„Přijdeme si pro ně, ať jsou kdekoliv!“ Šéf Mosadu slibuje smrt všem vůdcům Hamásu

Izrael se odmítl vyjádřit ke zprávám, že je za útok v Bejrútu zodpovědný, ale Barneaova tvrzení se zdají být silnou indikací, že za výbuchem skutečně stál. Barnea situaci též přirovnal k následkům teroristického útoku na Olympijských hrách v Mnichově v roce 1972, kdy agenti Mosadu stopovali a zabíjeli Palestince zodpovědné za vraždy izraelských atletů.

Izrael byl po zabití Sáliha Arúrího, nejvýše postaveného člena Hamásu zabitého od začátku války v Gaze před téměř třemi měsíci, v hlavním městě Libanonu na pozoru před eskalací konfliktu s tamní silnou milicí Hizballáh. Útok provedený v Bejrútu, jižní základně Hizballáhu, by mohl z poměrně mírných bojů podél libanonské hranice učinit otevřenou válku.

Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh v proslovu slíbil odplatu, když zopakoval prohlášení skupiny, že „tento nebezpečný zločin“ nebude „bez odpovědi a bez trestu.“ Nespecifikoval však, kdy a jak by k této odplatě mělo dojít.

Nasralláh také uvedl, že Hizballáh byl zatím ve svých strategických výpočtech opatrný a držel v rovnováze potřebu podporovat Gazu a libanonské národní zájmy. Pokud však Izraelci vyhlásí Libanonu válku, bude organizace připravena na „boj bez limitů.“ „Budou toho litovat,“ řekl. „Bude je to hodně, hodně, hodně stát.“

Mosad chce srovnat účty s vrahy

Pro Izraelce představuje zabití Arúrího vzpruhu morálky. Země se stále vyrovnává s útoky ze 7. října a ozbrojenci v Gaze nadále kladou tvrdý odpor a drží mnoho rukojmích.  

Barnea uvedl, že je Mosad „odhodlán srovnat účty s vrahy“, ktřeří vyplenili oblast na jihu Izraele. Slíbil pronásledování všech zúčastněných, včetně „plánovačů a vyslanců.“ „Bude to trvat, stejně jako to trvalo po mnichovském masakru, ale vztáhneme na ně ruce, ať už jsou kdekoliv,“ prohlásil na pohřbu bývalého ředitele Mosadu Cviho Zamira, který zemřel tento týden ve věku 98 let.

Zamir byl v čele zpravodajské služby právě během útoku v Mnichově, kdy palestinští ozbrojenci zabili 11 členů izraelské olympijské delegace. Izrael následně pozabíjel členy ozbrojené skupiny Černé září zodpovědné za útok.

Problém s Hizballáhem v Libanonu narůstá

Hizballáh a izraelská armáda po sobě od začátku války v Gaze přes izraelsko-libanonskou hranici pálí skoro každý den. Nasralláh se však zdánlivě zdráhá boje dál eskalovat. Možná se obává opakování měsíc dlouhé války z roku 2006, kdy Izrael intenzivně bombardoval Bejrút a jih Libanonu. Zároveň však Hizballáh čelí tlaku, aby ukázal podporu svým spojencům z Hamásu.

Nasralláhova prohlášení o držení zájmů v rovnováze ukazuje opatrnost skupiny, která nechce být viněna Libanonci z destrukce, kterou by přinesl otevřený konflikt. Ačkoliv se vyhnul detailům o možné odvetě za zabití Arúrího, řekl, že se k záležitosti ještě vyjádří v proslovu plánovaném na konec týdne.

Uvedl však, že pokud Izrael napadne Libanon, pak bude v národním zájmu jim útok oplatit. „Nebojíme se války,“ řekl. „Pokud nepřítel pomyslí na rozpoutání války s Libanonem, tak budeme bojovat bez omezení a bez limitů.“

Hizballáh má k dispozici arzenál desetitisíců raket a střel a různé druhy dronů. Spojené státy se snaží jakémukoliv rozšíření konfliktu zabránit. Za tímto účelem už do oblasti poslaly dvě letadlové lodě a další armádní vybavení. Ministr zahraničí Antony Blinken by měl na Blízký východ dorazit tento týden.

