Manželé Lenka a Jaromír si vyhlédli v roce 2015 pozemek na okraji Telnice, který se nachází u místního rybníka. „Byl to zpustlý pozemek, zarostlý nálety, ale zeptali jsme se na stavebním úřadu v Chlumci, kam patříme, zda je to podle územního plánu stavební pozemek,“ vypráví Jaromír.
Brutální nátlak na dovolené v Řecku: Počurali jste gauč, zaplaťte 500 eur! Seniorky se bály i o malé vnoučky

Stavět můžete
Ze stavebního úřadu v Chlumci přišla manželům odpověď: „Záměr stavby rodinného domu umístěného na pozemku k. ú. Varvažov u Telnice je v souladu s územním plánem obce Telnice.“ Manželé proto podali na obci žádost o odkup pozemku. O prodeji rozhodlo zastupitelstvo, které schválilo prodej pozemku o výměře 1684 metrů čtverečních za 421 tisíc. „V kupní smlouvě je uvedeno, že prodávající mimo jiné prohlašuje, že na pozemku neváznou žádná zástavní práva, služebnosti a věcná břemena a že je pozemek určen podle územního plánu pro využití smíšeně obytné,“ vypráví Lenka.
Tři povolení a pak zákaz!
Při vyřizování povolení ale manželé začali narážet na potíže. Prvním z nich byla informace od ČEZ, že přes pozemek vede kabel nízkého napětí k vedlejšímu domu, a tudíž je pozemek zatížen věcným břemenem.
„Povolili nám vyvrtat studnu, povolili nám postavit vsakovací jímku a povolili nám postavit plot,“ pokračuje Jaromír. „Když přišlo na stavební povolení rodinného domu, dostali jsme zákaz. Prý nejde o stavební pozemek,“ vzpomíná Jaromír. Odvolali se tedy na Krajský úřad v Ústí nad Labem. Ten zákaz potvrdil, že prý nejde o stavení pozemek. A to i přesto, že jsou na něm dodnes patrné základy objektu, který Heřmánkovi zbourali.
Podvedli jste nás
Rozhodnutí manžele v roce 2017 zaskočilo. V té době už měli vyjednanou a schválenou hypotéku a podepsanou smlouvu na stavbu rodinného domu. Když žádali po Obecním úřadu v Telnici vysvětlení a následně náhradu za majetkovou újmu, protože je v kupní smlouvě pozemek vedený jako smíšeně stavební, přišla jim odpověď od advokátky obce Soni Rákosové. V ní se píše, že Heřmánkovi sami přispěli k omylu, když si na stavebním úřadu v Chlumci nechali potvrdit, že se na pozemku stavět dá, a obec za to nenese žádnou zodpovědnost.
Starosta Telnice: Není to naše chyba
„Vycházeli jsme z informací, které nám na zastupitelstvu poskytl pan Heřmánek a ukazoval dokument ze stavebního úřadu v Chlumci,“ řekl Blesku starosta Telnice Jan Doubrava (Cesta změny) s tím, že každý, kdo od obce kupuje pozemek, by si měl předem zjistit, zda je na něm možné stavět. Vinu obce odmítá.
Ministerstvo a soud
Zoufalí manželé se obrátili i na ministerstvo pro místní rozvoj, které by se mělo vyjádřit k rozdílným stanoviskům stavebního úřadu Chlumci a jeho nadřízených orgánů na ústeckém magistrátu a kraji. „Na odpověď má ministerstvo šest měsíců, takže si myslíme, že bychom se jí v září mohli dočkat,“ dodala Lenka.
Kromě toho se ale manželé letos v dubnu obrátili také na Krajský soud v Ústí nad Labem se žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, kterým je Krajský úřad v Ústí nad Labem. Jednání ve věci ale zatím neproběhlo.
Ombudsmanka Blesku: Nemohou stavět? Ať pozemek vrátí!
Všechny dokumenty, které Blesk od zklamaných manželů z Telnice obdržel, předal Ombudsmance, advokátce Jaroslavě Šafránkové. „V katastru nemovitostí je uvedena ostatní plocha a manipulační plocha. Nejedná se tedy o stavební parcelu a bylo to patrno i v době uzavření kupní smlouvy. V každém případě by ale bylo vhodné, aby si vlastníci nyní zjistili, zda v předchozí době nestála na p. č. 1539 budova, což by mohlo zcela změnit jejich důkazní pozici,“ upozorňuje hned na začátku Šafránková.
„Jestliže stavební úřad vydal potvrzení, že záměr stavby rodinného domu umístěného na pozemcích je v souladu s územním plánem Telnice, a nebylo- li by tomu tak, odpovídal by za škodu stavební úřad.
Z kupní smlouvy s obcí však nevyplývá, že by se jednalo o pozemky stavební, ani smíšeně obytné, a ani ta skutečnost, že jsou kupovány za účelem stavby rodinného domu, a proto v tomto směru obec nenese odpovědnost. Stavební úřad také nevydal potvrzení, že může být dům postaven,“ popisuje dále Šafránková.
Dobrá zpráva!
Manželé Heřmánkovi však šanci mají: „Na základě předložených dokumentů bych manželům Heřmánkovým doporučila, aby odstoupili od kupní smlouvy uzavřené s obcí, jelikož obec prohlásila, že pozemky nejsou zatíženy věcným břemenem, ačkoliv tomu tak není, a to je důvod pro odstoupení od kupní smlouvy. V takovém případě budou moci požadovat nejenom vrácení kupní ceny, ale i zaplacení všech nákladů, které jim vznikly, a také škody,“ má pro manžele dobrou zprávu Ombudsmanka.
Musíte vědět!
Kupující by se vždy měl sám včas a důkladně seznámit s výpisem z katastru. Lze také uvést do smlouvy, že pozemek kupuje za účelem stavby rodinného domu a může od smlouvy odstoupit, pokud jim stavba nebude povolena!
VIDEO: Slavná brněnská vila Tugendhat má svou platinovou minci