Nová naděje: Unesená Emily (9) je na seznamu prvních propuštěných rukojmích Hamásu!
Devítiletá Emily je v zajetí už bezmála dva měsíce. Teroristická organizace Hamás ji unesla jako rukojmí při útocích ze 7. října. Další osud Emily nebyl dlouho známý. Otec dívenky se v médiích nechal slyšet, že smrt by mu v takovémto případě přišla milosrdná. Rodina má však teď naději na šťastný konec. Emily by měla být jedním z padesáti rukojmích, které Hamás propustí.
Irku Emily Handovovou vzala jako rukojmí teroristická organizace Hamás při koordinovaném útoku na kibuc Be'eri. Holčička tam v tu dobu přespávala u sousedů. Útok trval celkově dvanáct hodin a vyžádal si stovku obětí. Zbytek rodiny byl evakuován izraelskou armádou.
Za několik dní se objevila zpráva, že Emily pravděpodobně zemřela. Utrápenému otci se prý tehdy ulevilo. Vzhledem k tomu, jaká zvěrstva teroristé lidem provádí, byla podle něj smrt vysvobozením. Nicméně o něco později vyšlo najevo, že dívka žije. Od té doby Handovi spolu s dalšími rodinami unesených vyvíjeli tlak na izraelskou vládu, aby rukojmí, co nejdříve přivedla domů.
Nyní to vypadá, že se blýská na lepší časy. Izrael s Hamásem uzavřeli křehkou dohodu o čtyřdenním klidu zbraní. Mimo jiné sjednali i výměnu zajatců. O zklidnění konfliktu se zasadilo několik velmocí včetně USA a Kataru. Celkově má Hamás propustit 50 rukojmích výměnou za 150 Palestinců držených v Izraeli. Na seznamu má údajně být 30 dětí a 20 žen. První rukojmí by měli být volní už ve čtvrtek.
Oficiální seznam propuštěných rukojmích však ještě neověřila irská vláda. „Je tu velká naděje, že Emily by mohla být mezi prvními propuštěnými zajatci, ale ještě nemůžeme ověřit, zdali je seznam pravý,“ uvedl vládní zdroj pro The Sun
Díky dohodě mimo jiné do Pásma Gazy poputuje i potřebná humanitární pomoc. Pokud vše proběhne podle plánu, mohla by se Emily se svou rodinou setkat už v neděli.
Dav demonstrantů v USA na propalestinském pochodu se podle listu The New York Times (NYT) soustředil především u prostranství Freedom Plaza mezi Bílým domem a sídlem Kongresu. Demonstranti přinesli transparenty s nápisy „Nechte Gazu žít“ nebo „Bombardování dětí není sebeobrana“, objevovaly se také vzkazy adresované americkému prezidentovi Joeu Bidenovi jako „Zastavte americkou vojenskou pomoc Izraeli“ či „Ztratil jste můj hlas“. Protesty se konají také v New Yorku, Cincinnati nebo San Francisku. Tisíce lidí dnes podle amerických médií vyšly do ulic hlavního města Spojených států vyjádřit nesouhlas s izraelským obléháním Pásma Gazy. Manifestace volající po příměří se konají také v několika dalších městech USA, očekávala se účast desetitisíců protestujících. Izraelské ostřelování hustě zalidněných lokalit, jakož i blokáda dodávek elektřiny nebo vody vyvolávají po celém světě obvinění z „masakrování“ nebo dokonce „genocidy“ Palestinců. „Přišli jsme, aby byl náš hlas slyšet... a doufáme, že změníme způsob, jakým se lidé na tento konflikt dívají,“ řekla deníku The Washington Post 70letá Manar Ghanayemová, kterou na protestu v americké metropoli doprovázela skupina přátel a rodinných příslušníků, všichni s palestinskými vlajkami namalovanými na tvářích. Požár v uprchlickém táboře Džabálija na okraji Gazy, který propukl 4. listopadu po útoku Izraelců.
