ONLINE: Rusové oznámili další údery na Kyjev. Diplomatům doporučili opustit město
Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že v odvetě za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Vyzvalo též zahraniční diplomaty, aby město opustili. Dramatické dění sledujeme online.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes telefonicky informoval svého amerického kolegu Marka Rubia o připravovaném ruském úderu na Kyjev. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské diplomacie.
Lavrov podle komuniké řekl Rubiovi, že tento krok je „odpovědí na pokračující teroristické útoky kyjevského režimu proti mírumilovné populaci a civilním objektům na ruském území“.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, který mu poskytuje pravomoc nasadit ozbrojené síly na obranu Rusů zatčených, uvězněných či trestně stíhaných v zahraničí na základě rozhodnutí cizích soudů bez účasti Ruska. Zákon také již zveřejnil úřední portál, a tak za deset dní vstoupí v platnost, uvedl list Kommersant na svém webu.
Server The Moscow Times před časem spojil návrh zákona se snahami postavit před soud právě Putina a jeho spolupracovníky za napadení Ukrajiny před více než čtyřmi lety. Právní experti podle serveru BBC pokládají zákon především za „doplňkovou odstrašující akci“.
Zástupci více než 70 zahraničních diplomatických misí si dnes prohlédli následky ruského útoku na kyjevskou čtvrť Lukjanivka. Na síti X o tom informoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který zahraniční diplomaty na místo pozval. Sybiha dnes podle agentury Reuters také varoval před tím, aby spojenci podlehli ruskému vydírání. Uvedl tak v reakci na nové hrozby Moskvy, že podnikne další rozsáhlé údery na Kyjev.
Vítězství Ukrajiny ve válce s Ruskem otevře Bělorusům cestu ke svobodě, řekla vůdkyně běloruské exilové opozice Svjatlana Cichanouská po jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou. Cichanouská dnes přicestovala do Kyjeva na svou první návštěvu během války, kterou Rusko rozpoutalo proti Ukrajině před více než čtyřmi lety.
„Dobře si uvědomujeme, že Ukrajina v současnosti brání nejen svou nezávislost. Ukrajina brání právo našich národů žít bez diktatury impéria, bez násilí a strachu. Jsem přesvědčena, že vítězství Ukrajiny otevře cestu i ke svobodě Běloruska,“ řekla Cichanouská na tiskové konferenci podle agentury Interfax-Ukrajina.
Ruská centrální banka podala druhou žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU kvůli zmrazeným ruským aktivům. V žalobě napadá nařízení umožňující využití zmrazených ruských státních aktiv ke splacení půjčky EU Ukrajině. Napadený rámec EU zachází se státními aktivy Ruska jako s nástrojem finanční podpory třetí země, čímž mění právní a ekonomický režim těchto aktiv, uvedla podle agentury Reuters banka.
Ukrajina dnes s poctami pochovala ostatky jednoho z vůdců Organizace ukrajinských nacionalistů (OUN) Andrije Melnyka v rámci vytváření panteonu národních hrdinů během války s Ruskem. Tento projekt však opomíjí někdejší spolupráci Melnykovovy organizace s německými nacisty, poznamenala agentura AFP.
Obřadu v Národním památníku, vojenském hřbitově u Kyjeva, kde jsou pochováni hlavně vojáci padlí v nynější válce s Ruskem, se zúčastnil i prezident Volodymyr Zelenskyj, který je židovského původu. Melnyka označil za velkou postavu ukrajinských dějin.
České ministerstvo zahraničí momentální situaci na Ukrajině pečlivě sleduje a všechny informace vyhodnocuje. „Situaci pečlivě monitorujeme, všechny informace průběžně vyhodnocujeme a budeme případně postupovat podle interních krizových předpisů,“ odpovědělo české ministerstvo zahraničí na dotaz ČTK ohledně reakce na ruskou výzvu.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že v odvetě za ukrajinský úder na Starobilsk zahajuje údery na vojenskoprůmyslové objekty, velitelská stanoviště a místa rozhodování v Kyjevě. Vyzvalo též zahraniční diplomaty, aby město opustili.
Ukrajinská armáda minulý týden uvedla, že u Starobilsku v okupované Luhanské oblasti zasáhla elitní dronovou velitelskou jednotku. Podle okupačních úřadů byl však cílem internát pedagogické školy, zahynulo 21 lidí. Ruský prezident Vladimir Putin v návaznosti na tato tvrzení nařídil ruským ozbrojeným silám odvetu.
Nejméně dva civilisté přišli o život a další tři byli zraněni při ruském útoku na město Kramatorsk v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informovala dnes prokuratura. Další dva mrtvé a dvě desítky raněných si podle místních úřadů vyžádalo ruské ostřelování města Derhači v Charkovské oblasti.
V Kramatorsku, na který ruské letectvo podle městské rady svrhlo pět leteckých bomb, zahynul 64letý muž a 38letá žena. Další tři místní civilisté ve věku 46, 54 a 56 let vyvázli se zraněním, uvedla prokuratura, která ruský útok vyšetřuje jako válečný zločin.