Nasralláh také chválil Arúrího a útok ze 7. října, o kterém řekl, že „opět osvětlil palestinský boj poté, co se na něj téměř zapomnělo.“ Izrael podle něj zatím selhal ve všech svých cílech v Gaze a jeho mezinárodní reputace utrpěla škody.  

Náčelník izraelského armádního štábu generálporučík Herci Halevi tento týden navštívil izraelskou severní hranici a uvedl, že je armáda na severu ve vysokém stupni připravenosti.

Izraelský zásah u Bejrútu: Zabili zástupce šéfa Hamásu! Vyjednání o rukojmích je ohroženo

Vůdci Hamásu zase očividně očekávají podporu Hizballáhu. Politický představitel skupiny sídlící v Bejrůtu Osama Hamdan byl tři dny před útokem na Arúrího v rozhovoru tázán, zda se skupina obává možnosti izraelských atentátů v Libanonu. V odpovědi předpověděl, že Hizballáh by takový čin nenechal bez trestu a začala by otevřená válka.

„Tak proč by to Izrael dělal? Chce snad válku v Libanonu?“ ptal se. „K válce může dojít, pokud bude Izrael jednat chybně a agresivně. Nemusí k ní dojít, pokud Izrael o krok ustoupí a nebude se k Libanonu chovat agresivně.“  

Hizballáh den po smrti Arúrího oznámil úmrtí devíti ze svých bojovníků, což je zatím jeden z nejvyšších počtů padlých za jediný den od začátku bojů. Zároveň oznámil jedenáct útoků na izraelské základny podél hranice, včetně čtyř s použitím raket Burkan s těžkou hlavicí, které skupina v současném konfliktu využívá jen zřídka. Nenaznačil však, že by tato palba nějak souvisela se smrtí Arúrího.

Arúrí byl pravou rukou politického lídra skupiny Ismáíla Haníji a velitelem jejích sil na Izraelem okupovaném Západním břehu. Také byl klíčovou spojkou s Hizballáhem. Představitel Spojených států již potvrdil, že byl za atentátem na něj Izrael a že jej provedl, aniž by o něm předem informoval Bílý dům. Toto vyjádření ovšem podal anonymně, poněvadž neměl autorizaci k probírání operace.

Šlo by o první útok, při kterém Izrael za účelem odstranění vůdců Hamásu, z nichž mnoho žije v exilu, zasáhl na území jiné země. A komentáře šéfa Mosadu naznačují, že přijdou další atentáty představitelů radikální organizace, čímž opakuje hrozby vyřčené premiérem Benjaminem Netanjahuem.

Vůdci Hamásu unikají

Hlavní pozornost se ovšem stále upíná ke Gaze, kde se podle ministra obrany Jo’ava Gallanta Izrael snaží dosáhnout jasného vítězství nad skupinou, která tam vládne už od roku 2007. Podle Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví již izraelská ofenziva zabila více než 22 300 lidí.

Izraelské tažení také vyhnalo z domovů přibližně 85% populace Gazy. Statisíce nyní přebývají v přeplněných úkrytech nebo stanových táborech v Izraelem vymezených bezpečných zónách, které i tak Izrael bombarduje. Podle OSN hrozí čtvrtině obyvatelstva vyhladovění, protože izraelské restrikce a těžké boje omezují dodávky humanitární pomoci.

Přesto je Izrael zdánlivě ještě daleko od splnění svých cílů rozdrtit Hamás a osvobodit zbývajících 129 rukojmích, které by skupina stále měla mít v držení. Podle Gallanta zůstávají v severní Gaze i po dvou měsících pozemních bojů a zničení celých sousedství tisíce bojovníků Hamásu.

Těžké boje probíhají i ve střední Gaze a v jižním městě Chán Júnis, kde je podle představitelů Izraele vojenská struktura Hamásu stále převážně nedotčená. Vůdce Hamásu v Gaze Jahjá Sinvár a jeho zástupci izraelským silám zatím unikají.