EU si chce „koupit“ lepší klima: Chudým zemím má platit, jenže dopady plánu nezkoumala
Evropská komise chce do roku 2040 výrazně omezit emise skleníkových plynů. Ale část plánu, který má pomoci dosáhnout tohoto cíle, vyvolává pozdvižení. Brusel chce totiž zaplatit chudším zemím, aby snížily emise za EU – a přitom se vůbec nezabýval tím, co to udělá s klimatem nebo evropskou ekonomikou. Na díru v návrhu upozornil bruselský server Politico.
Komise nedávno zveřejnila kontroverzní plán na přesun milionů tun emisí skleníkových plynů do zahraničí. Chce, aby si EU mohla část snižování emisí „objednat“ v chudších státech pomocí tzv. uhlíkových kreditů. To jsou certifikáty za emise, které někdo ušetřil jinde.
Zjednodušeně – to, co za nás chudší země ušetří, nemusíme tím pádem šetřit my. A naše emise můžeme vypouštět nadále. Návrh přitom počítá s tím, že si EU „koupí“ v zahraničí až 3 % emisních úspor.
Jenže podle serveru Politico sama Komise přiznala, že nemá žádné vyčíslení dopadů tohoto návrhu na evropskou ekonomiku ani životní prostředí. Plán navíc podle všeho vůbec neprošel posouzením expertů klimatického odboru Komise DG CLIMA.
„Litujeme, ale DG CLIMA žádnými dokumenty k ekonomickým ani klimatickým dopadům nedisponuje,“ přiznala Komise ve vyjádření pro Politico. Brusel by si tak podle serveru kupoval spíše čisté svědomí, ale planetě by ve výsledku nepomáhal.
Podvodné povolenky?
Kritici, včetně vědců, kteří radí přímo Komisi, podle Politico varují, že uhlíkové kredity mohou být podvodné nebo narušit evropský trh s emisními povolenkami. Už v minulosti totiž prý špatně nastavený systém zkolaboval kvůli zaplavení falešnými body.
Evropská vědecká rada už proto v červnu upozornila, že kvalitní a důvěryhodné kredity budou zkrátka drahé.
Podle serveru navíc peníze, které EU takto utratí v zahraničí, pak nebudou k dispozici na snižování emisí v Evropě. „To může zpomalit přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku doma,“ upozorňují vědci.
Kdo to zaplatí?
Ceny emisních kreditů se podle země a trhu dramaticky liší – loni byla globální průměrná cena za tunu CO2 pod 5 dolary, zatímco v EU dnes firmy platí přes 70 eur. Kolik budou tedy stát tyto zahraniční kredity a kdo je zaplatí, zatím není jasné.
Jak už bylo zmíněno, EU chce 3 % emisních úspor koupit v zahraničí - to odpovídá přibližně 144 milionům tun emisí, tedy zhruba tolik, kolik vypustí celé Nizozemsko za rok.
Jeden uhlíkový kredit představuje zhruba jednu tunu emisí. Podle neziskové monitoringové organizace Carbon Market Watch může EU nakonec skončit až se 700 miliony zakoupených kreditů, pokud bude návrh příliš vágní.
Komise už ale slibuje, že příští rok předloží podrobnější návrh včetně „důkladného posouzení dopadů“. Šéf klimatického odboru Komise Kurt Vandenberghe už v červnu přiznal, že jeho tým na návrh nebyl připraven. A připustil, že hlubší analýza bude nutná. „Bylo by moudré udělat opravdu hluboké hodnocení dopadů,“ řekl.
KEKDO si hrabe miliardy do svý kasičky 😨