10°C
„Mám nervy v trapu. Jde o problém, který vznikl mezi mnou a dcerami,“ říká senior. Krátce po revoluci se rodina vrátila z Rakouska. „Dřel jsem jako kůň. Dělal jsem tu nejtvrdší práci u těžařů v lese. Pak jsem dělal řezničinu. Jsem řezníkem vyučený. Žili jsme si dobře,“ vzpomíná.
Po návratu do Česka zatoužil po domku. Koupil v Rožnově pod Radhoštěm pozemek a začal stavět. „Od pátku do neděle jsem makal na stavbě. Dokumenty vyřizoval advokát. Byl jsem od malty, když mi přinesl podepsat papíry s tím, že vše je v pořádku, utřel jsem si ruce, podepsal a bohužel to dopodrobna nečetl,“ popisuje první chybu, které se dopustil.
(Ne)vlastní dům
Teprve po smrti manželky v roce 2009, když se začalo řešit dědictví, zjistil, že dům není v katastru nemovitostí napsán na něho, ale na dcery – dvojčata (47). „Až tehdy jsem zjistil, že dům není můj a na katastru není zapsáno ani doživotní břemeno, že v něm mohu bydlet. Dcery tu mají trvalé bydliště, přestože žijí v Rakousku, kde mají své životy a jedna i rodinu. Sem jezdily tak dvakrát ročně. Byl jsem v šoku. Přitom po návratu z Rakouska jsem každé dal okolo půl milionu a vzal je na několik zahraničních dovolených,“ vzpomíná.
Našel si lásku
Senior situaci neřešil, počítal, že až zemře, dům stejně bude jednou jejich... Pak si ale po smrti manželky našel přítelkyni Ludmilu (72), která o něj pečuje každý den a žije s ním. „Nemůže na nohy, pohybuje se o dvou holích a někdy se sám ani neoblék ne,“ popisuje péči o svého druha Ludmila. „Mám někoho, na koho se mohou spolehnout, rozumíme si. Ale začalo peklo. Dcery jí celou dobu dávají najevo, že sem nepatří, a sprostě jí i mně nadávají a z domu nás tak chtějí vystrnadit,“ konstatoval.
Po otci chtějí nájem
Jan a Ludmila mají v ruce notářsky ověřenou listinu z roku 2010, že jsou oprávněni užívat dům bez omezení. Smlouvu podepsaly obě dcery pana Židišina, avšak v katastru nic zaneseno není. „To byla naše chyba, že jsme to na ten katastr tenkrát neodnesli,“ říká Ludmila a pan Jan se přidává: „Dcery mi tvrdí, že tato smlouva je neplatná, a chtějí, abychom jim podepsali novou a platili nově i nájem. Přitom hradím inkaso, občas zahradníka, protože na údržbu zahrady už nestačíme. Novou nájemní smlouvu jsem teď u advokáta nepodepsal,“ řekl.
Chovají se jako hyeny...
Podle slov už unaveného seniora následovaly telefonické výhružky s tím, že pokud nepodepíší novou smlouvu a nezačnou platit nájem, dcery je vystěhují. Pan Židišin tvrdí, že se mu nedávno ztratily i všechny doklady, aby nebylo zřejmé, co do domu investoval. Jak to dopadne? „Nepočítaly s tím, že se dožiju takového věku, a chtějí mě asi šoupnout někam do domova a dům prodat. Chovají se jako hyeny,“ má Jan Židišin slzy v očích. „Vím, že jsem udělal moc chyb, ale pro mě jako otce to bylo a stále je bolestivé. Ale přece se musí najít cesta, jak jim ty zákeřné plány překazit. Prosím o radu, jak dostat zpět svůj dům.“
Temná budoucnost pro přítelkyni
Na základě dokumentu, který obě dcery i pan Židišin a jeho družka Ludmila podepsali, tu má paní Ludmila trvalé bydliště. „Až umře můj druh, musím se s nimi dohodnout, jak to bude dále, takhle to mám ve smlouvě. Tento dokument bereme jako jakousi nájemní smlouvu, jenže oni nás nutí podepsat novou, kde je uvedeno, že máme i platit,“ říká paní Ludmila. „My platíme vše kolem domu. Inkaso a všechny náklady na provoz. Dcery platí daň z nemovitosti. Do svých 72 let jsem chodil do práce, abych vše na domě doplatil, a takhle jsem nakonec dopadl,“ vysvětluje Jan Židišin.
