ONLINE: Rusko a Ukrajina si v Bělorusku předaly zajatce, oznámila ombudsmanka
Rusko a Ukrajina si v Bělorusku vyměnily po deseti válečných zajatcích z každé strany, oznámila dnes ruská ombudsmanka Jana Lantratovová podle médií. Ukrajinská strana se zatím nevyjádřila. „Ještě dnes se deset našich chlapců vrátí domů,“ řekla Lantratovová novinářům podle agentury Interfax. „Vidíte, že v poslední době se snažíme uskutečňovat výměny (zajatců) pravidelně,“ dodala. Dramatické dění kolem války na Ukrajině sledujeme online.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
České subjekty byly loni terčem několika kybernetických útoků aktérů spojovaných s Čínou. Aktivity dál vyvíjeli rovněž hackeři spojovaní s ruským státem a jeho zpravodajskými službami, ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS).
„Kybernetické útoky na české subjekty byly často součástí širších kampaní zaměřených i na další státy a měly i nadále především povahu zneužívání technických zranitelností, lidských chyb nebo nedostatků v designu různých autentizačních mechanismů,“ stojí ve výroční zprávě.
Rusko tvrdě odpoví na ukrajinské údery na ruskou hospodářskou a obchodní infrastrukturu. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko však podle něj nemá potřebu eskalovat vojenské akce na Ukrajině, protože jeho síly i tak postupují. O postupu ruské armády v Doněcké oblasti, kterou Rusko z velké části okupuje, hovořil náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov.
Ruské síly jsou podle jeho tvrzení jen čtyři kilometry od východního okraje klíčového města Slovjansk, které stále drží Ukrajina. Ukrajinská strana se k jeho tvrzení zatím nevyjádřila.
„Ukrajina se pokouší útočit na naši ekonomickou a obchodní infrastrukturu, čímž vyvolává odvetné akce z naší strany, a tato reakce bude tvrdá,“ cituje TASS Peskova. Rusko však podle něj nepotřebuje žádnou „vojenskou eskalaci“ na Ukrajině, protože ruské síly tam i tak postupují vpřed.
Šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Naryškin potvrdil, že se setkal s šéfem CIA Ratcliffem. Hovořili prý o věcech v kompetenci zpravodajských služeb.
Šéf CIA John Ratcliffe v Moskvě varoval ruské představitele, aby v reakci na patovou situaci ve svém tažení proti Ukrajině nevyhrotili konflikt se spojenci USA v NATO, jmenovitě s pobaltskými státy Estonskem, Litvou a Lotyšskem. Šéf CIA rovněž využil mimořádnou a předem neohlášenou návštěvu ruské metropole k tomu, aby Rusko přiměl omezit jeho vojenskou a ekonomickou podporu Íránu. Napsal to server Politico s odvoláním na tři nejmenované zdroje.
Zpráva o Ratcliffově úterní návštěvě Moskvy, kterou Kreml i administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa potvrdily až ve středu, podnítila ve Washingtonu i v Evropě bouřlivé spekulace o jejím účelu. Jde totiž o první veřejně známou cestu šéfa americké zpravodajské služby za druhého Trumpova mandátu. V Moskvě byl naposledy osobně koncem roku 2021 za úřadování Joea Bidena šéf CIA William Burns, aby ruského vládce Vladimira Putina varoval před invazí na Ukrajinu. O tři měsíce později ruská vojska překročila hranice sousední země.
„Cílem jeho schůzky bylo především varovat Rusko před jakýmikoli kroky, které by vedly k eskalaci napětí vůči pobaltským státům,“ uvedl jeden ze dvou anonymních zdrojů serveru obeznámených s touto náplní jednání. Také list The Wall Street Journal ve středu bez dalších podrobností napsal, že Ratcliffe při návštěvě Moskvy varoval před ruskými útoky na členské státy Severoatlantické aliance.
Cizinec zadržený v Německu souvislosti s přípravou útoku na továrnu na výrobu bezpilotních systémů na Slovensku je 26letý občan Lotyšska. Podle agentury DPA to dnes uvedlo hamburské státní zastupitelství. Slovenská policie v úterý oznámila, že překazila žhářský útok na továrnu a stíhá tři cizince kvůli obecnému ohrožení na objednávku. Dva byli zadrženi na Slovensku.
