Skupina znojemského cestovatele Bronislava Mikuláška si za cíl expedice vybrala vodopád Kinzeljuk náhodou. „Náhodou jsem viděl jeho fotku na internetu. Je to druhý nejvyšší vodopád v Rusku a je zcela jistě nejkrásnější,“ řekl Blesku cestovatel.
Od prvotního nápadu uběhlo asi půl roku, než se Bronislav s přáteli Františkem Brychtou, Martinem Kaftanem a Zdeňkem Grůzou spolu se dvěma průvodci mohli vydat na cestu k 328 metrů vysokému vodopádu.
Putování k jezeru pod vodopádem rozhodně nebyla procházka růžovým sadem. Kvůli své odloučenosti a těžko přístupnému terénu není vodopád často navštěvovaným místem. „Jedná se o místo, kam nechodí ani Rusové. Šli jsme hlubokou tajgou asi 500 kilometrů na sever od Mongolska,“ vysvětlil Blesku Bronislav.
Celkem 85 kilometrů dlouhá cesta byla podle cestovatele velmi náročná. Vedla přes bažiny, močály, kamenná moře i štíty hor. To vše s 30kilovým batohem na zádech. Rychlost skupiny tak byla maximálně 1,5 kilometru za hodinu.
Pod Kinzeljukem na břehu křišťálově čistého jezera strávili cestovatelé dva dny odpočinku, než vyrazili zarostlou tajgou zpět. „Z horního velkého jezera, které se plní sněhem a tajícími ledovci, padá voda 90 metrů přímo dolů a poté kaskádami, až steče k průzračnému spodnímu jezeru, kde byly ryby,“ popsal Bronislav.
Cestou čekalo členy expedice nejednou pořádné vzrušení - narazili na medvědy. Všichni byli naštěstí plaší. Až na jednoho. „Ten se přiblížil asi na sto metrů, tak jsme křičeli, abychom ho odehnali. To víte, že to nebylo příjemné, přeci jen je to šelma,“ říká dnes s úsměvem Bronislav. Medvěda se každopádně povedlo odehnat a cestovatelé se vrátili 86 kilometrů dlouhou trasou k lodi, která je odvezla do 200 kilometrů vzdálené civilizace.
Bronislav nebyl v Rusku poprvé. Minulý rok podnikl cestu na Západní Kavkaz se svým 12letým synem. Cílem 18denní výpravy byly tajemné dolmeny, zvláštní kamenné stavby, které tu zůstaly po starých civilizacích.