Co na to dcery? Bojíme se, co bude s domem...
Od pana Židišina Blesk získal telefonní kontakt na jednu z dcer. Zavolali jsme jí a chtěli vědět, jak to tedy je. Jak dům získaly? A proč vyžadují po vlastním otci nájem?
Na to spíše neodpověděla Renata Maislinger, která žije v Salcburku. Proč chcete po vlastním otci, aby platil nájem v domě, který, podle něj, sám postavil a z nějakého, pro něj nepochopitelného, důvodu není napsaný na něj?
„Otci je 89 let a má přítelkyni. To je náš problém. Nechce podepsat smlouvu a nechce opustit barák, kdyby se s otcem něco stalo. Chceme, aby se pak vystěhovala. Dům jsme stavěli dohromady a nyní jsme přišly na to, že otec nikde nefiguruje a celé je to napsané jen na nás.“
Jak je to možné, když ho postavil?
„My samy nevíme, jak tohle vzniklo, jak to s matkou sepsali. Matka už nežije, tak nevím, jak se tenkrát dohodli. Nejsme se sestrou tak sprosté, že bysme vyhazovaly 89letého tátu z baráku. Tady jde o ni. Protože nemá žádné nároky na ten barák. Celých 11 roků tam žije a užívá dům a za celou dobu jsme po ní nic nechtěly. Podle advokáta by měla platit nájem, protože užívá celý barák. Advokát nám také řekl, že to do smlouvy musí dát, proto jsme se s ním dohodli (pozn. red. advokátem), aby tam napsal tisíc korun za měsíc.“
Kdy jste naposledy mluvila se svým tatínkem?
„Jednou za rok se vídáme. Sestra tam má teď jet, tak se tam bude stavovat.“
Vy za ním jezdíte jednou za rok, paní Ludmila tam s ním je každý den a stará se o něj…
„No ale tady jde o to, že kdyby táta nebyl, aby ona si nedělala nároky na náš barák. Co když si tam nastěhuje rodinu a my je pak nedostaneme ven… Prosím vás zrušte ten článek do novin, on je starý…“
Ombudsmanka: Musí sepsat novou smlouvu!
Co na příběh seniora říká advokátka a Ombudsmanka Lucie Hrdá? A co si myslí o smlouvě z roku 2010?
„První problém spatřuji v tom, že smlouva společně s návrhem na vklad věcného břemene nikdy nebyla zaslána na katastr nemovitostí. Druhým problémem je pak to, že ujednání předmětné smlouvy jsou dosti neurčitá,“ hodnotí hned na začátku Hrdá s tím, že takto sepsaná smlouva by na katastru nemovitostí neuspěla.
„Dohoda dle mého názoru neobsahuje základní náležitosti, které by takováto smlouva měla obsahovat, a katastr by návrh na vklad zamítl. Strany by tedy musely nejprve smlouvu po obsahové stránce doplnit,“ vysvětluje Hrdá.
Platná, ale…
Samotná smlouva z roku 2010 je podle advokátky Hrdé sice platná, ale dle jejího názoru nezakládá žádný závazný právní vztah. „Vzhledem ke skutečnosti, že ve smlouvě není ujednána žádná úplata za užívání nemovitosti, nemůže se tak jednat o nájem, neboť jedním z pojmových znaků nájmu je právě úplatnost. Pan Židišin se tedy nemůže dovolávat práv, které by býval měl jako nájemce.“
Nájemné po otci?
Ombudsmanka proto doporučuje sjednat novou závaznou (např. nájemní) smlouvu, kde budou sepsány práva a povinnosti jednotlivých stran. „V návaznosti na výše uvedené nezbývá než konstatovat, že pokud vlastníci jako podmínku dalšího užívání nemovitosti požadují uzavření nájemní smlouvy, kde bude stanoveno jisté nájemné, tak panu Židišinovi a paní Ludmile pravděpodobně nezbude nic jiného než nájemní smlouvu podepsat a platit nájemné nebo předmětnou nemovitost vyklidit,“ konstatuje Hrdá.