„Evropský zatykač slovenského soudu, který se ho týkal, jsme realizovali předevčírem,“ uvedlo dnes generální státní zastupitelství v Hamburku. Podrobnosti k tomu, kde policie 26letého muže zadržela, prokuratura nesdělila. Podle časopisu Der Spiegel jej policisté dopadli v Hamburku, nyní je ve vazbě a zřejmě jej čeká vydání na Slovensko.
Slovenská policie v úterý uvedla, že při zásahu zajistila mimo jiné větší množství zápalné směsi, takzvaný napalm, dále nářadí a mobilní telefony. Hodnotu majetku ve výrobní hale na východním Slovensku, která se měla stát terčem útoku, policie odhadla na desítky milionů eur. V době připravovaného útoku by se v objektu mohlo podle policie nacházet asi 70 zaměstnanců.
V Česku podle Bezpečnostní informační služby (BIS) přetrvává riziko využití takzvaných agentů na jedno použití k sabotážním útokům řízeným z Ruska. Hrozba se týká především subjektů zapojených do výroby či distribuce pomoci určené Ukrajině. BIS to uvedla ve výroční zprávě za rok 2025, kterou dnes zveřejnila. U žádného z loňských bezpečnostních incidentů v Česku, u nichž se prověřovalo, zda nešlo o sabotážní útok koordinovaný z Ruska či jeho přípravu, se dosud toto podezření nepodařilo spolehlivě potvrdit.
Ruské orgány podle kontrarozvědky upravují intenzitu využívání sabotážních útoků k nátlaku na evropské státy podle toho, jak se vyvíjí situace na bojišti na Ukrajině a na mezinárodní politické scéně. Počet sabotáží organizovaných z Ruska loni v první polovině roku klesl, ale od druhé poloviny roku trend znovu roste, uvedla BIS.
Rusko zvažuje zesílení útoků balistickými raketami na Kyjev, včetně cílů v centru města, a na klíčovou infrastrukturu v dalších částech Ukrajiny, protože usoudilo, že jednání o mírové dohodě se ocitla ve slepé uličce, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na tři zdroje blízké Kremlu. Stále více ruských činitelů si podle těchto zdrojů myslí, že by Putin mohl jako poslední možnost v boji proti Ukrajině zvážit i použití taktické jaderné zbraně.
Ruský prezident Vladimir Putin podle těchto zdrojů válku proti Ukrajině pod tíhou uvalených ekonomických sankcí ani ukrajinských úderů na ropné rafinerie a logistická centra v ruském vnitrozemí nezastaví. Moskva tyto údery považuje za útoky ze strany členských států NATO, protože tyto země Kyjevu poskytují zbraně a zpravodajské informace. Nynější fáze konfliktu není podle zdrojů agentury vrcholem vojenské eskalace.
Vzhledem k absenci diplomatického úsilí Moskva podle lidí blízkých Kremlu vidí pro dosažení svých vojenských cílů jen málo alternativ než další eskalaci. Rusko nicméně doufá, že vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner přijedou do Moskvy s novými návrhy. Očekávání, že by došlo k nějakému průlomu, jsou ovšem značně nízká, uvedly zdroje Bloombergu.
Kyjevem v noci na dnešek otřásly exploze, škody zatím nejsou jasné. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že Rusko během noci udeřilo na Ukrajinu drony a raketami. Cílem byl i Kryvyj Rih na jihovýchodě země, rodné město ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Ctění čtenáři, děkujeme, že sledujete online zpravodajství dění kolem Ukrajiny. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německé podniky jsou čím dál častěji terčem kybernetických útoků, které jsou podle nich spojené se zahraničními zpravodajskými službami. Vyplývá to podle agentury Reuters z výsledků průzkumu německého svazu digitálního průmyslu Bitkom.
Podle průzkumu 37 procent firem zasažených v posledních 12 měsících kybernetickými útoky připisuje nejméně jeden z těchto útoků zahraničním zpravodajským službám. To představuje výrazný nárůst z 28 procent před rokem a více než pětinásobek ve srovnání se sedmi procenty v roce 2023.
Německé firmy z útoků podezřívají zejména Čínu a Rusko. Rostoucí roli však podle nich hraje rovněž Írán. Všechny tyto tři země přitom popírají, že by kybernetické útoky v zahraničí prováděly, píše Reuters.
