22°C
Paní Hana po většinu svého života o cukrovce neměla ani ponětí. Vědomí toho, co nemoc obnáší, přišlo až s jejím třetím těhotenstvím. Tehdy poprvé pocítila první příznaky této chronické nemoci. S těhotenstvím také přišel počátek vleklého boje s nadváhou, který nakonec paní Hanu přivedl až ke dvěma operacím žaludku, které vedly k jeho odstranění.
V kombinaci s moderní léčbou tzv. glifloziny se jí však podařilo snížit váhu o 30 kilogramů a dostat cukrovku konečně pod kontrolu.
Těhotenství kolem čtyřicítky
Přestože už Hana měla dvě děti z předchozího manželství, s druhým manželem toužili ještě po jednom. „Bylo mi tehdy už kolem čtyřicítky, a protože se nám přirozeně otěhotnět nedařilo, šla jsem nakonec na umělé oplodnění. To sice několikrát vyšlo, ale také bohužel vždy skončilo předčasně. Už u prvního těhotenství se mi projevila cukrovka druhého typu, měla jsem vysoké hladiny glykémie – cukru v krvi. Podle lékařů to byla jedna z možných příčin potratů a rovnou mi předepsali injekce inzulinu,“ popisuje paní Hana.
S pomocí inzulínové terapie se podařilo hodnoty glykémie stabilizovat. Kvůli riziku ale velkou část těhotenství strávila v Ústavu pro matku a dítě v Praze, kde ji lékaři udržovali pod dohledem, aby cukrovka nepoškodila plod. To se nakonec podařilo a paní Hana porodila zdravou holčičku. Potíže tím však bohužel nekončily.
V těhotenství jsem jen kynula
„Kvůli hormonální stimulaci před oplodněním jsem totiž dost přibrala a přibírala jsem pak dál i při vlastním těhotenství, tam jsem v podstatě jenom kynula. Předtím jsem měla váhu normální, ale přibrala jsem celkem zhruba 30 kilo, což později cukrovku samozřejmě komplikovalo,“ popisuje paní Hana, která se živí stříháním psů.
Lékaři si původně mysleli, že trpí tzv. těhotenskou cukrovkou a že jakmile porodí, tak sama zmizí. To se však nestalo a musela i nadále užívat inzulin. „Ani s ním se ale cukrovka moc nezlepšovala, měla jsem vysoké hladiny cukru a po čase už mi začaly odcházet ledviny. Také jsem měla vysoký tlak, a hlavně se mi nedařilo zhubnout,“ vypráví. Kvůli vážné cukrovce paní Hana také musela jít do částečného invalidního důchodu.
Zmenšení žaludku
Praktický lékař pak paní Hanu nasměroval za diabetologem prof. MUDr. Martinem Haluzíkem, DrSc. z pražského IKEMu. Pro dosažení nižší hmotnosti lékaři nakonec přistoupili k radikálnímu řešení a paní Haně provedli operace žaludku a tenkého střeva. „Zůstala mi ze žaludku opravdu velmi malá část, která je napojena na tenké střevo,“ vysvětluje.
Nasazení moderní léčby
Po operacích lékaři paní Haně také nasadili moderní léčbu cukrovky tzv. glifloziny, které pomáhají tělu vyloučit přebytečný cukr močí a přispívají tak ke snižování váhy, a navíc chrání její srdce.
„Zhubla jsem asi 30 kilogramů a musím říci, že se cítím mnohem lépe. Léčba mi stabilizovala hladinu glykémie a pomáhá mi udržet si váhu na stejné úrovni,“ uzavírá paní Hana. To ji motivuje se udržovat v lepší tělesné kondici, i když to posledních pár měsíců není jednoduché. Stále totiž cítí následky koronavirového onemocnění, které prodělala na přelomu roku. Přesto ráda vyráží na procházky a výlety se psem.
