Izrael se pouští do druhé fáze ofenzivy v Pásmu Gazy. Sympatie Západu však slábnou
Izraelské obranné síly (IDF) pokračují v pronikání do Pásma Gazy, což vede k mnoha civilním obětem. Jak dlouho ještě vydrží západní podpora izraelské ofenzivě? Zjevně již začíná slábnout, píše Sean Bell, vojenský analytik webu Sky News.
Izrael na brutální útoky Hamásu z minulého měsíce reagoval okamžitě. Zdá se však, že ofenziva byla motivována především hněvem a politickým imperativem „něco udělat“, spíše než vývojem jasných vojenských cílů a plánů na mír po skončení konfliktu.
Z historického hlediska mezinárodní partneři tolerují reakce Izraele na agrese Hamásu; po útocích 7. října se Izraeli a jeho rázné vojenské reakci skutečně dostalo důrazné podpory ze strany USA, Spojeného království a řady západních spojenců. Tentokrát však Izrael ví, že čas není na jeho straně; s přibývajícími oběťmi začíná mezinárodní podpora a sympatie pro izraelskou věc klesat, až nakonec na Izrael dolehne diplomatický tlak.
Jaké jsou však vojenské cíle Izraele? Jsou dosažitelné - a v jakém časovém rámci? Izrael si stanovil za cíl obsadit město Gaza, zničit Hamás a osvobodit rukojmí.
Začátkem tohoto týdne izraelské síly obsadily budovu parlamentu v Gaze. Vysoce symbolické snímky sloužily k demonstraci, že vojáci „mají vše pod kontrolou“. Jenže co mají pod kontrolou? Nad zemí možná IDF dominují, ale zdá se velmi nepravděpodobné, že by měly pod kontrolou „metro Gazy“ - hamásovský labyrint tunelů pod městem.
„IDF budou pokračovat ve svých operacích v Pásmu Gazy, a pokud jde o nás, budou se zaměřovat na další a další regiony a systematicky likvidovat velící důstojníky, likvidovat operativce a likvidovat infrastrukturu,“ prohlásil v pátek náčelník generálního štábu IDF Herci Halevi. „I když zbývá dokončit ještě spoustu práce, úspěšně se k ní blížíme, jsme blízko k demontáži vojenského systému na severu Gazy,“ citovaly ho Sky News.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
Druhá fáze pozemní operace v Gaze
Izrael nyní prohlásil, že se chystá zahájit druhou fázi své pozemní ofenzívy - a varoval obyvatele, aby tentokrát opustili jižní část Pásma Gazy. Přesun na sever by mohl izolovat bojovníky Hamásu na jihu, a umožnit tak zahájení druhé fáze bitvy; je to však vůbec možné?
Taková strategie nevyhnutelně prohloubí - možná exponenciálně - humanitární krizi. Podpora Izraele začíná slábnout. Mezinárodní diplomatický jazyk již je odměřenější, zdrženlivější, víc řeší nuance na obou stranách. Vzhledem k tomu, že zdravotnický úřad Gazy kontrolovaný Hamásem nyní hlásí více než 12 tisíc mrtvých Palestinců a humanitární situace v Gaze se vymkla kontrole, jak dlouho ještě bude Západ tolerovat izraelskou agresi?
Čas běží a izraelské vojenské ofenzívě se krátí. Ale i když skončí, čeho bude dosaženo? Hamás nebude zničen - mnozí by dokonce mohli tvrdit, že ofenzíva IDF je pro Hamás skvělou motivací k náboru nových bojovníků. Desetitisíce lidí přijdou o život a všechny důsledky humanitární katastrofy se teprve projeví.
Všechny strany vědí, že tato jedinečná situace nemá vojenské řešení, přesto se násilí stalo výchozím řešením pro politické vůdce obou stran.
Rostoucí mezinárodní tlak nevyhnutelně povede k zastavení nepřátelských akcí. Na jak dlouho však? Budou vyvozeny nějaké závěry, nebo je začarovaný kruh násilí odsouzen k opakování? Státníci, navzdory svému věku a zkušenostem, zřejmě ignorují svou morální povinnost neúnavně pracovat na zajištění dlouhodobého mírového řešení. Nezaslouží si snad civilní obyvatelstvo - na obou stranách - něco lepšího?, uzavírá Sky News.
Západ ať se stará o svoje občany které ohrožuje příliv miliónů nepřizpůsobivých Arabů a Afričanů kteří nic do systému nikdy nedají a jen budou brát a až jich bude dost změní poměry co naši dědové vybojovali. Nakročenu už zdárně máme a možná není už cesty zpět. Izraelci vědí dobře co dělat...
Zbabělý Západ se v ničem neliší od zbabělého Západu z roku 1938. Izrael