Pomůže určovací žaloba?
Má pan Židišin nějakou šanci, aby byl dům v jeho majetku? I na to se Blesk advokátky Lucie Hrdé zeptal. „Pokud má pan Židišin za to, že je vlastníkem oné nemovitosti a neví, z jakého důvodu není jako vlastník zapsán do katastru nemovitostí, přichází v úvahu podání tzv. určovací žaloby. Nicméně bez znalostí všech specifik daného případu a všech dokumentů k tomu se vztahujících (pokud ještě vůbec existují) nelze předpovídat, zda by byl s takovou žalobou úspěšný,“ popisuje Ombudsmanka Lucie Hrdá s tím, že by pak bylo na panu Židišinovi, aby doložil veškeré důkazy svědčící o tom, že by měl být v katastru uveden jako vlastník.
„Panu Židišinovi lze doporučit, aby si zjistil, na základě jakého právního titulu se staly jeho dcery vlastníky oné nemovitosti. Pokud by totiž dcery nabyly nemovitost na základě darovací smlouvy, tak v takovém případě by zde mohlo být východisko, jak se dostat z této nešťastné situace, a to odvoláním daru pro nevděk. Nicméně ani v takovém případě by to nebylo zcela jednoznačné, neboť mimo jiné by se ve vztahu ke konkrétním skutečnostem muselo posoudit, zda nedošlo k promlčení práva dar pro nevděk odvolat,“ přidala na závěr radu Lucie Hrdá.
Dokáže získat zpět své peníze?
Blesk také zajímalo, zda může pan Židišin chtít po svých dcerách peníze, které do domu investoval, když ho stavěl? „Pokud pan Židišin s vědomím vlastníků investoval do nemovitosti jisté finanční prostředky a svou práci, čímž došlo ke zhodnocení nemovitosti, tak má jistě právo na vyrovnání rozdílu, oč byla předmětná nemovitost zhodnocena,“ říká advokátka Lucie Hrdá a pokračuje:
„Pouze pak upozorňuji, že v rámci případného soudního řízení by bylo velice obtížné prokázat realizaci jednotlivých prací a samotné zhodnocení nemovitosti. Pan Židišin by musel dohledat veškeré podklady k rekonstrukci domu a pravděpodobně by bylo nutné nechat vyhotovit znalecký posudek, který by určil, o kolik se v důsledku konání pana Židišina nemovitost zhodnotila.“
Jak se ochránit a nezůstat bez majetku?
Plánujete svůj majetek převést na rodinného příslušníka a nejste si jistí, jak správně postupovat, lepší je vyhledat odbornou pomoc advokáta a poradit se.
Smlouva, kterou advokát připraví a s ní i případně návrh na vklad do katastru nemovitostí, pokud se jedná o zřízení věcného břemene, vám mohou zachránit doslova střechu nad hlavou. Advokát zároveň zajistí i doručení těchto dokumentů příslušnému katastrálnímu úřadu.
Ačkoli vás to bude stát peníze, berte to tak, že v budoucnu vám to může ušetřit částku mnohonásobně vyšší.
Je důležité myslet i na to, že advokát odpovídá za škodu, která klientovi vznikne v důsledku jeho pochybení (např. v důsledku špatně napsané smlouvy).
Každopádně důkladně zvažte, komu nemovitost plánujete darovat, a také zvažte i jiné alternativy, kterými lze dosáhnout zamýšleného výsledku, a přesto nejsou natolik rizikové.
Pokud tedy plánujete, aby po vaší smrti připadl dům dětem, tak ideální se v tomto případě jeví sepsání závěti a nejlépe pak rovnou u notáře. Musí sepsat novou smlouvu!
VIDEO: „Ceny nemovitostí dál porostou. Žábou na prameni jsou politici,“ říká ekonom
„Ceny nemovitostí dál porostou. Žábou na prameni jsou politici,“ říká ekonom Markéta Volfová, Lukáš Červený
