Kouzelné město na laguně Benátky v novém průvodci: Návod, jak si ho dokonale užít!

Náměstí se tu začalo klubat v devátém století. Předtím tady byly ostrůvky a kanály. Dnešních tvarů dosáhlo ve století dvanáctém. Když se zvedne hladina a přijde acqua alta(vysoká voda, pozn. red.), dlažba se zalije mořem. Náměstí z nejkrásnějších, kde tě ladně sevřou domy Procuratie Vecchie, kde kdysi sídlila administrativa republiky, kavárny dávnosti, dobré adresy.

Jako drahokam v náhrdelníku pak vyvstává bazilika a vedle věž, odkud můžeš na zdejší malebnost shlížet. Vedle Dóžecí palác, kamenná pohlednice z dob, kdy tu sídlila moc. Kdysi se tu popravovalo. U břehu mezi sloupy San Marco a San Todaro, což je benátsky Teodoro. Dodnes místní mezi sloupy neprocházejí, dodnes ti někdo může pohrozit Te fasso veder mi, che ora che xe! Ukážu ti, kolik je hodin! Protože poslední, co popravovaní viděli, byly hodiny na věži.

Za rohem vede z Dóžecího paláce Ponte dei Sospiri, most Vzdechů, odkud mohli ti, co odcházeli do žaláře, naposledy zahlédnout svoji rodinu stojící na Ponte della Paglia, tedy Slaměném mostě, neboť se nedaleko vykládala sláma dovážená pro koně. Sem jedině za čerstvého rána, nebo s ukrajujícím večerem. Než se tu budou mačkat hordy.

Nejprve zde stála pevnost. Palác od devátého století. Vláda tu sídlila přes sedm set let. Benátská republika po tisíc let. Vládlo zde na doživotí sto dvacet dóžat. V La serenissima, nejklidnějším státě s politickou a sociální stabilitou. Semknutý útvar, co si vydobyl existenci na živlech. Zde sídlila moc. Zde bydlel dóže, zasedala vláda, soudily soudy a zavíralo se do vězení. Někdy tu hořelo, někdy to tu bylo zaplaveno. Na konci osmnáctého století převzali vládu Francouzi, poté Rakousko, na konci devatenáctého století se republika stala součástí Itálie. Staré vězení bývalo u stropu.

Odsud uprchl Casanova, když byl odsouzen na pět let. Moc opadla, jako opadává zdejší hladina. Zůstala Bocca di leone, schránka v podobě lví hlavy, kam se vhazovala anonymní udání. Zůstal Il Paradiso, tedy Ráj od Tintoretta, jeden z nejrozměrnějších obrazů světa, dlouhý dvacet dva metrů. Dnes muzeum vítá návštěvníky. Lze volit různé prohlídky. Třeba po tajných místnostech a chodbách. Výtvarné bienále často snoubí zdejší prostory s výstavou.

Patriarchální katedrální bazilika sv. Marka. Po římském Koloseu druhá nejnavštěvovanější památka v Itálii. Ten nejdůležitější kostel ve městě. Symbol víry, moci, bohatství. Pozdrav Byzance. Se stavbou se začalo v devátém století, když z Alexandrie přivezli ostatky svatého Marka, který se stal novým patronem Benátek. Dnešní podoba je z jedenáctého století. Pala d’Oro, zlatý oltář s drahými kameny, patří k největším benátským pokladům. Mozaiky tu jsou na osmi tisících metrech čtverečních.

Nad vchodem suvenýr, co si Benátčané dovezli po vydrancování Konstantinopole během čtvrté křížové výpravy. Čtyři bronzoví koně (kopie, originály jsou ustájeny v muzeu baziliky), co jsou nejspíš ze třetího století. V osmnáctém století si je odvezl Napoleon do Paříže, ale v devatenáctém docválali zpět.

Kdo se nechce připojit k pěti a půl milionu návštěvníků, kteří sem ročně zavítají, a chce alespoň nahlédnout, či ještě lépe kontemplovat, může využít vstupu Porta dei Fiori na severní straně, kam tiše vchází ti, co jdou do chrámu. Třeba každý den v 17:45 na podvečerní nešpory, vespers.

Nejstarší kavárna na světě, kde stále usedají hosté. Legendární ve své dlouhověkosti. Starší dáma v červeném plyši, návštěvník, co sem zabloudil z dávných dob, stoický pozorovatel dějů tří století. V roce 1720 zde Floriano Francesconi otevřel kavárnu nazvanou Vítězným Benátkám, která se stala velmi oblíbenou. Zde se v roce 1895 zrodila idea pozvednout Benátky pořádáním přehlídky bienále. Jedna z prvních kaváren, kam směly bez doprovodu i ženy.

Místu se říkalo U Floriana, a když bylo během napoleonské invaze na konci osmnáctého století nutné vymazat vše, co poukazovalo na velikost Benátek, přejmenovala se tak kavárna na Florian. Kdo nechce u stolku upíjet kávu, do jejíž ceny jsou započítány všechny roky dlouhé existence, může se vnořit alespoň k pultu, kde je káva za několik euro.

Recept na linguae con sardovi (Těstoviny s čerstvými sardinkami)

Pro 2 osoby potřebujeme:

3 čerstvé sardinky (nakrájené na kousky, bez hlav a vnitřností)

4 malá rajčata

1 dl suchého bílého vína

200 g linguine nebo špaget

čerstvá máta a fenyklová nať

pár vyloupaných pistácií

olivový olej

stroužek česneku

trochu chilli

trochu oliv

Jak postupovat:

Dej vařit vodu na těstoviny. Na olivovém oleji osmahni česnek a chilli. Přihoď sardinky a míchej, nech je trochu rozpustit. Přihoď rajčata a olivy a promíchej. Přidej víno, nech trochu vyvařit. Uvař těstoviny (od doby vaření odečti dvě minuty). Často míchej. Těsně před dovařením naber sběračku vody z těstovin a vylij ji do pánve se sardinkami. Slij těstoviny a dvě minuty je ještě prohřívej v pánvi s ostatním. Vše promíchej. Na talíři posypej mátou, fenyklovou natí a pistáciemi.

Šokující smrt na dovolené u Gardského jezera: Turista snědl rybu a zemřel

Fotogalerie

7 fotografií

Vychutnejte si město na laguně podle nového průvodce Benátky. Návod k užívání.

Autor: Marcel Sauer

Video se připravuje ...

Turisté převrátili gondolu v Benátkách, fotili si selfie.

Zdroj: Sociální sítě