Vláda posílá soubor změn zpřísňujících podmínky dočasné ochrany Ukrajinců Sněmovně. O schválení novely ministerstva vnitra dnes informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Držitelé takzvané dočasné ochrany, tedy většinou uprchlíci z Ukrajiny, žádající o humanitární dávku budou muset být podle návrhu zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce.
Budou se také zřejmě muset zdržovat na území ČR, a to alespoň 16 dnů v měsíci, na který dávka náleží. Podmínky se nebudou týkat dětí a studujících či seniorů. K dočasné ochraně bylo minulý týden v Česku registrováno přes 386 000 lidí.
Ukrajinští vojáci bránící frontovou vesnici Mala Tokmačka v Záporožské oblasti drží nepřetržitě kontrolu nad touto obcí už déle než 1500 dní a vytvořili tím národní rekord. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na 118. samostatnou mechanizovanou brigádu, která získala diplom o stanovení rekordu. Mala Tokmačka drží déle než například starověké Kartágo, které Římané obléhali zhruba 1100 dní, píše přitom portál.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová dnes uvedla, že Rusko bude pokračovat v úderech na Kyjev, které označila za odvetu za ukrajinský útok v okupované Luhanské oblasti z minulého týdne. Informovala o tom ruská státní tisková agentura TASS.
Čtyři osoby včetně dvou dětí zemřely po ukrajinském útoku na Horlivku v Ruskem okupované části Doněcké oblasti, uvedly dnes podle agentury Interfax Moskvou dosazené úřady. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Současná bezpečnostní situace je nejvážnější a nejsložitější od studené války a Evropa čelí kombinaci velkých ozbrojených konfliktů, hybridních hrozeb i proměny globální rovnováhy sil. Na konferenci Aktuální bezpečnostní hrozby to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Zdůraznil ale, že situace je zvládnutelná, pokud budou státy jednat včas a důsledně.
„Nemám pochybnost o tom, že žijeme v době, kdy je bezpečnostní situace nejkomplexnější a nejsložitější od studené války. Nemám pochybnost, že situace může v nejhorším případě vyústit v něco, co by byla tragédie pro Českou republiku. Ale nemám pochybnost, že je to zvládnutelné. Záleží to jen na nás,“ uvedl Řehka.
Letoun s britským ministrem obrany Johnem Healeym minulý týden postihlo při letu poblíž Ruska rušení signálu, pilot musel aktivovat záložní navigační systém, informoval deník The Times s odvoláním na bezpečnostní zdroje.
Podle pověřeného gubernátora Brjanské oblasti Jegora Kovalčuka ukrajinská armáda v příhraničí ostřelovala z raketometu Grad ves Belaja Berjozka. Zemřel jeden člověk a jeden záchranář utrpěl zranění. Poničených je několik obytných budov a rodinných domků.
Při údajně masivním útoku v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, byla poničena energetická infrastruktura, ale nejsou hlášeny žádné oběti. Útok byl mířen i na samotné město Belgorod. Přerušeny byly dodávky elektřiny a vody.
Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Vážení čtenáři,
děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se války na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při dnešním telefonátu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka vyzval, aby nedovolil zatáhnout svou zemi do války na Ukrajině, uvedla s odvoláním na nejmenovaný zdroj z prezidentova okolí agentura AFP.
Prezident Macron „vyzval také Alexandra Lukašenka, aby podnikl nezbytné kroky ke zlepšení vztahů mezi Běloruskem a Evropou“, dodal zdroj. Elysejský palác se k telefonátu bezprostředně nevyjádřil. Macron zavolal Lukašenkovi po rozsáhlém ruském útoku na Kyjev, který francouzský prezident odsoudil, napsal opoziční server Zerkalo. Server připomněl, že předchozí rozhovor Lukašenka a Macrona se uskutečnil 26. února 2022, tedy jen několik dnů poté, co Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o problémech v regionu a vztazích Běloruska s Evropskou unií a Francií zvláště. Telefonát se uskutečnil z iniciativy Paříže, oznámil bez dalších podrobností Minsk. Elysejský palác se k telefonátu bezprostředně nevyjádřil. Macron zavolal Lukašenkovi po rozsáhlém ruském útoku na Kyjev, který francouzský prezident odsoudil, napsal opoziční server Zerkalo.
Server připomněl, že předchozí rozhovor Lukašenka a Macrona se uskutečnil 26. února 2022, tedy jen několik dnů poté, co Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině.
Ruské ministerstvo obrany potvrdilo nasazení rakety Orešnik a dalších hypersonických zbraní proti Ukrajině. Uvedlo, že útočilo na velitelské objekty.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou raketou středního doletu Orešnik. Vyslalo také na 600 dronů a 90 raket a střel. Na sociální síti to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Útok si podle něj vyžádal nejméně 83 zraněných, jsou také oběti na životech. Úřady v hlavním městě a jeho okolí ráno předběžně informovaly o čtyřech zabitých.
Orešnik je balistická střela s vysokým ničivým potenciálem. Není to poprvé, co ji Rusko proti Ukrajině použilo. V noci na dnešek zasáhla město Bila Cerkva u Kyjeva, který byl hlavním terčem ruského úderu.
