18°C
„Moc vodky a KGB.“ Inženýr z Černobylu si postěžoval na seriál
Seriál Černobyl z koprodukce HBO a Sky, který se během posledního měsíce stal hitem, většina lidí chválí pro jeho realistické zobrazení nejhorší jaderné katastrofy lidstva. Ukazuje radiaci, špatný krizový plán i pletkaření tehdejšího sovětského režimu. Ale opravdu je tak realistický? Podle inženýra Oleksije Breuse, který v Černobylu pracoval a výbuch zažil, se mnoho drobností událo jinak. Breus nabídl svůj pohled pro televizi BBC.
Ne všechno v seriálu si podle Breuse zaslouží kritiku, je zde například velice realisticky zobrazeno, co s lidským tělem udělá radiace. Lidi umírající na ozáření na vlastní oči viděl a může to posoudit. I řada událostí byla zobrazena dobře, jiné ale ne.
Inženýr nesouhlasí například s tím, jak byly vyobrazeny tři hlavní postavy – ředitel černobylské elektrárny Viktor Brjuchanov, šéfinženýr Nikolaj Fomin a zástupce hlavního inženýra Anatolij Ďatlov. Všechny po havárii čekal soud a byli odsouzeni k 10 rokům nucených prací.
„Jejich charaktery byly zkreslené, jako by byli padouši. Ale oni nic takového nebyli,“ tvrdí Breus, který je důvěrně znal. „Anatolij Ďatlov je v seriálu vyobrazen jako ten nejhorší pravděpodobně proto, jak na něj nahlíželi pracovníci elektrárny, jeho podřízení a vrcholový management. To bylo ale jen na začátku, pak změnili názor,“ vysvětluje inženýr.
Jeho osobnost podle Breuse možná nebyla úplně vlídná, jeho profesionalita však nešla zpochybnit. „Operátoři se ho báli. Když byl na bloku, všichni byli nejistí. Ale stále to byl odborník nejvyššího kalibru,“ obhajuje svého bývalého nadřízeného.
V seriálu zemřeli na otravu radiací, ale žijí dodnes
Na nesrovnalost si inženýr stěžuje i v rámci zobrazení trojice mužů, kteří se rozhodli vstoupit do podzemí elektrárny, aby otevřeli odvodňovací ventil a zabránili tak další explozi. V seriálu všichni zemřou na otravu radiací, přitom každý jeden z nich přežil. Dva dokonce žijí dodnes, třetí zemřel v roce 2005.
Nikdo je navíc po splnění úkolu nevítal s potleskem, vedení Černobylu to bralo jako jejich povinnost. Jako povinnost to ostatně brali i samotní muži. „Byla to prostě naše práce. Proč by nám někdo aplaudoval?“ zmínil pro BBC Oleksij Ananenko, jeden ze tří pracovníků a dnes rezident Kyjeva.
Breus také říká, že když elektrárna vybouchla, rozhodně se davy lidí nezačaly řítit na „most smrti“ ve městě Pripjať, aby měly dobrý výhled na oheň. Protože byla hluboká noc, většina obyvatel to jednoduše zaspala.
Méně kritický je inženýr k zobrazení Sovětského svazu a jeho praktik. Podle něj je dobře, že se poukázalo na některé chyby režimu. „Například to šílené utajování, které bylo jedním z důvodů, proč vůbec k černobylské havárii došlo. Když operátoři zmáčknuli červené tlačítko a reaktor se nezastavil,“ zmiňuje Breus.
Zároveň ale podle něj scénáristé sáhli po příliš velkém množství stereotypů. „Je to takové typické západní zobrazení Sovětského svazu. Velká sklenice, vodka a všude KGB,“ zmínil.
Rusové nejsou nadšení
Celou řadu výhrad k seriálu zveřejnila i ruská média. Například deník Argumenty i Fakty jej nazval „karikaturou a ne pravdou“. Moderátor ruského zpravodajské stanice Russia 24 Stanislav Natanzon zase posměšně řekl, že „jediné, co chybí, jsou medvědi s akordeony“.
Deník Komsomolskaja Pravda dokonce vyvolal podezření, zda náhodou západní firmy konkurující ruskému státnímu jadernému podniku Rosatom nevyužívají seriál, aby poskvrnily obraz Ruska jako jaderné velmoci. A ruská státní stanice NTV oznámila, že chystá vlastní seriál o Černobylu s agentem CIA jako hlavním strůjcem nehody.
Témata:
Související
