„Druhý Kajínek“ Růžička: Odsouzený dvojnásobný vrah dostal milost. Dodnes tvrdí, že je nevinný

V lednu 1992 došlo v garáži k ubodání Ladislava Pince a ubití lopatkou Jarmily Pincové. Motivem brutální vraždy mělo být jejich osobní vozidlo Fiat Uno. Kvůli ní byl původně zatčen jen Jiří Hlodavec, který tímto autem jezdil. K vraždě se i přiznal. Pak ale výpověď odvolal a z činu obvinil právě Zdeňka Růžičku. 

Po čtyřech letech vyšetřování a třech různých rozsudcích dostal Růžička sedmnáct a Hlodavec 12 let vězení. Jenže tehdejší prezident Václav Havel považoval jeho případ za přinejmenším zvláštní a domníval se, že došlo k justičnímu omylu. „Všechny důkazy ve spise s výjimkou jedné pachové stopy svědčily nikoli proti Růžičkovi, ale proti jinému podezřelému. Milost byla udělena pro přesvědčení, že došlo k justičnímu omylu,“ řekla MF Dnes Lenka Marečková, právnička, která tehdy pracovala v oddělení milostí.

Záhadná smrt v případu Kajínek: Policista z místa činu se zastřelil před propuštěním vraha

Milost byla do věznice Mírov, kde Růžička seděl, doručena v prosinci 2000, tedy v době, kdy byl Kajínek na útěku, takže musel na propuštění čekat několik týdnů, než se situace uklidní. Odseděl si osm let a na své nevinně trvá do dneška. Prý neměl ani důvod zabíjet a měl dokonce i alibi. „Já už měl tou dobou nové BMW, proč bych to dělal?“ ptá se Růžička.

Okolo vraždy se nahromadila i sporná fakta. Růžička například tvrdí, že v případu vraždy vůbec nešlo o zmíněné auto, ale o velkou finanční hotovost, kterou měli manželé ten den vyzvednout a o které se nic neví. Prý se mu také Hlodavec přiznal, že proti němu u soudu křivě vypovídá. Když se ho Růžička ptal na to proč, řekl, že „nemůže říct pravdu, jinak by ho oddělali“. Rozhovor zaslechl i člen eskorty u soudní cely, který tuto konverzaci dosvědčil. I přes to byl ale Růžička odsouzen.

Klaus dostává každoročně milion od muže, kterému dal milost: Za miliardové škody mu hrozilo 12 let

O svém vztahu s Hlodavcem mluví tak, že prakticky neexistoval. Přiznává, že se s ním znal, ale jen povrchně. „V roce 1992 jsem pracoval pro bezpečnostní agenturu a seznámil jsem se tam s tím Hlodavcem, domnělým komplicem. Pak jsme se tři měsíce neviděli a pak mě sebrala ta zásahová jednotka, že jsem spáchal ty vraždy,“ vypráví svou verzi příběhu. 

Pravdou je, že tehdy to rozhodně nebyl žádný andílek. Jak sám přiznává, byl trestaný za spekulaci a ublížení na zdraví, když se popral s policistou. Na rozdíl od vražd ale tohle opravdu spáchal. Dnes se živý jako pracovník ostrahy a odsouzení na sedmnáct let už je jen vzpomínkou. 

Další omilostnění vrazi

Růžička nebyl jediný odsouzený vrah, kterého Havel omilostnil. Byl však jediný, který svou vinu popíral. Sadista Zdeněk Rangl se ještě jako mladistvý pokusil zabít spoluvězně kladivem. „Šlo mi o to vidět ho krvácet a chcípat,“ přiznal. V roce 1990 mu část trestu umazala amnestie a v roce 1994 mu Havel navzdory názoru znalců prominul zbytek. Další dva roky byl Rangl v léčebně. Pět měsíců po propuštění umlátil kladivem důchodce. Dostal 24 let.

V roce 1999 udělil Havel milost i Petře Telcové z Brna. Ta si měla odsedět třináct let za vraždu svého ročního syna, kterého měla nechat v bolestech umírat v postýlce. Havel ke svému rozhodnutí tehdy řekl, že soudní proces vzbuzoval pochybnosti, protože podle něj nebylo prokázáno, jak se skutek stal a kdo ho spáchal.