Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Začátek židovského Svátku světel neboli Chanuky je letos smutný. Začíná zrovna dva měsíce po útoku Hamásu a dalších teroristů z Pásma Gazy. V Tel Avivu lidé vypouštěli balónky na znamení podpory rukojmích, které ozbrojenci nadále drží, zapalují za ně 138 svíček. Šéfky tří prestižních amerických univerzit čelí kritice poté, co při slyšení v Kongresu daly najevo, že výzvy ke genocidě Židů by nebyly automaticky proti pravidlům jejich institucí. Ve svých odpovědích uvedly, že by při posuzování takovýchto výroků záleželo na kontextu. Proti jejich slovům se vymezují akademici, podnikatelé i politici, informují americká média. V centru kontroverze jsou rektorky Sally Kornbluthová, Liz Magillová a Claudine Gayová z Massachusettského technologického institutu (MIT), Pensylvánské státní univerzity, resp. Harvardovy univerzity, které byly pozvány na slyšení o antisemitismu na vysokoškolských kampusech. Ty se staly jedním z ohnisek sporů kolem nynější války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, kterou v USA provází rozmach protižidovských i islamofobních projevů. Izrael tvrdí, že palestinské hnutí Hamás podniká raketové útoky na jeho území z oblastí v Pásmu Gazy, které izraelská armáda označila za humanitární. Hamás tak podle něj využívá civilisty jako lidské štíty. Alespoň jeden raketový útok na Izrael palestinští ozbrojenci podle armády podnikli z okolí Rafáhu, totiž z uprchlického tábora Muazzí. Obyvatelé Rafáhu podle agentury AP uvedli, že izraelské letectvo v noci na dnešek zaútočilo na město dvakrát. Podle agentury údery vyvolaly mezi civilisty, kteří uprchli sem na jih Pásma Gazy před izraelskými útoky v severnějších oblastech, otázku, kam se budou moci uchýlit, když Izrael rozšiřuje pozemní operaci. Podle odhadů OSN je v Rafáhu nyní zhruba 470.000 lidí, z nichž 190.000 se tam uchýlilo z jiných částí Pásma. 
