23°C
3. světová válka se přiblížila? Čeští experti: Írán šel útokem na hranu katastrofy, šlo mu o odvetu
Rozsáhlý útok, který, i když se čekal, nakonec překvapil počtem dronů a raket. Navíc útok přímo z Íránu. Ale také symbolický útok, který měl ukázat, že je Írán schopen odvety v případě poničení vlastní ambasády v Damašku. Tak o noční operaci Íránců, kteří vyslali na Izrael drony a rakety, aniž by Izraeli způsobili vážnější škody, mluví čeští analytici. Útok Íránu připoutal pozornost světové veřejnosti. A to i kvůli obavám z eskalace konfliktu a vzniku dalšího velkého válečného konfliktu.
„Myslíte si, že začala třetí světová válka?“ uvedl se na sociální síti X Syed Hamza a sdílí záběry, jak americké a britské letouny sestřelují íránské drony. Nebyl sám, kdo sdílel tyto obavy. Noční operace Íránu, pojmenovaná „Skutečný slib“, vzbudila obavy, co bude dál.
„Izrael musí zvolit nějakou formu odpovědi, nelze to nechat bez odpovědi,“ uvedl pro ČT Martin Svárovský (KDU-ČS), poslanec a bezpečnostně-politický analytik.
„Pořád si mysím, že ani Írán, ani Izrael nemají zájem na nějaké válce, vzájemném válečném konfliktu. Izrael má své starosti v Gaze a na severní části Izraele a Írán ví moc dobře, že Izrael je velmi vojensky silný, to za prvé, za druhé íránský režim momentálně na tom není dobře,“ uvedl Svárovský v České televizi.
„Volby, které se volily v Íránu před měsícem (...) zaznamenaly vlastně nejnižší volební účast za poslední dobu, 41 procent. To byl jasný vzkaz íránského obyvatelstva, co si myslí o vlastním režimu. A za třetí v případě válečného střetu za Izraelem stojí supervelmoc, USA. Za Íránem žádná taková supervelmoc nestojí. Vystřelení raket, dronů a střel s plochou dráhou letu, byť v počtu 200, pořád ještě nechává dostatek prostoru, aby, i když přijde nějaká izraelská odveta - a ona přijde - aby to nedosáhlo úrovně válečného konfliktu. A myslím, že o to oběma stranám jde,“ říkal Svárovský.
Video Írán zaútočil přímo na Izrael: Vyslal na něj drony a rakety!
Video se připravuje ...
Kraus: Írán nehodlal riskovat přímý střet
„Írán v tuhle chvíli doufá, že k nějaké odvetné akci nedojde,“ uvedl v České televizi analytik Josef Kraus. „Ze včerejšího útoku vyplývá, že Írán nestojí o přímou konfrontaci a celoregionální konflikt, byť samozřejmě tohle je vždycky na hraně, nervy mohou rupnout a může se stát prakticky cokoliv,“ podotkl.
Eskalace konfliktu se obávají i Spojené státy. Americký prezident Joe Biden uvedl po rozhovoru s Benjaminem Netanjahuem: „Pomohli jsme Izraeli sestřelit skoro všechny přilétající drony a střely.“ Netanjahuovi však měl podle zdroje serveru Axios sdělit, že USA budou proti jakékoliv odvetě Izraele proti Íránu.
„To poslední, co Američané zvlášť teď v prezidentské předvolební kampani chtějí, je další válečné dobrodružství na Blízkém a Středním východě. Spojené státy v tuhle chvíli maximálně budou usilovat o to, aby se ta situace nevymkla z rukou,“ upozorňuje Kraus.
Nebezpečná by byla spirála násilí a další odvetné útoky. „Celé to nakonec může vyšumět, což je situace, kterou chtějí a očekávají asi úplně všichni,“ podotkl v ČT Kraus.
