Zaorálek má 4 ženy za zády a s ČSSD vede bizarní spor o růže. V boji o Brusel mu pomáhá i Špidla

Lubomír Zaorálek je bývalým ministrem zahraničí a také exministrem kultury. Do politiky vstoupil coby spoluzakladatel Občanského fóra v Ostravě. Do někdejší ČSSD nastoupil již v roce 1994. Nyní kandiduje pod značkou SOCDEM, zatímco značku ČSSD si „přivlastnil“ expremiér Jiří Paroubek. A právě mezi SOCDEM a Paroubkovou ČSSD nepanují zrovna ideální vztahy.  

Zaorálek přitom doufá, že šance na křeslo v Bruselu pro SOCDEM tu je. Aktuální průzkum STEM/MARK přisoudil SOCDEM 3,4 % hlasů, což by však nestačilo. Co však může pomoci, je to, že je Zaorálek vnímán jako známým politickým aktérem.

V průzkumu se Zaorálek co se známosti týče umístil v čele jedniček kandidátek spolu s lídryní STAN a neúspěšnou prezidentskou kandidátkou Danuší Nerudovou. Až za nimi skončili Alexandr Vondra (ODS), Kateřina Konečná (KSČM) a Klára Dostálová (ANO).

Kdo je Lubomír Zaorálek?

• Datum a místo narození: 6. září 1956, Ostrava
  
• Vzdělání: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, marxisticko-leninská filozofie a politická ekonomie na Filozofické fakultě
  
• Aktuální funkce: Místopředseda SOCDEM (od 2023)
  
• Profesní kariéra: Tři roky byl dramaturgem v ostravském studiu Československé televize. Po revoluci učil na Ostravské univerzitě.
  
• Politické působení: Od ledna do června 1990 poslancem Federálního shromáždění. V letech 1990 až 1996 byl ostravským zastupitelem. Členem Sněmovny se stal v roce 1996 a s pauzou od srpna do října 2013 a byl jím až do voleb v roce 2021, ve kterých ČSSD neuspěla (vedl stranickou kandidátku v Moravskoslezském kraji). V letech 2002 až 2006 byl předsedou Sněmovny. Byl ministrem zahraničí ve vládě Bohuslava Soboty (2014-17) a ministrem kultury ve vládě Andreje Babiše (2019-21).
  
• Stranická kariéra: V listopadu 1989 spoluzakládal ostravské Občanské fórum, později vstoupil do Občanského hnutí (1991 - 1994). V roce 1994 vstoupil do ČSSD (dnes SOCDEM)
  
• Rodina: Rozvedený s manželkou Ilonou Zaorálkovou, současnou partnerkou je exmoderátorka Šárka Bednářová. Má tři děti.
  

Zaorálek je tak nejen jedničkou kandidátky SOCDEM pro eurovolby. Na ní ho následují hned čtyři ženy - Lenka Desatová, Kvetoslava Kotrbová, Klára Školníková a Daniela Ostrá.

Desatová je předsedkyní Rady seniorů ČR, Kotrbová epidemioložka a šéfka hygieny Jihočeského kraje, Školníková analytička zaměřující se na klimatickou politiku a Ostrá místopředsedkyně SOCDEM a odborná asistentka na Katedře politologie Olomoucké univerzity.

Na posledních místech kandidátky však nechybí ani další členové sociální demokracie se zkušenostmi s vládním angažmá - Vladimír Špidla, Jiří Dienstbier a Michaela Marksová.

Volby do europarlamentu 2024: Termín, kandidáti a favorité

Bizarní spor s ČSSD o růže a karafiáty

Do eurovoleb přitom kandiduje vedle SOCDEM i ČSSD - což je v současnosti zkratka pro stranu Česká suverenita sociální demokracie. Tu vede Jiří Paroubek.

Mezi stranami však dochází i k bizarním sporům. Místopředsedkyně ČSS Jana Volfová si postěžovala, že na pietním místě u restaurace U Kaštanu vyhodili Zaorálek a Dienstbier kytici rudých růží od ČSSD.

