Poslanci schválili snadnější zapojení zubařů ze zemí mimo EU, Šmucler to chce napadnout. A novinky pro doktorandy

Novela, kterou nyní dostane k potvrzení souhlasu Senát, má podle předkladatelů pomoci nahradit nedostatek zubařů v Česku, aniž sníží nároky zákona na odbornou způsobilost zubních lékařů. Podle zákona nyní musejí lékaři ze zemí mimo EU, například z Ukrajiny, získat uznání svého diplomu, složit zkoušku z českého jazyka a odbornou aprobační zkoušku. Kvůli tomu podle místopředsedkyně Senátu Jitky Seitlové (KDU-ČSL) raději zamíří do Polska nebo na Slovensko.

Nově by tak podle novely mohli stomatologové po ověření jejich zubařského vzdělání pracovat pod dohledem zubařů s nejméně pětiletou praxí, kteří mají smlouvu nejméně se třemi zdravotními pojišťovnami, případně na pracovištích, které mají akreditaci pro vzdělávání. Tato pracoviště už nyní mohou zaměstnat zahraniční lékaře na šest měsíců kvůli získávání odborné praxe.

Novelu podpořilo 98 ze 111 přítomných poslanců. Pro hlasovali zástupci vládních stran a opozičního hnutí ANO, poslanci SPD se hlasování zdrželi.

Stomatolog Roman Šmucler (54): Jak neplatit za zubaře? Dám vám jednoduchý návod

Šmucler už dříve řekl, že kontrolu lékařského diplomu nepovažuje za dostatečnou, protože je pouze formální. Vyjádřil také pochybnosti o tom, zda bude mít lékař v ordinaci čas na svého kolegu-cizince dohlížet. „A víceméně odpadne jazyková zkouška, tedy pacient jim nebude rozumět,“ dodal. Novela je podle prezidenta komory v rozporu s unijním právem, hodlá ji v případě přijetí napadnout u českých i evropských soudů.

Senátor Ladislav Václavec (ANO) za předkladatele označil Šmuclerův přístup k novele za arogantní a negující. Podotkl, že podobné řešení už před několika lety přijali v Polsku a na Slovensku. V Česku jsou podle Václavce zhruba tři stovky zubařů z Ukrajiny čelící ruské agresi, kteří musejí vykonávat jiné profese.

V Česku podle senátora nemá zubaře 1,5 až 1,8 milionu obyvatel. S tím dlouhodobě nesouhlasí komora, podle jejíchž lednových dat je bez systematické stomatologické péče asi 600 000 lidí. Přes 82 procent obyvatel má podle komory zubního lékaře na pojišťovnu a dochází na preventivní prohlídky, další dvě procenta chodí jen s akutními potížemi. Zhruba desetina lidí si zubní péči hradí sama.

Základní registr osob pod správou DIA

Základní registr obyvatel a základní registr osob asi budou převedené z ministerstva vnitra a Českého statistického úřadu (ČSÚ) do správy Digitální a informační agentury (DIA). Změnu, proti níž se postavili poslanci obou opozičních hnutí ANO a SPD, má přinést vládní novela o základních registrech. Sněmovna ji dnes podpořila v prvním kole projednávání. Před dalším schvalováním novelu projedná sněmovní výbor pro veřejnou správu.

Převedení obou registrů je podle ministerstva vnitra logické a vhodné, protože agentura je ústředním orgánem pro digitalizaci státní správy a již nyní je správcem základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností. Zástupci opozice převod správy vnímají jako zbytečné vytváření agendy pro agenturu. Návrh SPD na zamítnutí novely Sněmovna podle očekávání odmítla.

Nová pravidla pro doktorandy

Upravit podmínky studia doktorandů má vládní novela vysokoškolského zákona, kterou dnes Sněmovna v prvním kole projednávání podpořila. Univerzity by podle předlohy měly přijímat ke studiu menší množství dobře vybraných uchazečů, kteří ale budou výrazně lépe ohodnoceni, uvedl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Novela má motivovat univerzity k častějšímu odměňování doktorandů formou mzdy, což by řešilo jejich problémy při žádostech o hypotéky nebo při nástupu na rodičovskou dovolenou. Novela byla posledním bodem dnešního jednání Sněmovny, která se k dalšímu schvalování zákonů sejde ve středu.

Novela, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor, by měla také od příštího roku podpořit internacionalizaci vysokého školství či například upravit vnitřní předpisy a orgány soukromých vysokých škol.

Vysoké školy by si podle novely mohly vybrat, zda budou doktorandům vyplácet stipendium, mzdu či plat nebo kombinaci obojího. Příjem doktorandů v prezenčním studiu by podle návrhu měl být nejméně 1,2násobek minimální měsíční mzdy. Pro výpočet by se měla využívat výše minimální měsíční mzdy platná k 1. červenci roku, ve kterém začíná akademický rok. Nyní dává ministerstvo na stipendium pro jednoho doktoranda 11.250 korun. Minimální mzda je nyní 18.900 korun, její 1,2násobek by tak byl téměř 22.700 Kč.