OBRAZEM: Ukrajinský prezident si včera potřásl rukou s bývalým americkým boxerem Terencem Crawfordem. Ten mu po setkání dal speciální dárek: štěně pitbulla jménem Freya.
O vzájemných vztazích Sýrie a Ruska a jejich budoucí silnější spolupráci spolu dnes po telefonu mluvili prezidenti obou zemí Ahmad Šara a Vladimir Putin. Podle agentury AFP to oznámil úřad syrského prezidenta. Jednalo se o jejich první rozhovor od dosažení dohody o budoucnosti ruských vojenských základen na území Sýrie před necelými třemi týdny. Také o této otázce oba politici podle AFP diskutovali.
„Obě strany zdůraznily důležitost pokračování koordinace a konzultací a posílení komunikace mezi oběma zeměmi způsobem, který slouží sdíleným zájmům a podporuje bezpečnost a stabilitu v Sýrii a regionu,“ cituje AFP z prohlášení Šarova úřadu.
Podle Kremlu prezidenti poukázali na důležitost memoranda o porozumění o „reorganizaci letecké základny Hmímím a podpůrného logistického centra v Tartúsu“, které bylo podepsáno 9. srpna.
Nejen politici z Česka a Polska zahájili kampaň, jež má dokázat, že oba národy nerozdělí ruská propaganda a překrucování dílčích neshod.
Slovensko se v poslední době zabývalo několika případy možného ohrožení a usiluje o zvýšení ochrany subjektů kritické infrastruktury. Novinářům to dnes řekl ministr obrany Robert Kaliňák poté, co policie v úterý oznámila, že překazila útok na výrobce dronů na Slovensku a obvinila tři cizince. Na této akci bezpečnostních složek se podílelo také vojenské zpravodajství. Prokuratura informovala, že v případu byli na Slovensku a v Německu zadrženi dohromady dva Lotyši a jeden Ukrajinec.
„Není to první informace. Podrobně jsme zpracovali více míst, která měla být v posledních měsících ohrožena,“ uvedl Kaliňák. Dodal, že příslušné společnosti už dříve dostaly informace ohledně jejich ochrany.
Podle Kaliňáka výrobce bezpilotních prostředků, který se měl stát terčem útoku, montuje průzkumné drony. Licenci na vývoz do východní Evropy slovenské úřady společnosti neudělily. Cizinci podle tisku plánovali útok na závod firmy Skyeton, kterou založil ukrajinský podnikatel Oleksandr Stepura, jehož země se pátým rokem brání ruské vojenské invazi.
Americký prezident Donald Trump v diskusním pořadu The Glenn Beck Program bez dalších podrobností řekl, že by mohlo něco vzejít z cesty šéfa CIA Johna Ratcliffa do Ruska. Jeho návštěvu Moskvy však označil za „polorutinní“. „Chtěli bychom, aby válka na Ukrajině skončila,“ řekl americký prezident a dodal, že hojně diskutovaná cesta Ratcliffa nesouvisí s Íránem ani s ruskými hrozbami vůči NATO.
Ukrajinský útok na autobus v Luhanské oblasti zabil devět lidí, dalších pět zranil, uvedl dnes šéf správy Ruskem okupovaného ukrajinského regionu Leonid Pasečnik na platformě Telegram. Úder podle něj zasáhl linkový autobus, ve kterém cestovalo 15 lidí. Pasečnik nezmiňuje typ zbraně, kterou Ukrajina podle něj při útoku použila. Kyjev se k těmto obviněním nevyjádřil.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky na frontě. „Ukrajinští vojáci již více než čtyři roky s hrdostí a odhodláním bojují za zachování našeho státu. To je hlavní důvod, proč Ukrajina existuje a žije,“ uvedl po návštěvě a vyznamenání bojovníků z výsadkové jednotky bojující na frontě u města Oleksandrivka na jihovýchodě země. Na tomto úseku ukrajinské síly při své ofenzivě podle dřívějšího Zelenského vyjádření osvobodily od ledna 745 kilometrů čtverečních vlasti.