„Opravdu by nás nenapadlo, že Vaši členové naší kytici v odpoledních hodinách sundají a zakopnou ji za roh domu, aby si slavnostně mohli vyvěsit svoje rudé karafiáty,“ tvrdí Volfová a apelovala v otevřeném dopise na šéfa SOCDEM Michala Šmardu, aby lídry eurokandidátky poučil o pravidlech slušného chování.

Když si Zeman postavil hlavu se Šmardou...

Zaorálek má přitom za sebou i dvojí vládní angažmá. Po éře, kdy působil coby ministr zahraničí (leden 2014 - prosinec 2017 ve vládě Bohuslava Sobotky), se stal v Babišově vládě dokonce i ministrem kultury - poté, co tehdejší prezident Miloš Zeman přes kritiku ze strany řady politiků i ústavních expertů přes dva měsíce odmítal odvolat z čela úřadu Antonína Staňka (tehdy ČSSD) a na jeho místo jmenovat tehdejšího místopředsedu sociální demokracie, dnes předsedu SOCDEM Michala Šmardu.

Šmarda se nakonec nominace vzdal a novým šéfem resortu se koncem srpna stal právě Zaorálek. Ještě v červnu 2018, kdy se menšinový koaliční kabinet podporovaný komunisty rodil, Zaorálek patřil mezi ty vlivné sociální demokraty, kteří podporovali odstoupení od dohody o vzniku vlády s ANO.

Spory s Babišem

Zaorálek přitom v minulosti zažil se šéfem ANO Babišem ostřejší výměny názorů. „Pan Zaorálek je určitě výřečnější člověk. Je to takový žvanil, trošku kecal, trošku tlučhuba, ale aspoň nekrade,“ řekl například Babiš o Zaorálkovi v roce 2017 Lidovým novinám.

„On se chová jako fíkus! Víte, jak se chová fíkus? Jako fíkus tuneluje stromy a je škrtičem stromů, tak tady nám dnes hrozí, že takové oligopoly vytunelují demokracii,“ řekl o Babišovi Zaorálek podle Práva na sjezdu ČSSD v březnu 2017.

Babiš žádal „podklady na zm*da“ Lipavského. Kdo další se dostal do složek?

V dubnu 2018 na sjezdu ČSSD Zaorálek po krachu jednání o budoucí koaliční vládě s hnutím ANO v diskusi uvedl, že jednání byla ukončena proto, že si Babiš „o ČSSD otíral nohy“. „Choval se způsobem, jakým se nemůže chovat koaliční partner. A nevypadá to, že by se v tom hodlal změnit,“ řekl o Babišovi Zaorálek, který byl ale se svým názorem v menšině a ČSSD nakonec do vlády vstoupila.

Vztahy se Zemanem ochladly

Zaorálek v minulosti patřil k lidem blízkým Miloši Zemanovi, v březnu 1998 hovořil o tom, že ho Zeman označil za jednoho ze svých možných nástupců v čele ČSSD.

Později ale vztahy ochladly. Na jaře 2000 už Zeman v projevu pro výkonný výbor strany Zaorálka zmínil v souvislosti se „zbabělci, hlupáky nebo vyžírkami“ v ČSSD. V roce 2003 bylo také Zaorálkovo jméno zmiňováno mezi poslanci strany, kteří nepodpořili Zemanovo zvolení prezidentem.

Koncem roku 2013 se proto spekulovalo o tom, že Zeman jako prezident odmítne Zaorálka jmenovat ministrem zahraničí, nakonec se tak ale nestalo. Napětí mezi nimi ale občas vyplulo na povrch. Zaorálek třeba Zemana kritizoval za jeho návrh deportovat migranty na neobydlené řecké ostrovy nebo předčasné prozrazení jména nového velvyslance v USA.

Když Zeman v roce 2017 v projevu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy označil protiruské sankce za nefunkční a ruskou anexi ukrajinského Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, Zaorálek řekl, že Zemanovy výroky nejsou v souladu s postojem ČR.