čeká na německou pomoc asi 7000 lidí. Kancléřka Angela Merkelová přitom v pondělí večer na tiskové konferenci prohlásila, že hlavním úkolem je evakuovat asi 2500 Afghánců, z nichž zhruba 1900 je již v Německu, případně mimo Afghánistán. Moc v zemi mezitím převzalo radikální islámské hnutí Tálibán.

„Dvacet procent spolupracovníků je v Německu, dalších 80 procent stále není. To je dosavadní výsledek,“ řekl v rozhovoru s televizní stanicí ARD Grotian, který sám v Afghánistánu jako voják v roce 2011 působil. „Všichni prchají a prosí o pomoc. O pomoc, kterou jim za současné situace nemůžeme poskytnout,“ uvedl s tím, že nynější situace je smutná a strašná. „Nezbývá než doufat,“ řekl.

Skupina Afghánců v ulicích Kábulu protestuje proti Tálibánu. Žádají o právo na práci, studium a politické vyjadřování.

Šamšád, která živí celou rodinu, se obává, že pod Tálibánem nebude moci pracovat. „Moji sourozenci odešli před dvěma lety do Ameriky a Finska, ale my nemáme finanční prostředky, abychom udělali to samé, jakkoli bychom chtěli. Všechno je o penězích,“ dodává.

Podle bývalého důstojníka afghánských tajných služeb Latíra jsou mnozí bojovníci Tálibánu „nedisciplinovaní, nepředvídatelní, nekontrolovatelní a násilní“. „Nevím, jak dlouho vydrží tento křehký klid, než ukážou svou pravou tvář,“ říká.

„Jsem stále v šoku. Tálibán je všude. Město vypadá za jediný den úplně jinak. Oblečení se změnilo, vlajky se změnily. Už se necítím jako v Kábulu,“ říká žena, která se představila jako Zahra. „Velmi se bojím. Chtěla jsem zůstat, ale nyní pochybuji. Nevěřím, že ženy budou svobodné - ztratíme přístup ke vzdělání, možnost vybrat si svého manžela. Je mi 27 a bojím se, že mě donutí se vdát,“ dodává.

Zahra se nechce vzdát a očekává, že ji za to potrestají. „Když nebudu moci pracovat, bude to, jako bych byla mrtvá. Drží mě to při životě,“ vypráví. Do konverzace se zapojí její kamarád, který dodává: „Tálibán mě právě zbil za nošení oblečení, které považuje za nevhodné.“

Chaos na kábulském letišti komplikuje dovoz potřebného zdravotnického vybavení. Podle mluvčího Světové zdravotnické organizace (WHO) Tarika Jašareviće je situace na letišti rizikem pro pacienty s koronavirem a ohrožuje už tak zranitelný zdravotní systém.

Paralympijské hry budou bez minivýpravy Afghánistánu, v níž měla být poprvé i žena. Kvůli současné situaci v zemi, kterou po odchodu západních vojsk získalo v posledních dnech pod kontrolu radikální islamistické hnutí Tálibán, budou její reprezentanti v Tokiu chybět.

Na paralympijských hrách měli startovat dva zástupci Afghánistánu v taekwondu, které bude mít na této akci premiéru. Jedním z nich měla být Zakia Chudadadíová.

„Afghánský tým se bohužel paralympijských her nezúčastní. Kvůli vážné situaci v zemi jsou uzavřena všechna letiště a nemají jak odcestovat do Tokia. Doufáme, že jsou v bezpečí a v pořádku v této těžké době,“ uvedl mluvčí Mezinárodního paralympijského výboru. Na nedávné olympiádě startovalo pět afghánských sportovců.

Britský předseda vlády Boris Johnson a německá kancléřka Angela Merkelová se shodli na potřebě globální spolupráce při řešení situace v Afghánistánu. Dnes ráno spolu hovořili po telefonu. Podle Johnsona je nutné, aby jakákoli budoucí tálibánská vláda v zemi jednala v souladu s mezinárodními standardy a lidskými právy.

„Oba se shodli, že je nutná globální spolupráce, ať už půjde o evakuaci zahraničních občanů nebo dlouhodobou prevenci humanitární krize v zemi a regionu,“ řekl premiérův mluvčí.

Za plotem kábulského letiště se nahromadily stovky Afghánců.

Bývalý americký prezident George Bush mladší a jeho žena Laura sledují vývoj v Afghánistánu s „hlubokým smutkem“. Pár to uvádí v prohlášení vydaném v noci na dnešek po rychlém postupu radikálního hnutí Tálibán zakončeném obsazením hlavního města Kábulu. Podle Bushových by Spojené státy měly Afgháncům prchajícím před islamisty zajistit možnost opustit jejich vlast.

Bush byl v roce 2001 tím, kdo rozhodl o americké invazi do Afghánistánu v reakci na teroristické útoky z 11. září. Rozhodnutí současného šéfa Bílého domu Joea Bidena stáhnout po dvaceti letech zbývající americké jednotky v červenci exprezident označil za chybu a varoval před tvrdými dopady na afghánské ženy a dívky.

