23°C
Monumentální zdevastovanou stavbu koupil sběratel umění Jan Pelánek Lazarowitz s manželkou Hanou v roce 1999 od správkyně konkurzní podstaty s vidinou památku zachránit a umístit v ní své sbírky. Trvalo to ale čtvrt století a stálo to čtvrt miliardy korun!
„Do objektu léta zatékalo, byla narušena statika, detaily jako podlahy, stropy, okna a dveře byly zničeny. Památku můžete začít opravovat s deseti miliony, ale stejně tak se třemi sty miliony, významná památka tohoto typu, chcete-li se držet tradičních materiálů, řemesel a historických postupů, si však vždy zaslouží investici maximální,“ řekl Pelánek Lazarowitz.
Zámek Týnec u Klatov 25 let opravoval Jan Pelánek Lazarowitz s manželkou. Nyní ho otevírají veřejnosti. zamektynec.cz
Kvůli opravě rodina prodala dům a byt, použila všechny úspory, spoření, penzijní pojištění. Stavba ale stále nebyla ve stavu, aby se do ní mohly odvézt sbírky a otevřít se veřejnosti. S opravami významně také pomohly mimo jiné dotace ministerstva kultury a také v roce 2018 víc než 110 milionů Kč z Ministerstva pro místní rozvoj. Zámek byl v roce 2014 prohlášený za národní kulturní památku.
Kolowraty zadlužil na čtyři generace
Honosný zámek nechal postavit v letech 1704 až 1710 císařský komoří Maxmilián Norbert Kolowrat Krakowský na zelené louce. „Kvůli stavbě se musela přestěhovat část vesnice, a byť byl Kolowrat v té době nejbohatší člověk českého království, stavba zadlužila jeho rodinu na čtyři generace,“ manželka vlastníka zámku Hana Jirmusová Lazarowitz.
„Je to jako dítě. Když něco 25 let pipláte, je to velmi emociální. Celý objekt má 5000 m2 a pět podlaží. Museli jsme dostat zámek do původního stavu. Chyběly stropy okna i dveře. Nejsilnější zážitek pro mě byl, když jsme předloni přivezli asi 200 nových oken. Najednou byl zámek uzavřen, nešel do něj mráz a vítr a viděla jsem, že ten dům je šťastný,“ uvedla Jirmusová Lazarowitz.
Místo pro umělce i sirotčinec
Už v 19. století byl zámek pronajat a částečně sloužil i jako maštal pro dobytek. Vzestupu se dočkal začátkem 20. století, kdy se týnečtí Kolowratové vrátili z emigrace v USA a kdy zde vyrůstal i budoucí slavný závodník a průkopník filmového umění Saša Kolowrat. Ve 20. a 30. letech zámek koupil stavitel a filantrop Jaroslav Polívka a Týnec navštěvovali slavní umělci Adolf Loos, Alfons Mucha, Jan a Rafael Kubelíkové, Karel Hašler či Josef Váchal.
Od konce 30. let ale zámek zabrala německá armáda, po válce byl krátce sirotčincem a poté ho na desetiletí obsadila československá armáda. Po roce 1989 byl při snaze o budování hotelu a casina zničen barokní krov.
Místo pro Váchalovu sbírku
Majitelé chtějí zámek opět věnovat umění, výstavám svých sbírek i výstavám současných umělců či práci restaurátorů. Hlavním lákadlem bude kolekce děl malíře a grafika Josefa Váchala (1884 až 1969).
„Myslím si, že je to asi nejrozsáhlejší existující sbírka. Máme dílo z celého jeho tvůrčího období - kompletní Šumava, téměř kompletní ex libris, to jsou stovky věcí, obrazy a další věci, jsou to stovky položek,“ vyjmenovala Jirmusová Lazarowitz. Největším dílem je Váchalův pětimetrový obraz Rozptýlené myšlenky, který visí nad kaplí.
Fresky od současných malířů
Protože se z původní výzdoby dochovala jen část fresek, vyzvali majitelé současné umělce, aby vytvořili nové na téma obloha. Jsou tu současné i historizující malby, největší stropní malba od Tomáše Císařovského má přes 100 metrů čtverečných.
Majitelé nechtějí zámek komerčně využívat pro ubytování, kromě návštěvnického provozu a výstav se tu ale budou konat koncerty nebo svatby.
V plánu je ještě oprava hospodářských budov, kde má v konírně vzniknout vstup a zázemí pro návštěvníky. Opravovat se bude časem i čestný dvůr či šestihektarový park, který nyní ze třetiny zakrývá asfalt.