Diabetologové: Neodkládejte prevenci
Diabetologovéupozorňují, že jejich ordinace jsou bezpečné. A že díky osobní kontrole umí u pacienta zavčas odhalit zhoršení nemoci a včas zakročit – například nasazením nejmodernější léčby. Ta pomáhá lidem zhubnout a regulací cukru chrání životně důležité orgány.
Odkládání návštěv je podle lékařů větším rizikem než koronavirus. Řada z pacientů „bez dozoru“ přibrala při pandemii osm a více kilogramů, především kvůli nedostatku pohybu v lockdownu.
„Jednoznačně pozorujeme, že na kontroly chodí mnohem méně pacientů, odhadem o 20–30 %. Většinou se jedná o starší pacienty s cukrovkou 2. typu, kteří se obecně bojí chodit kamkoli, tím spíš do nemocnic,“ říká prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie IKEM. Podle něj se přitom lidé nemají čeho obávat, protože nemocnice dodržují přísná hygienická opatření.
Osobní kontroly telefon nenahradí
Osobní kontroly považuje za velice důležité. „Telefonické konzultace a e-recepty nám pomohly zvládnout první vlnu pandemie, ale bez fyzického setkání například neodhalím oděrky na nohách, které mohou vést k „diabetické noze“, nebo nemohu pacientovi natočit EKG a zachytit počínající infarkt. Obávám se, že jakmile dojde k uvolnění restrikcí, přijde vlna pacientů s těmito komplikacemi,“ vypočítává prof. Haluzík.
Pacienti podle něj podléhají neustálé „masáži“ o nebezpečí covidu a úplně zanedbávají svůj vlastní chronický stav. „Přestože mají problémy, potlačují je v sobě a raději si řeknou, že ještě tři měsíce vydrží, a nejdou ani na procházku do parku. Myšlenkově úplně vypouští možné důsledky cukrovky i dalších chronických nemocí, vše proto, aby se nenakazili covidem-19,“ popisuje prof. Haluzík.
Protipandemické restrikce se přitom na diabeticích podepisují čím dál více. „Z našich dat vyplývá, že přibírají hodně na hmotnosti a jejich hodnoty krevního cukru se horší. Pacienti omezili pohyb a zhoršila se jejich životospráva, hůř jsou na tom také psychicky, protože se bojí a jsou ve stresu,“ vysvětluje prof. Haluzík.
Jak nová léčba funguje?
Nasazení moderních léků, které pomáhají člověku držet cukrovku pod kontrolou, také není možné bez předchozí osobní návštěvy lékaře. Takzvané glifloziny, které diabetikům snižují hladinu cukru v krvi tím, že navozují vylučování přebytečného cukru v moči, nemůže lékař předepsat pacientovi napoprvé „online“.
„Kromě toho při nasazení těchto léků pacienti obvykle hubnou, a to je více motivuje, aby se sami přičinili a hmotnost udrželi. Snažíme se jim vysvětlovat, že dostali léky, které jsou výborné a dělají mnohem více, než jen léčí cukrovku, a že si toho mají vážit,“ říká prof. Haluzík.
U diabetiků brání glifloziny i vzniku srdečního selhání, 30–40 % lidí se srdečním selháním má totiž zároveň cukrovku. Ta je navíc jedna z nejčastějších příčin chronického onemocnění ledvin, které může vést až k jejich selhání a dialýze.
V Česku je více než milion diabetiků a čísla stále rostou. Za posledních třicet let se počet nemocných ztrojnásobil a podle odborníků jich v příštích deseti letech přibude dalších 250 000 až 300 000. Naprostá většina pacientů trpí cukrovkou 2. typu.
Na léky mají nárok, jen když přiberou. Profesor Haluzík o cukrovce a zvláštním přístupu pojišťoven.
Na léky mají nárok, jen když přiberou. Profesor Haluzík o cukrovce a zvláštním přístupu pojišťoven Blesk
