Švýcarské volby ovládli nacionalisté. Do vlády se ale mají šanci dostat i zelení

Švýcarská lidová strana ve volbách do 200členné Národní rady získala podle prognózy 25,6 procenta hlasů, což znamená o téměř čtyři procentní body méně než ve volbách z roku 2015. Na druhém místě skončili stejně jako před čtyřmi lety sociální demokraté (SP), kteří dostali 16,5 procenta hlasů. Třetí místo obhájila liberální strana FDP (15,5 procenta). Stejně jako vítězná SVP ale i sociální demokraté a liberálové dostali méně hlasů než v posledních volbách.

Výrazné zisky si ve volbách do větší z komor parlamentu připsaly podle prognózy obě strany zelených. Zelená strana Švýcarska (GPS) získala 13 procent hlasů, což je o 5,9 procentního bodu více než v roce 2015. Skončila na čtvrtém místě, a na pátou příčku tak odsunula vládní Křesťanskodemokratickou lidovou stranu (CVP) s 11,8 procenta. Zelení liberálové (GLP), kteří spojují ochranu životního prostředí s liberální hospodářskou politikou, podle prognózy dostali 7,6 procenta hlasů a skončili šestí.

Boj o hejtmanská křesla: Těhotenství Babišovy ženy, „vzkříšení“ Valachové a sok Jermanové

Objeví se zelení v čele vlády?

Čtvrtá příčka pro GPS a až pátá pro CVP znamená, že poprvé za několik desítek let překonala opoziční strana ve volbách jednu z dosud vládních stran, upozornila agentura APA. Pokud obě strany zelených budou postupovat společně, mohlo by to mít důsledek i na utváření budoucí švýcarské vlády - sedmičlenné Spolkové rady. Jejími členy jsou v posledních šedesáti letech zástupci čtyř stran, a to SVP, SP, FDP a CVP. Na základě systému zvaného „kouzelná formule“ dostávají tři nejsilnější strany po dvou křeslech a čtvrtá zbylé jedno.

Členy vlády zvolí poslanci nového parlamentu na začátku prosince. Vláda pak ze svého středu zvolí na jeden rok předsedu, který je i prezidentem země a zastupuje ji v zahraničí. Rotačním způsobem se pak členové vlády v předsednictví, a tedy i ve funkci prezidenta, každý rok střídají.

Zda bude Zelená strana Švýcarska požadovat místo ve vládě, v neděli její předsedkyně Regula Rytzová říci nechtěla. V konzervativním systému utváření švýcarské vlády se ale může stát, že síla některé ze stran do podoby kabinetu promítne až po druhých úspěšných volbách, upozornila agentura DPA.

Volby příští rok podraží. Česko na ně vyloží o 116 milionů více

Za nízkou volební účastí stojí referenda

Zatímco v případě Národní rady by mohly být hlasy sečteny ještě v neděli, o složení 46členné Stavovské rady bude jasno až po 10. listopadu, kdy se uskuteční druhé kolo voleb. V těch případech, kdy se v neděli nepodařilo žádnému z kandidátů získat nadpoloviční většinu hlasů, budou voliči vybírat ze dvou nejúspěšnějších uchazečů.

Historické byly nedělní volby v případě zastoupení žen ve švýcarské politice. Alpské kantony Obwalden a Zug vyšlou poprvé v dějinách ženu do Národní rady, ve Stavovské radě bude poprvé žena zastupovat kanton Uri.

Nedělního hlasování se mohlo zúčastnit 5,4 milionu Švýcarů. Podle prognózy dosáhla účast ale jen 47,3 procenta. Relativně nízký zájem politologové vysvětlují menším významem parlamentních voleb ve Švýcarsku ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. Obyvatelé alpské konfederace mohou totiž svůj názor na důležité politické otázky vyjádřit v různých referendech nejméně čtyřikrát do roka.