24°C
Jeho příběh je noční můrou naší justice. Československé soudy totiž poslaly tehdy 19letého mladíka na prahu života za katr i přesto, že proti němu nebyl jediný přímý důkaz! Naopak.
Očití svědci jej z vraždy jeho babičky a tety vyloučili! Pod přísahou vypověděli, že plachý a bojácný Roman nebyl v době brutálního zabíjení na místě činu v Brně-Vinohradech, ale spal dvacet kilometrů daleko, u své druhé babičky ve Křtinách.
Přiznání z chlapce vymlátili esenbáci
Komunističtí esenbáci mord nedokázali vyšetřit. Po měsících tápání si ale pozvali k výslechu Romana, mírně mentálně zaostalého synovce zavražděné. „Ztloukli ho opakovaně natolik, že se mládenec k vraždě, kterou nespáchal, přiznal,“ řekl Blesku Václav Peričevič ze spolku Šalamoun, který se případu ujal.
Ševčík své doznání později odvolal. „Co jsem měl dělat, když vás pořád dokola mlátí a vyhrožují, že když to neřeknu, jak chtějí, tak mne budou bít dál a dál?“ vyprávěl později uvězněný muž.
Lékař: Všichni víme, že to Roman neudělal
Hrůzostrašné je, že jeden z lékařů-znalců soukromě připustil: „My všichni jsme věděli, že Roman není pachatel.“ Nenašel však nikdy odvahu veřejně to zopakovat před nezávislým soudem.
Soudce, který mladíka potrestal, dnes zasedá na Nejvyšším soudu v Brně. Vyšetřující esenbáci a prokurátor si v poklidu užívají důchodu.
Co se stalo v únoru 1989?
Brnem otřásla počátkem února 1989 brutální vražda dvou žen. Podle všeho měla sexuální motiv. Oběť měla stažené kalhoty. Vrah vnikl podle spisu do bytu oknem. Třemi ranami lahví od sifonu nejprve zabil Janu L. (†35). Při činu jej přistihla matka zavražděné, Marie Š. (†62), kterou vzápětí vrah ubodal deseti ranami nožem. Při odchodu ještě pořezal Janinu sestru a jejího muže.
Ševčíka poslal soudce za dvojnásobnou vraždu na 21 let za mříže. K tomu mu po skončení trestu přidala česká justice devět let ústavního sexuologického léčení navrch! Léčba měla probíhat v rámci věznění, Roman se toho ale přes veškeré urgence nedomohl.
Z léčebny po roce a půl utekl a skočil pod vlak. Přišel o nohu a skončil opět v léčebně. Z ní vyšel v pondělí.
Vrah možná běhá po svobodě
Po 28 letech od činu se jedna svědkyně rozplakala: „Často se budím a vidím tu tvář, která moji příbuznou ubodala,“ přiznala lidem ze spolku Šalamoun. A přidala i jeho jméno. „To jméno je totožné s tím, o kom si už 18 let na základě svých zjištění myslíme, že je skutečným vrahem,“ řekl Peričevič. „Bohužel, skutek je již navždy promlčen,“ dodal. Onen muž má za sebou temnou kriminální minulost a zločiny spáchané s nožem.
V nevinu mladíka věří celé Křtiny
O tom, že je Roman zřejmě obětí justičního zločinu, nepochybuje ve Křtinách snad nikdo. „Ten kluk se i v dospělosti choval jako dvanáctileté dítě. Mouše by neublížil,“ shodují se vzácně sousedé.
Vesnice se za něj dokonce u soudu zaručila. Posbírali snad v 80 % domácností 12 000 korun, aby pro něj zajistili práci a bydlení. „Jsem si jistý, že žádný pravomocně odsouzený vrah nikdy neměl takovou podporu od svých spoluobčanů jako Roman Ševčík,“ tvrdí Václav Peričevič.
Co svědčilo proti Romanovi?
+ Jeho bitím vynucené vlastní přiznání. Před listopadem 1989 to byla u VB běžná praxe.
+ Pachová stopa – zprvu zcela vyloučena, později za záhadných okolností objevena a použita.
+ Znalecký posudek. Jednou ze znalkyní byla MUDr. I. K., která posudkem poslala do vězení jiného muže, kterého po třech letech ovšem vyšší soud zprostil všech obvinění.
Co soud nevzal na vědomí?
Na místě činu nejenže nikdo ze svědků nepoznal Romana Ševčíka, ale nenašla se žádná jeho stopa, a to ani biologická, ani daktyloskopická. Naopak, ze spisu vyplývá, že se našla řada neztotožněných otisků prstů, krevní stopy, které záhadně zmizely, ale zejména cigaretový nedopalek zn. Clea s krevní skupinou, kterou neměl nikdo z obyvatel bytu, ale ani Roman Ševčík.
Šalamoun chce obnovu trestního řízení
Spolek Šalamoun začal nyní pracovat na přípravě obnovy řízení, které by Romana Ševčíka očistilo. „Chceme před nezávislým soudem prokázat, že Ševčík nebyl a ani nemohl být pachatelem. Snad se dočká po třiceti letech zmařeného života spravedlnosti,“ uzavřel Václav Peričevič ze spolku Šalamoun.
Skandální selhání české justice
Skandální je, že rozsudek Krajského soudu v Brně nebyl nikdy přezkoumán soudem odvolacím, dovolacím či Ústavním a jako rozsudek nalézacího soudu se stal pravomocným a vykonatelným. K otevření případu dosud nenašla odvahu ani česká justice po změně režimu.
VIDEO: Nejznámější český vězeň Jiří Kajínek také usiluje o obnovu procesu. Jeho první momenty na svobodě po prezidentské milosti v květnu 2017.
První slova Kajínka na svobodě: Radši umřu na svobodě, než ve vězení. Petr Soukup, David Vaníček, Tomáš Koníček
Jedno svinstvo větší než druhé. Proč se toto děje? Justiční omyly ? NE. Justiční zločiny to jsou . 
