Kaňon řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem je jedním z posledních zachovalých říčních údolí v Evropě. Zdejší lesy, které jsou na více než 80 procentech ploch, tvoří rozličná společenstva - od zakrslých doubrav na strmých svazích řeky Dyje přes lipové javořiny až po zbytky bučin, do nichž se vtrousily jedle s tisy.
Návštěvníci Národního parku Podyjí se mohou k odpočinku či před průtrží mračen uchýlit do jednoho z četných dřevěných altánků. Vzhledem k tomu, že je park čistě přírodním prostředím, tak zde hrozí různá nebezpečí, například pády stromů a větví. Není tedy od věci pouvažovat o tom, že využijete služeb kvalifikovaných průvodců, na něž kontakty najdete na webových stránkách parku.
Národní park Podyjí v číslech
- Vyhlášen 1. července 1991
- Nadmořský výška 207 až 536 metrů
- Rozloha 63 km2
- Zhruba 65 druhů savců
- Přes 150 druhů ptáku
- Asi 40 druhů ryb
- Víc než 10 druhů zvlášť ohrožených motýlů
- Přibližně 115 druhů dřevin stromovitého, keřovitého a liánovitého charakteru (z toho asi 90 druhů lesnicky významných)
- Na 80 druhů chráněných rostlin
Za starým plemenem Exmoorský pony
Na Havranickém vřesovišti a Mašovické střelnici vyřešili problém s tím, aby tamní suché trávníky a vřesoviště, které jsou ideální pro některé chráněné rostliny a živočich, nezarostly náplavovými dřevinami. V květnu 2018 tam přivezli jedenáct koni plemene Exmoorský pony, což je nejstarší plemeno koní, jež se údajně nezměnilo od poslední doby ledové (první zmínka o nich je v Knize posledního soudu (Domesday Book) z roku 1086.)
Záhy se poníci, kteří v kohoutku měří 110 až 130 cm, stali atrakcí Národního parku Podyjí. Postupně se stádo rozrostlo o hříbata.
Vstup je k elektrickým ohradám povolen pouze pěším přes průchody umístěné u většiny bran. Cyklisté a jezdci na koních tam nesmějí. Pro řidiče jsou u obou pastevních areálů určena místa k odstavení vozů.
Fauna a flora
Byl zde zaznamenán výskyt několika hmyzožravců, jmenujme bělozubku šedou a bělobřichou, ježka východního a západního, netopýra brvitého či černého a vrápence malého. Mezi zdejší hlodavce patří plšík lískový, plch velký nebo myšice lesní a malooká. Druhy ptáků, které jsou pro národní park charakteristické a pravidelně zde hnízdí, je mimo jiné čáp černý, holub doupňák, datel černý a žluna šedá. Ještěrka zelená je nejnápadnějším zástupcem plazů na lesostepních lokalitách, vřesovištích a skalních ostrožnách v údolí Dyje. Dobře si zde vedou mloci skvrnití, z ryb pak pstruzi obecní.
Chráněnými rostlinami, jimž se v parku daří, jsou například brambořík nachový, divizna nádherná, koniklec velkokvětý, kosatec dvoubarvý nebo na dvě desítky druhů orchidejí. Za zdejší zajímavosti se považují suťová pole, porostlá mechy a lišejníky, a v Evropě unikátní plochy suchých a teplých vřesovišť a stepních lad, které vznikly dlouhodobou pastvou dobytka.