Vojenský analytik v Blesku: Spustí Izrael odvetnou akci?

„Rychlost dronu je asi 185 km v hodině a tím pádem to letí nějakých osm hodin, kdežto střely s plochou dráhou letu letí pouze dvě hodiny a balistická raketa asi 12 nebo 13 minut. To znamená, oni to načasovali tak, že napřed poslali vlnu těch šahídů, potom poslali střely s plochou dráhu letu a potom balistické rakety tak, aby ten dopad byl synchronizovaný v jeden okamžik,“ vysvětlil taktiku nočního útoku íránských revolučních gard Foltýn.

Ostuda pro Írán a finanční zátěž pro Izrael

Jen naprostý zlomek střel ale dopadl na Izraelskou půdu. Podle Foltýna si tak Írán utrhl ostudu, protože i přes tak masivní útok nepřekonal obranné systémy Izraele. Železná kopule, jak se systému říká, sice obyvatele Izraele uchránila, jeden takový útok ale stojí státní kasů v přepočtu kolem 31 miliard korun. Výrazně oslabit by to ale zemi nemělo.

„Izrael si to dovolit může. Pokud by ale takové útoky v tomto množství Írán opakoval několikrát, tak už by to samozřejmě na zásoby raket do protivzdušných systémů vliv mělo,“ řekl ve studiu Foltýn. „Rakety do systému protivzdušné obrany potřebuje jak Ukrajina, tak Izrael. To znamená, pokud by došlo k tomu, že by se ten konflikt zintenzivnil a zvýšila se izraelská spotřeba, tak samozřejmě to jsou ty samé prostředky, které by mohla potřebovat Ukrajina, například systémy Patriot,“ varoval vojenský analytik.

Na důraznou odvetu nemá Izrael vedle konfliktu v Gaze prostor

Eskalace konfliktu na Blízkém východě proto mimořádně vyhovuje Rusku. To má navíc dlouhodobě dobré vztahy právě s Teheránem. „Balík pomoci Ukrajině je tentýž balík, v kterém je i pomoc pro Izrael, to znamená, pokud by v tento okamžik Spojené státy se opravdu takzvaně naštvaly a nakonec ten balík schválili, tak to pomůže jak Ukrajině, tak Izraeli, kapacity na to Spojené státy mají,“ doplnil do kontextu Foltýn roli Spojených států.

Drony a rakety sestřeleny, v Izraeli žádné škody. Írán nechtěl ničit, jen ukázat zuby

Silný úder se podle analytika ze strany Izraele nedá očekávat. Země za posledních 6 měsíců směřuje své síly do Gazy, kde bojuje s teroristickým hnutím Hamás. Tomu se, stejně jako civilistům v Pásmu Gazy, sobotní útok hodí. Situace na Západ od Izraele se totiž na chvíli uklidnila, když Izrael přesunul část vojáků. „Logicky to samozřejmě pro Hamás je odlehčení, protože ani izraelská armáda si nemůže dovolit dlouhodobě intenzivní operace v Gaze a zároveň regionální konflikt s Hizballáhem na severu, “ naznačil budoucí vývoj Foltýn.

Podle dosavadních informací zatím není jasné, jak Izrael na útok Íránu zareaguje. Analytik se ale podělil o svůj osobní pohled na situaci: „Ta odveta musí nějakým způsobem přijít, protože jsme v prostředí Blízkého a Středního východu. To znamená, tady ztráta tváře znamená, že se stáváte obětí, kdo ztratí tvář a stává se slabším a přitahuje na sebe potenciálního agresora. Ten úder by mohl být, řekněme, limitovaný - ve formě zvýšených úderů na islamistické hnutí Hizballáh, které řídí íránské revoluční gardy. Tam by ten eskalační potenciál nebyl příliš vysoký, protože ty údery probíhají už nějakou dobu a v zásadě obě dvě strany to nepovažují za, řekněme, vyhlášení války.“