„Státy na východě Evropské unie čelí přímým ekonomickým a bezpečnostním dopadům ruské války. Potýkáme se s vyššími investičními náklady, dodatečnými potřebami v oblasti ochrany kritické infrastruktury a také s neustálými hybridními útoky,“ uvedl litevský prezident Gitanas Nauséda. „Proto musí být posílení východního křídla EU jasně zohledněno také v novém unijním rozpočtu,“ dodal s tím, že jde zejména o navýšení financování evropské obrany, vojenské mobility a ochrany strategické infrastruktury.
Nauséda navštívil tento týden Ukrajinu, která v pondělí slavila Den nezávislosti. Litevský prezident v této souvislosti zdůraznil, že Kyjev již pátým rokem brání nejen svou svobodu a nezávislost, ale také bezpečnost celé Evropy. Ukrajinu je proto potřeba nadále finančně i vojensky podporovat a rovněž zvyšovat tlak na Rusko. „Evropská unie musí co nejdříve přijmout 22. balíček sankcí, který se zaměří na sektory financující ruskou válečnou mašinérii, jako je energetika, finance a stínová flotila,“ prohlásil Nauséda, jehož země bude od ledna předsedat Radě Evropské unie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil jedno z nejvyšších státních vyznamenání majiteli společnosti SpaceX Elonu Muskovi, oznámila dnes média s odvoláním na prezidentův výnos. Kyjev se snaží rozšířit využívání terminálů Starlink Muskovy společnosti SpaceX, které ukrajinským silám zajišťují komunikaci na bojišti, poznamenala agentura Reuters.
Musk obdržel Řád svobody „za mimořádné osobní zásluhy při ochraně životů a svobody lidí a při rozvoji vztahů mezi národy Ukrajiny a Spojených států“, praví se v prezidentově dekretu.
Musk krátce po vpádu ruských vojsk do sousední země v únoru 2022 spustil nad Ukrajinou satelitní internetovou službu Starlink, která se stala životodárnou silou ukrajinské komunikace na bojišti a nástrojem pro navigování dronů. Musk také na popud Mychajla Fedorova, který od ledna do července působil jako ukrajinský ministr obrany, souhlasil s vypnutím tisíců terminálů Starlink, které si „načerno“ opatřili Rusové a využívali je proti Ukrajině, připomněl Reuters.
Ruská protivzdušná obrana v noci zničila 426 ukrajinských bezpilotních strojů nad 15 ruskými regiony a anektovaným Krymem, oznámilo ruské ministerstvo obrany. O celkovém počtu útočících dronů ani o případných škodách se nezmínilo.
Rusko a Ukrajina si v Bělorusku vyměnily po deseti válečných zajatcích z každé strany, oznámila dnes ruská ombudsmanka Jana Lantratovová podle médií. Ukrajinská strana se zatím nevyjádřila.
„Ještě dnes se deset našich chlapců vrátí domů,“ řekla Lantratovová novinářům podle agentury Interfax. „Vidíte, že v poslední době se snažíme uskutečňovat výměny (zajatců) pravidelně,“ dodala.
Ruské ministerstvo zahraničí si na čtvrtek předvolalo rumunskou chargé d’affaires Lilianu Burdaovou, informovaly dnes tiskové agentury. Ministerstvo důvod nesdělilo, ale podle ruské státní tiskové agentury TASS tento krok nejspíše souvisí s dřívějším vyhoštěním ruského diplomata. Moskva přislíbila odvetu.
Ukrajinské drony v noci napadly a zapálily také jednu z největších ruských rafinérií ve městě Kstovo v Nižegorodské oblasti, píše server The Moscow Times s odvoláním na očitá svědectví a záběry ze sociálních sítí. Předchozí útok na počátku července potvrdil ukrajinský generální štáb, podle kterého rafinérie může zpracovat až 17 milionů tun ropy ročně. Gubernátor Gleb Nikitin se nyní zmínil pouze o poškození blíže neupřesněného průmyslového podniku při náletu více než čtyř desítek dronů.
Nejméně dva lidé přišli o život při ruském útoku na Černihiv na severu Ukrajiny, oznámily dnes místní úřady. O dvou obětech útoku ukrajinského dronu informoval gubernátor ruské Lipecké oblasti. Ukrajinské drony znovu napadly a zapálily sklad největšího ruského internetového prodejce Wildberries v Tambovské oblasti. Útok potvrdila společnost.
