Třetí den soudu s Petrem K. ONLINE: Monika nezvládala nevěry, proto chtěla všechny zabít, myslel si prý Kramný

Petra Kramného právě přivádějí do soudní síně. Dnes vyměnil barvy košile - tentokrát je modrá. Už dorazili i Kramného rodiče, dnes až těsně před začátkem líčení, a sedli si do druhé řady.

Soudkyně: "Kdy jste byl s obžalovaným naposledy v kontaktu, než odjel do Egypta?"
Stanislav: "Odhaduju, že 3 až 4 dny předtím. Byl jsem v myčce s autem a on tam přijel, krátce jsme si povykládali, dělal jsem si z něj legraci," svědek něco říká dál a najednou zmlkne. Soudkyně mu říká: "Uklidněte se pane svědku, nic zlého se vám tu neděje, není důvod abyste byl takto rozrušený." Stanislav pláče, je rozrušený!

Soudkyně: "Proč jste rozrušený?"
Svědek: "Tehdy jsem měl takové tušení jako teď, nechtěl jsem se s ním bavit." Podíval na Kramného, ten jen polknul. Standa pokračuje ve výpovědi. Vypráví, jak si posílali maily, Monika měla společnou schránku s Kramným, posílal to tedy k ní. "Omylem jsem mu pak něco přeposlal, nějaké srandy a manželka jeho pak si to nepřála, tak už jsme si nepsali."

Standa o tragédii v Egyptě nejdřív nevěděl, napsal tedy Kramnému SMSku. "Ahoj kamarádi, v TV vysílali, že zemřeli nějací karviňáci, jste v pořádku?" Později si psali maily nebo po Skypu. "Popisoval mi to tak dokola, že furt neví, co se stalo, že to nemůže pochopit. Nevyptával jsem se na nic, neměl jsem odvahu," vypráví. 

Standa má problém hovořit souvisle a sdělit nějaké konkrétní informace. "Říkal mi to, co dneska víme všichni, o té říznuté kole a tak..." Soudkyně se snaží mu pomoci otázkami, ale on říká: "Za dva roky si to konkrétně nevzpomínám."

„Petr Kramný se mě ptal, jestli mám kontakty na Nový domov, jestli můžu zjistit, co se o tom povídá. Tak jsem tam šel znovu na práci, asi třikrát, zeptal jsem se přitom, jak to vypadá. Z jejich postoje jsem vycítil, že to Monika v žádném případě udělat nemohla,“ stojí ve Stanislavově starší výpovědi. „Dnes říkáte, že to bylo půl na půl, jak to tedy bylo?“ ptá se soudkyně. Standa tvrdí, že už si to dnes tak nepamatuje. „Tak když si něco nepamatujete, tak to soudu řekněte a nevymýšlejte si, ano?“

„Ke konci nedobrovolného pobytu v Egyptě byl úplně apatický, všechno mu bylo jedno. Snažili jsme se ho podpořit,“ vypráví svědek. „Petr pak poslal fotky z restaurace, jak Monika tančí se striptérem, nebylo jí vidět do tváře, ale věděl, že to je ona.“ Znamená to snad, že i po smrti své ženy Kramný dál slídil po stopách její nevěry?

Svědkyně prosí o otázky, neví, co má dál souvisle říct. Soudkyně se jí ptá na témata její komunikace s Kramným. „Říkal, že Monika zatáhla závěsy a byli celý den na pokoji, bylo jim špatně, dávali si Antinal, protože už měli zkušenost. Ten lék že si už vezli s sebou, měli ho od známého. Pamatuju si, že bylo psáno, že těla ležela na zemi, což on odmítal, že byla mezi postelemi úzká ulička, tam by musely ležet na sobě. Když zjistil, že zemřely, tak nevěděl, co dělat a běžel zaklepat na sousedku...“

„Za jakých okolností zjistil, že nejeví známky života?“ Kateřina tvrdí, že to bylo v noci, nad ránem. „Zmiňoval se, jak si to vysvětluje?“ „Bavili jsme se o tom, jediné, k čemu jsme došli, byla otrava, že někdo je chtěl všechny otrávit. Ale časem jsme došli k tomu, že to mohla být Monika,“ prohlásila Kateřina. Soudkyni zajímá, kdo s tou teorií přišel.

„Já bych řekla, že pan Kramný.“