„Odveta byla deklarovaná, v posledních 24 hodinách se nemluvilo o ničem jiném, obě strany na toto byly připravené. Zároveň Íránci jako kdokoliv jiný ví, že systémy protivzdušné obrany jsou velice, velice dobré. Šance na vojenský úspěch nějakého takového útoku vojenského útoku byly relativně nízké. A je otázkou, jestli to nečíst tím směrem, že Írán musel symbolicky odpovědět na zničení vlastního konzulátu v Damašku, že Írán nehodlal riskovat přímý střet a vojenskou konfrontaci se Státem Izrael nebo i jeho spojenci, že by tu zemi napadl nějak dramatickým způsobem. Tohle je symbolické gesto, k tomu útoku došlo, Íránci nyní mohou deklarovat: Vidíte, my jsme schopni odvetným opatřením, pokud nám budete ničit konzuláty v zahraničí, ale zároveň k těm škodám nijak reálně nedošlo, s čímž si myslím, že Íránci vlastně ani nepočítali, že by dojít mělo. Je otázkou, zda to vlastně nebylo celé taková hra a šlo se na hranu toho, co ještě nemohlo způsobit nějakou katastrofu,“ dodal Kraus.
13:13
15. 4. 2024
!
Na přijetí v Bílém domě se chystá premiér Petr Fiala (ODS), řešit by se měla vedle Ukrajiny mj. i otázka Blízkého východu a podpory Izraele. Více čtěte ZDE
Děkujeme Vám za sledování našeho online přenosu z útoku Íránu na Izrael, další dění kolem něj budeme sledovat již v běžném zpravodajství na Blesk.cz.
Video Fiala přiletěl do Washingtonu: Do Bílého domu vyrazí bez manželky, doprovodil ho poradce Pojar
Video se připravuje ...
12:45
15. 4. 2024
Republikánský předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson avizoval na tento týden nové hlasování o podpoře pro Izrael ve světle víkendového íránského útoku. Neuvedl však, zda chce současně uvolnit dodatečné prostředky na pomoc Ukrajině, jak to před více než dvěma měsíci učinil americký Senát. Demokraté v čele s prezidentem Joem Bidenem dál trvají na schválení celého balíku.
Výdajový soubor s více než deseti miliardami dolarů (238 miliard Kč) určenými na pomoc Izraeli, přibližně 61 miliardami pro Ukrajinu a dalšími položkami navrhl Biden už v říjnu v návaznosti na útok Hamásu na jižní Izrael, zároveň chtěl předejít vyčerpání dostupných peněz na vyzbrojování Kyjeva.
Kongres ani po šesti měsících žádnou z částí návrhu neschválil, přičemž Johnson se již dvakrát pokusil podporu Izraele prosadit samostatně. „Tento týden to zkusíme znovu a na detailech toho balíku se pracuje,“ řekl v nedělním televizním rozhovoru Johnson. „V tuhle chvíli zvažujeme možnosti a všechny tyto výdajové otázky,“ dodal.
Johnson ve vysílání Fox News opakovaně hovořil o balíku, nebylo však jasné, zda chce hlasovat také o penězích pro Ukrajinu, která vzdušným útokům, jaký o víkendu zažil Izrael, čelí neustále. Americká podpora Ukrajiny mezitím zůstává zablokovaná čtvrtým měsícem, zatímco ruská válka proti sousední zemi vstoupila do třetího roku.
12:22
15. 4. 2024
V Pásmu Gazy zemřelo od října téměř 34 000 Palestinců kvůli válce, kterou tam v odvetě za teroristický útok Hamásu vede s tímto hnutím Izrael. Informovaly o tom dnes podle AFP tamní úřady ovládané Hamásem. Počty nelze nezávisle ověřit a část z nich tvoří bojovníci Hamásu, většina z obětí jsou ale civilisté, z velké části ženy a děti. Někteří zemřeli i kvůli nedostatku potravin a léků, z něhož humanitární organizace, úřady OSN a řada zemí obviňují Izrael.
Za posledních 24 hodin zemřelo v Pásmu Gazy 68 Palestinců. Podle palestinské agentury Wafa v neděli ráno také pět lidí zastřelila izraelská armáda, která se snažila zabránit skupinám Palestinců v návratu do jejich, mnohdy zničených domovů, na severu.
Přes milion lidí totiž od října kvůli bojům uprchlo na jih do města Rafáh a jeho okolí u hranic s Egyptem. Ani údaj agentury Wafa nelze nezávisle ověřit, napsal dnes deník The New York Times (NYT), a izraelská armáda podle něj na dotaz stran této střelby nereagovala. Ke snaze dalších Palestinců vrátit se o víkendu z jihu na sever podle NYT možná přispěly i informace o bezprecedentním útoku Íránu na Izrael.
Témata:
Související
