„Máme za to, že projekt, který vypracoval pan profesor Stráský, byl bez vad. Svědčí o tom znalecké posudky a výpovědi svědků a znalců,“ řekl předseda senátu Dalibor Ryšlavý v odůvodnění rozsudku. „Musíme konstatovat, že měl celou řadu zpráv, které upozorňovaly na havarijní stav lávky, ovšem v žádné zprávě nebylo řečeno, že má být uzavřená,“ komentoval, proč zprostil obžaloby Antonína Semeckého.

Zmínil, že exšéf oddělení mostů věnoval lávce nadstandardní péči a upozorňoval na to, že je ve špatném stavu, a navrhoval, aby byla nahrazena novou. „Máme za to, že i kdyby projekt měl nějaké vady, tak již od roku 1995 se upozorňovalo na to, že lávka je ve špatném stavu a TSK činilo kroky k tomu, aby byla nadále provozuschopná,“ doplnil. Do toho vstoupily povodně a podle soudu měly výrazný vliv na snížení životnosti lávky.

Antonín Semecký po vynesení rozsudku řekl, že je to pro něj zadostiučinění. „Jsem už vyššího věku a jsem rád, že to skončilo,“ řekl.

Jiří Stráský v den, kdy padl rozsudek, slaví narozeniny. „Je to pro mě velice příjemná zpráva,“ řekl. Poslední roky, kdy se soud táhl, pro něj rozhodně nebyly podle jeho slov lehké i vzhledem k tomu, že vyučuje studenty na vysoké škole. Jako hlavní problém označil to, co u soudu zaznělo mnohokrát, že se v podle něj „divokých“ 90. letech začala používat posypová sůl, která nakonec způsobila zkázu lávky.

Státní zástupce Šimon Vavrečka začal svou závěrečnou řeč krátkým laickým shrnutím, jak fungují konstrukce z tzv. předpjatého betonu. Přinesl si k tomu i pomůcky, na kterých demonstroval vliv různých sil. „Celá stavba je zavěšená na nosné konstrukci, v našem případě to byla nosná předpínací lana,“ řekl. Právě jejich koroze je považována za jednu z příčin pádu.

Vavrečka se odkazoval i na obsáhlou obhajobu Jiřího Stráského. „Nutno poznamenat, že z této prezentace vyplývá, že i profesor se může mýlit a může se snažit zmýlit tento soud,“ podotkl. Z výpovědi znalce podle něj vyplynulo, že v jedné vrstvě lávky byl degradovaný beton, který nemohl plnit svojí funkci. Mluvil také o tvrzení obhajoby, že oprava konstrukce oslabila konstrukci. To je podle něj chybné a oprava stav lávky nezhoršila a ani nezlepšila. „Z dokazovaní vyplynulo, že příčinou pádu lávky byla koroze kabelů,“ doplnil.

Zatékalo do ní už od začátku?

Podle něj nelze učinit žádný jiný závěr, v konstrukci byla od počátku vada, která zapůsobila netěsnost konstrukce. To tvrdil také znalec Jaroslav Marek, na základě jehož posudku byli oba muži obžalováni. Mimo jiné to tvrdil na základě televizního záznamu z roku 1984 ze slavnostního otevření lávky. „Zatékalo do ní od prvního okamžiku,“ dodal Vavrečka.

Obžaloba Stráskému vytýká, že špatně provedl statický výpočet, do kterého nezapočítal zatížení větrem a teplotou, a že nevykonával autorský dozor. K obžalovanému Antonínu Stráskému řekl, že v postupu TSK ohledně údržby lávky shledal vážná pochybení.

Za klíčový důkaz považuje výpověď svědka, který řekl, že byla diagnostikována jen povrchová koroze jen některých kabelů. „Došlo k přijetí chybného závěru, že nosné kabely jsou v pořádku. Byl důkaz, který to jednoznačně dokazuje,“ řekl.

Lávka se měla uzavřít?

Dodal, že podle něj mělo dojít k uzavření konstrukce nejpozději v listopadu 2016 podle zjištění firmy Pontex, která prohlídky prováděla. „Nejpozději v této době bylo výrazné riziko kolapsu konstrukce,“ dodal. Oba dva obžalované navrhl uznat vinným z obecného ohrožení z nedbalosti a navrhl pro ně podmíněný trest při  dolní hranici trestní sazby, která je v tomto případě dva až osm let. Oba muži od začátku obžalobu odmítali.

Stráský i Semecký se na místě vzdali práva na odvolání. Státní zástupce si ponechal lhůtu pro případné odvolání

Fotogalerie
34 fotografií