9°C
Tereza H. (26) o pákistánské base: Tuberkulózu léčili paracetamolem!
Na těžké chvíle ve vězení zavzpomínala Tereza H. Ačkoliv už je šestadvacetiletá Češka nějaký měsíc doma a užívá si šťastné chvíle se svými blízkými a svou novou láskou, na instagramu sdílí vzpomínky na časy v Pákistánu. V příspěvku na sociální síti popsala, jak se v pákistánské base léčily choroby. Aby se Tereza lépe dorozuměla třeba i s lékařem, naučila se velmi dobře urdsky!
Tereza H., která strávila čtyři roky v pákistánském vězení, svým fanouškům na instagramu postupně popisuje roky strávené v base i nové zážitky po návratu domů. Počet sledujících jí stoupá raketovou rychlostí.
V současné chvíli ji sleduje 25 tisíc lidí. „Teď jsem zrovna nemocná, mám nějakou chřipku a doufám, že to není covid. Takže jsem doma a léčím se,“ svěřila se Tereza s tím, že má stále v živé paměti chvíle, kdy byla zavřená ve vězení. Tam skončila poté, co ji na letišti v Láhauru v roce 2018 zadrželi celníci, kteří našli v jejím zavazadle velké množství heroinu.
„A mohli jste mít bolest hlavy nebo tuberkulózu. Léto bylo v klidu, vedro jako v sauně, tak jsem tu chřipku brzy vypotila. Ale v zimě? Nezahřála mě deka, ani mikina, ani horký čaj. A do toho rýma a kašel. A nemohla jsem si dát horkou vanu, zajít k pořádně doktorce, lehnout si do postele s matrací a teplou peřinou, zavolat na rodiče, že mi není dobře, ať mě jdou uklidnit, že všechno bude fajn,“ uvedla Tereza s tím, že teď už se vzpomínkám na těžké chvíle v kriminále jen směje.
„Ale někdy se mi stane, že zavřu oči a zase cítím to, co tam. Jak nám bylo hrozně. Bez rodiny, zavření jako zvířátka, ponižování. A takové myšlenky se snažím hned setřást z hlavy, ale někdy to nepřejde hned,“ dodává. Nyní je ale už šťastná. „Mám skvělou rodinu, lásku, práci. Neříkám, že jsem úplně smazala ta čtyři léta ve vězení, ale snažím se na to nemyslet,“ napsala.
Zároveň se svěřila, že se ve vězení rozhodla učit urdsky. Dokázala se dorozumět anglicky, ale bachařky a spoluvězeňkyně se mezi sebou bavily urdsky, a tak se Tereza tento jazyk začala učit. „Když mě zavřeli, bylo to hrozné. Vedoucí, bachařky a spoluvězeňkyně se bavily v urdu, hádám o mně a smály se. Mně bylo jasné, že mě pomlouvají, ale bránit jsem se nemohla, tak jsem se jen usmívala,“ popsala nepříjemné chvíle.
„Když mi dali trest, přestala jsem komunikovat se soudci, policisty a právníky a byla zavřená dva a půl roku na cele. A v té době to tak nějak přišlo. Spoluvězeňkyně za mnou chodily a vždy to bylo: Víš, co se dnes stalo? Blah, blah, blah. Já se jen usmívala, vůbec jsem nechápala, o čem holky mluví, ale tak nějak mi to pomohlo,“ napsala s tím, že postupně neměla s komunikací problém.
Poté, co se dostala ven z vězení a přiletěl za ní její táta, lidé na trhu prý nevěřili, že je Evropanka! „Promluvila jsem urdsky a oni odpadávali. Asi ještě neviděli bílou holku, která takhle válí v jejich jazyce. Někteří nevěřili, že jsem z Evropy a měli mě za Pathanku, což je Pákistánka, která žije na severu Pákistánu. Není tam takové horko, jako třeba v Láhauru, a proto jsou ti lidé bělejší a někteří mají světlé vlasy a zelené oči,“ vysvětlila. Psaní je prý ale těžší, a tak se stále učí.
Ty už podle toho zvoleného nicku musíš být myslitel a morální etalon 🙈