18°C
Klíma o tragédii na fakultě: Občané jsou zmatení, policie mluví neprůhledným jazykem
Video se připravuje ...
Kriminální kauzy, vraždy složité a zapeklité případy nenechají chladným žádného novináře. Někteří se dokonce rozhodnou pátrat na vlastní pěst, nebo dokonce upozornit na nedostatky ve vyšetřování. Odhalují pravdy jiným směrem. Jak novináři zvládli v souvislosti s vraždou v Klánovickém lese a střelbou na FFUK? Jaký pohled na tyto dvě tragické události má nejznámější investigativní reportér? A zvládli podle něj svoji práci i policisté? Nejen na to se ptala moderátorka Bára Holá investigativního novináře a spisovatele Josefa Klímy v pořadu Epicentrum.
Do dějin české kriminalistiky se oba tragické případy, které spolu podle policie souvisí, tedy dvojnásobná vražda v Klánovickém lese i masakr na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy podle Josefa Klímy jednoznačně zapíšou: „Je to největší hrůza, kterou tady pamatujeme, hlavně tedy množstvím obětí, sériovostí, zkrátka celým charakterem toho trestného činu. A doufám, že nic takového se už nestane, nebo alespoň dlouho nestane.“
Podle Klímy novináři neměli dostatečně velký prostor, aby se dalo vyhodnotit, zda situaci zvládli, nebo ne. „Spíš se vedou debaty, jestli to zvládla policie. Ale jako běžný divák vlastně nemám informace. Nějaký postup popisuje policie, jiní lidé to teď kritizují. Například senátor Richter, který se ozval, že tam jeho dcera ležela postřelená, nikdo si jí nevšímal a že má velké výhrady k policii,“ popsal zkušený novinář. „Lidi jsou z toho zmatení. Stejně se podrobnosti nedovíme. Policie má svůj jazyk, kterým mluví k lidem, a ten je neprůhledný,“ vysvětlil Klíma s tím, že ani on sám nedokáže na základě dostupných informací říct, zda policie situaci zvládla, nebo ne.
„Nikdy jsme neměli zkušenost s tímto druhem zločinu, s tou tzv. školní střelbou, která je v Americe dnes bohužel už velmi častá,“ vysvětloval složitou pozici policie. „Myslím si, že policisté byli najednou hozeni do situace, se kterou si do jisté míry nevěděli rady, improvizovali, dělali, co si mysleli, že se má dělat. Chyběla tam zřejmě komunikace s fakultou, nebyly zaběhané žádné krizové plány na univerzitě, čili byla to prostě podle mě velká improvizace,“ shrnul Klíma.
Gen zla
Podle spisovatele a scenáristy je na tomto případu zajímavý ještě jeden aspekt, který zatím nikdo nezmiňoval, a tím je genetická predispozice. „Vědci se už velmi dlouho, zvlášť v zahraničí, zabývají tím, jestli existuje tzv. gen zla. To znamená, zda existuje gen, který se přenáší generacemi a který třeba může přeskočit několik generací v určitém rodovém systému. Jedná se o gen vraždění, chuti zabíjet nebo se sklony k zabíjení,“ popsal Klíma nové teorie ve světě kriminalistiky a v tomto kontextu připomněl i nedávné tragické události na Slovensku.
„Tam byla opravdu ošklivá vražda, kdy vrah oběť ještě navíc připravil o vnitřnosti. Ukázalo se, že jeho táta byl předtím odsouzený za vraždy,“ poukázal na souvislost s několikaletou diskuzí, která probíhá mezi odborníky.
Zatím se jim ale nepodařilo gen zla vysledovat. „Vědci dokonce křížili nějaké nižší živočichy a myším snad i něco píchali a sledovali, zda se v dalších generacích bude projevovat jejich agresivita. Ale to se stalo až asi ve dvanácté generaci,“ odhadoval v Epicentru Josef Klíma.
Témata:
Související
Spíš mlžení...