Podezřelé reklamy s Pavlem a ČT. Etický hacker o tom, jak Rusové útočí na Čechy

V posledních letech se v kontextu dezinformací skloňuje pojem hybridní válčení. Ten není nový, ale s nástupem moderních technologií je aktuálnější než kdy dříve. Hybridní válčení ovšem zahrnuje širokou škálu netradičních metod, jak protivníka „rozhodit“, a věnovat se všem naráz nelze. Karásek se proto zaměřuje na menší oblast, které se říká kognitivní válčení.

Toto válčení má v základu prostý cíl – aby druhá strana přestala správně vyhodnocovat realitu. Či jinými slovy, aby se člověk stal nedůvěřivým k principům, kterým věřil dříve. Takový člověk může přestat věřit autoritám, vládě… a o to Rusům v dezinformačních kampaních jde, jak zmínil i Koudelka.

Psychologické profily naší populace

Jenže jak tohoto zmatení mysli docílit? Karásek popsal, že Rusové se o to v Česku snaží mimo jiné pomocí falešných reklam, které schválně využívají témata, ke kterým mají lidé určitý citový vztah. Nejčastěji lákají na náhlé zbohatnutí, nebo obsahují falešné vyjádření nějakého politika – typicky prezidenta Petra Pavla – nebo zneužívají jména České televize. Můžou i kombinovat všechno dohromady.

Tyto reklamy pak vedou na webové stránky, na které se nelze standardní cestou dostat. „Vždycky musíte mít nějaký úvodní odkaz, který nejčastěji dostanete ze sociální sítě, třeba přes komentáře na facebooku, nebo vám to přijde proklikovou reklamou, když brouzdáte sociálními sítěmi,“ popisuje Karásek.

Reklamy na facebooku jsou podle Karáska dobrým příkladem, jelikož na sociální síti existuje funkce (tzv. Meta Knihovna Reklam), díky které si každý člověk, který má na facebooku účet, může o těchto reklamách zjistit dodatečné informace. Zkoušel si tak vyhledat reklamy s klíčovým slovem, týkajícím se ČT24. „Bylo tam vidět, že probíhá velká dezinformační kampaň, jednak na zdiskreditování České televize a jednak na zdiskreditování zmíněných osobnostní,“ popisuje analytik.

Šéf BIS Koudelka: Ruský agent v Česku platil a šířil dezinformace, využíval i známé osobnosti!

Jedna reklama na facebooku, která jej zaujala, například použila fotografii Pavla a tvrdila, že prezident schválil zákon, který poskytne peníze občanům zdarma. „Když si to budete číst, tak vás asi napadne, že tam něco nehraje. Ale umím si představit případy lidí, kteří jsou v nějaké tíživější sociální situaci, kterým slovo od autority, že se konečně budou mít lépe, dá takovou úlevu, že to zbaští,“ konstatuje Karásek.

Jakmile člověk na tuto reklamu kliknul, objevil se mu odkaz na stránku, kde bylo třeba zadat jméno, telefon a email. To jsou podle Karáska údaje, které se na internetu o lidech objevují běžně. Na první pohled to tak nevypadá jako zásadní problém. „Ale ona to není úplně pravda. Vy tím, že jste se doklikali až sem, tak jste těm útočníkům dali spoustu svých informací, na základě kterých mohou vyhodnocovat psychologické profily naší populace (…) můžou tím optimalizovat svou vlivovou operaci, která probíhá v několika vlnách a pořád probíhá,“ upozorňuje expert.

Příklad podvodné reklamy, která zneužívá jméno prezidenta Pavla a skupiny ČEZ. Varovala před ní i Policie ČR. | Policie ČR

Útočníci díky tomu, že lidé na falešné reklamy kliknou ze svých facebookových účtů, získají de facto všechny informace, které na facebooku máte. Kde pracuje, co máte rádi, koho sledujete, co komentujete, kdy a kde jste sdíleli polohu… to jsou zvlášť pro tvůrce dezinformačních kampaní velmi cenná data.

A že jde o reklamy a weby z Ruska? To pro Karáska jakožto etického hackera z antivirové společnosti nebylo příliš těžké zjistit – stránky skutečně odesílaly data do Ruska, navíc na facebooku si potvrdil, že zadavatelem podezřelých reklam byly subjekty z Ruska. Dokonce dokázal zjistit, které stránky a reklamy byly součástí kterých vlivových kampaní.

Schéma se podle něj navíc opakuje. Tím, že už docílil blokace řady ruských webů, museli útočníci tvořit nové a vždycky mají stejný základ. Podotýká nicméně, že Rusové jich mají desítky, ne-li stovky cílených na Čechy.

Ovlivňovat a ještě krást? „Jasný ruský styl“

Nejde totiž jen o sbírání dat pro vlivové účely, ale i o krádeže peněz. „Protože jedna věc je informační operace, ale agenti také musí něco jíst a určitě je ideální, když si ta operace na sebe ještě sama vydělává. To si, myslím, je poměrně jasný ruský styl,“ říká analytik.

Proces je následující – příklad se zázračnými investicemi do akcií. Člověk se zaregistruje na investičním portálu, na který vedla reklama z facebooku (třeba ve které falešný prezident Pavel doporučuje metodu na rychlé zbohatnutí). Oběť tam pošle 6000 Kč a sleduje, jak se částka na grafu zvedá. „Ale když jsem se podíval do zdrojového kódu na té stránce, tak se ukázalo, že to je jenom generátor náhodných čísel s přírůstkem,“ popisuje Karásek.

Influencer z Gazy má tisíc tváří: I takhle funguje propaganda ve službách Hamásu

Prostředky jsou už ztraceny, skončily skrze daňový ráj někde úplně jinde a oběť je nikdy nezíská zpět, natož zhodnocené. „Když jim ty peníze pošlete napřímo, je to pro ně nejjednodušší. Ideálně vám při tom ještě seberou údaje z kreditní karty,“ podotýká expert s tím, že s kradenými údaji z bankovních karet se na internetu hojně obchoduje. „Vím od Policie ČR, že to je vážný problém,“ říká Karásek a zvyšuje vysokou úspěšnost těchto podvodů.

Zvlášť problematické podle něj je, že těmto podvodům propadají zejména lidé z nižších sociálních skupin. Svůj hněv pak nasměřují na Pavla, protože to byl „on“, kdo jim v reklamě slíbil lepší život. Rusům se tímto způsobem jednak podaří lidi okrást a jednak snížit jejich důvěru v prezidenta – prezidenta, který na riziko Rusů pravidelně upozorňuje. „Ta kampaň je nesmírně agresivní, neznám ve svém okolí nikoho, kdo by ji neviděl ani jednou někde na sítích,“ zdůrazňuje vážnost situace Karásek.

Dvakrát měř, jednou řež

Pokud nechcete, aby vaše osobní údaje z facebooku byly přístupné, lze toto sdílení vypnout. Najdete to v kategorii Nastavení a soukromí – Centrum soukromí. Nikdy navíc v žádné stránce nezadávejte údaje ke své bankovní kartě, dokud si předem neprověříte, co je stránka zač. Pokud o ní neexistují informace, je bezpečnější ji ignorovat.