Pákistánský Tálibán pogratuloval extremistické skupině k ovládnutí Afghánistánu. Ve svém oficiálním prohlášení mluvil o vítězství pro islámský svět a slíbil, že bude „podporovat a posilovat Islamské afghánské emiráty“.

„Je to výhra pro celý islámský svět,“ stojí v prohlášení.

Nepálci evakuovaní z Afghánistánu dorazili na letiště v Káthmándú.

Šéf kanceláře polského premiéra Dworczyk dodal, že Polsko udělá vše, co bude v jeho silách, aby dopravilo lidi do bezpečí. „Uděláme vše, abychom zajistili, že všichni, kdo spolupracovali s polskými vojáky a diplomaty a potřebují dnes pomoc, se jí dočkají,“ sdělil.

Poslední příslušníci polské armády se z Afghánistánu vrátili do vlasti na konci června. Polské vojenské mise v Afghánistánu se zúčastnilo za 20 let jejího trvání asi 33.000 vojáků.

Polsko vysílá do Afghánistánu tři letouny, aby odtamtud evakuovalo přibližně 100 lidí. Podle polské tiskové agentury PAP to dnes ráno oznámila kancelář polského předsedy vlády.

„Dvě polská letadla jsou na cestě do Afghánistánu a třetí bude brzy následovat,“ sdělil polské televizi Polsat šéf kanceláře premiéra Mateusze Morawieckého Michal Dworczyk. Na seznamu lidí, které se Polsko chystá evakuovat, je podle Dworczyka 100 osob včetně Afghánců, kteří spolupracovali s polskou vojenskou misí a polskou ambasádou v Afghánistánu.

Evakuovaní Afghánci dorazili na letiště v Římě poté, co si Tálibán obsadil metropoli.

Británie se obává, že návrat Tálibánu otevře dveře bojovníkům teroristické organizace Al-Káida 20 let poté, co 11. září 2001 provedla útoky v New Yorku a Washingtonu.

„Chceme udělat vše, co je v našich silách. Pokusíme se umírňovat a uplatňovat pozitivní vliv na tento režim prostřednictvím celé řady diplomaticko-ekonomických sankčních opatření. Musíme použít všechny páky, které máme k dispozici,“ prohlásil ministr zahraničí Dominic Raab.

„Nebudu se od tohoto pohledu distancovat,“ uvedl ministr zahraničí na poznámku moderátora, že Tálibán je „banda hrdlořezů“. „Ale teď jsou u moci a my se s touto realitou musíme vypořádat. Chceme vyzkoušet, zda existuje způsob, jak tento režim zmírnit,“ dodal.

Podle Raaba se uklidňuje situace na mezinárodním letišti Hamída Karzáího v Kábulu. Kvůli překotnému vývoji a evakuacím tam panovaly zmatky. Letiště zaplavily tisíce Afghánců, kteří chtěli prchnout ze země. Nejméně pět lidí přišlo o život a provoz byl na několik hodin zcela přerušen.

Bojovníci Tálibánu se po obsazení většiny afghánského území vrhli na cvičení. Extremistům se zalíbily posilovny v kábulském prezidentském paláci.

Na pákistánském hraničním přechodu Torkham se sešly desítky kamionů převážejících komerční zboží. Záznam z hranic zveřejnila afghánská mediální síť TOLOnews.

Britský ministr zahraničí Dominic Raab dnes varoval Tálibán před využitím Afghánistánu jako základny k přípravě teroristických útoků na Západ. Západní spojenci se zase podle Raaba musí snažit pozitivně ovlivňovat islamistické hnutí, které převzalo kontrolu nad zemí po stažení amerických vojenských jednotek. Raab to řekl v rozhovoru se stanicí Sky News.

Západ musí být ve vztahu k Tálibánu věcný. Měl by se pokusit o umírnění tálibů a přesvědčení hnutí o tom, že by mělo být více „inkluzivní“, uvedl šéf britské diplomacie.

„Náš vzkaz zní takto: Afghánistán nesmí být nikdy zneužit k plánování teroristických útoků na Západ. V tomto směru za sebou máme 20 úspěšných let,“ sdělil Raab.

Po evakuaci indické ambasády vyjádřil velvyslanec podporu Afgháncům.

„Není to tak, že bychom opustili lidi z Afghánistánu, nadále myslíme na jejich blahobyt a náš vztah s nimi. Budeme se snažit s nimi komunikovat, zatím ale nemohu říct jak, protože situace se mění,“ řekl indický velvyslanec Rudrendra Tandon.

Šéf tálibánské vojenské komise Muhammad Jakúb zakázal bojovníkům vstupovat do domů kábulských civilistů, podle jeho nařízení nesmějí ani konfiskovat jejich majetek.Ti, kteří zákaz poruší, budou obviněni ze vzpoury. Informoval o tom server CNN.

„Nikdo nemá dovoleno vstupovat do domů lidí, zvláště v Kábulu. Dovoleno nemáte ani lidem brát vozidla,“ řekl Jakúb v audio nahrávce, kterou ihned rozšířily tálibánské radio stanice.