Traumata i stres, adrenalin střídají emoce. Co zažívají policisté po zásahu na fakultě?

Zásah proti aktivnímu střelci. Policisté vybavení balistickou ochranou, dlouhými zbraněmi. Situace, na kterou běžně během výcviků trénují. Co ale prožívají, když se výcvik stane realitou? Podle šéfa policejních psychologů policisté v takových situacích nahazují automat.

„V té chvíli, kdy oni tam už jedou, tak už asi pravděpodobně dostali informaci, že jde o situaci aktivní střelec, a tím pádem by se jim měly spustit nějaké automatismy, už v tom autě pravděpodobně přemýšlejí tři kroky dopředu. Potřebují dlouhé zbraně, potřebují nějak se chovat při vstupu do té budovy atd., to jsou nacvičené věci,“  řekl psycholog ve studiu Epicentra.

Adrenalin je mocná zbraň

Podle Vosky jsou policisté v takové chvíli vystaveni obrovské náloži stresu. Ve studiu Epicentra dokonce mluvil o silném koktejlu emocí, který stres v našem těle spouští.

„Velmi zajímavý je, když jsou ty záběry z té fakulty, že ti policisté křičí. Už jsem to slyšel mnohokrát: Proč křičeli na ty studenty, který nic neudělali, proč křičeli na sebe navzájem? To je jednak účelné, protože to potřebují slyšet a potřebují, aby to slyšeli všichni, ale jednak je to reakce na stres,“ uvedl Vladimír Voska.

Následky střelby na pražské fakultě: Policie prověřuje 165 skutků, 4 lidi skončili na psychiatrii

Zisky i ztráty

To, co policisté na místě viděli, jim pravděpodobně před očima zůstane ještě dlouho. Podle policejního psychologa se s takovým zážitkem vyrovnává každý po svém. Důležité podle něj ale je vše vstřebat, a to jak fyzické, tak psychické stránce.

 „Ten organismus je vyčerpaný, protože se připravoval na boj, takže ten člověk, ačkoliv možná v té chvíli se necítí unavený, tak to na něj dolehne, a ta únava bude nejenom fyzická, ale i psychická,“ popisuje stav, který policisté mohou po zásahu prožívat, a dodává, „Po těch nějakých prvních fázích, kdy si to ten člověk musí prožít, není to příjemný, ale budou se mu dít nějaké věci nepříjemné, tak pak postupně v těch dalších fázích, jak se bude uzdravovat. Z toho šoku, z toho stresu, tak to může využít ve svůj prospěch.“

Podle Vosky ale především záleží na tom, jak celá akce dopadla. Potom z tak hrůzného zážitku může i čerpat. Psycholog hovoří o takzvaném posttraumatickém růstu. 

Alkohol to nevyřeší

„To všechno můžou být zisky, ale samozřejmě tam můžou být i ty ztráty, o kterých se hodně mluví. Začnou se rozvíjet nějaké symptomy z různých důvodů dlouhodobě. Právě nezvládnutí toho stresu,“ uvedl Vosky s tím, že rozhodně nedoporučuje situaci řešit alkoholem, mohl by to být i spouštěč velkého problému.

„Alkohol je axioytikum, krátkodobě nám sníží úzkost a všichni ti zasahující jistě po návratu domů v nějaké fázi prožívali úzkost a tomu se nelze divit, je to úplně normální reakce a ten alkohol je pomocník, ale jenom krátkodobě,“ dodává psycholog a naopak doporučuje co nejdříve návrat do práce.

Na místě tragédie na filozofické fakultě v Praze, 21. prosince zasahovaly desítky policistů. Zásahem se zabýval Úřad vnitřní kontroly policejního prezidia, prověřuje ho i Generální inspekce bezpečnostních sborů. Podle zveřejněných závěrů policisté postupovali profesionálně, bez pochybení. Podle šéfa policejních psychologů nikdo z policistů svou funkci nesložil.