14°C
Spravedlivější důchodový systém? Jurečka chce věk odchodu do penze vázat i na vzdělání
Důchodový systém je v současné podobě dlouhodobě neudržitelný. Jenom za letošní rok by dluh, který vygeneruje, mohl dosáhnout částky až 80 miliard korun, do budoucna tedy bude nutné počítat se značnými úpravami ve vyplácení starobních penzí. Důležitým hlediskem bude bezpochyby i náročnost vykonávané profese, prozradil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rozhovoru pro web Novinky.cz. Pro Blesk ohledně odchodů do důchodu nedávno pohovořil i premiér Petr Fiala (ODS).
O tom, že s důchodovou reformou nelze příliš otálet, není možné pochybovat i vlivem odhadu výše deficitu vytvořeného penzijním systémem za necelých 30 let. „Když nic neuděláme, tak kolem roku 2050 překročí pět procent hrubého domácího produktu. Což by v přepočtu na dnešní ceny bylo více než 300 miliard korun v minusu,“ varuje důrazně Jurečka. Úprava věku odchodu do důchodu je potom jednou z klíčových složek hledání konkrétních řešení.
Najít správné nastavení věkové hranice však není úplně jednoduché. Podle slov Jurečky bude nutné rozlišovat generaci „Husákových dětí“ a osoby již v důchodovém a předdůchodovém věku. „Pro ty, kteří se narodili před rokem 1973, se určitě nic měnit nebude. Je důležité, aby zůstala současná průměrná délka vyplácení starobního důchodu na 21,5 roku,“ ujišťuje ministr.
Klíčová kritéria: vzdělání a profese
Právě zachování průměrné délky vyplácení starobní penze na 21,5 letech hraje pro Jurečku evidentně velkou roli. Dále v rozhovoru se totiž zmínil o tom, že je třeba reflektovat věk, ve kterém začínají lidé být aktivní součástí pracovního trhu. Ten se s prodlužující dobou studia v posledních dekádách o něco zvýšil. Zároveň však Jurečka bere na vědomí existenci profesí, u kterých kvůli silné fyzické zátěži nelze v práci ve vyšším věku fungovat.
„Chci, abychom opravdu odlišovali různou náročnost profesí a to, kdy člověk na pracovní trh přichází. Tedy to, že někdo začal pracovat a přispívat do důchodového systému po vyučení a někdo po dokončení doktorandského studia,“ nechal se slyšet.
Férovější nastavení prý bude potřeba najít v případě odvodů u práce na dohodu. Finanční objem práce přes dohody podle Jurečky v současnosti dosahuje asi 60 miliard korun, pojistné se ale odvádí asi jen z pouhých 2 miliard korun. „Pro mnoho lidí v mladém nebo běžném produktivním věku je to věc, o kterou se úplně nestarají, a pak přijde moment, kdy mají dostat důchod, a najednou jsou velmi nepříjemně překvapeni, že z něj nebudou schopni vyžít,“ upozorňuje. Spravedlivěji prý bude muset být nastaven systém i v případě živnostníků, kteří mnohdy dosahují na velmi nízké starobní penze.
Spojí síly s Válkem?
Přestože doba dožití se stabilně prodlužuje, doba dožití ve zdraví zůstává stále na podobné úrovni. K řešení tohoto problému bude Jurečka muset údajně spojit síly s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). „Jde o větší motivaci ve zdravotní péči. Například by mělo být zohledněno, zda lidé chodí, nebo nechodí na preventivní prohlídky,“ navrhuje.
Rád by rovněž viděl do toho, zda po skončení rehabilitace se pacienti navracejí na trh práce. „Chci větší provázanost zdravotního a sociálního systému třeba z hlediska rehabilitací. V evidenci vidíme, že například pacient po operaci odešel z nemocnice, ale už po jeho odchodu nesledujeme úspěšnost rehabilitace a zapojení se zpátky do běžného života,“ podotýká Jurečka.
Nadále stabilizovat systém by pak podle všeho měl tzv. „základní vyměřovací systém manželů“. „Že by si manželé mohli každý rok říct, že mají rozdílné příjmy, že si to spojí, a z toho se bude počítat budoucí výměra jejich důchodů,“ vysvětluje ministr. Do budoucna by pak v případě rozpadu manželství žena netratila na tom, že se například více věnovala výchově potomků. „Bylo by férové, aby se o věci manželé dělili rovným dílem i v těchto situacích,“ dodává Jurečka.
Úpravám asi neuniknou ani valorizace
Úpravám se nakonec pravděpodobně nevyhne ani valorizační schéma. To momentálně nefunguje zcela vyváženě, jelikož v případě nárůstu inflace zvyšuje nadprůměrné důchody, kdežto u důchodců s nízkými penzemi nepokryje výsledný nárůst životních nákladů. Konkrétní příklad, jak spravedlivější schéma zajistit, Jurečka neposkytl.
S nápadem na úpravy třetího pilíře důchodového spoření se Jurečka dělí s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). „Chtěl bych, aby nebylo možné si potom vybrat jednorázově celou částku se státní podporou, ale aby tady byla určitá předvídatelnost toho, že ten člověk ty prostředky bude opravdu používat na zabezpečení ve stáří,“ uvedl Jurečka a dodal, že zúročování vkladů lze provázat například s klíčovými investicemi do dopravní a energetické infrastruktury. „Jsou to modely, které fungují v některých jiných státech, třeba severských,“ prozradil zdroj své inspirace.
Ministr zároveň kvituje i zájem nově zvoleného prezidenta Petra Pavla. „Vnímám to tak, že se chce zapojit do komunikace a osvěty. Budu moc rád, když se prezident zapojí do vysvětlování toho, proč je důchodová reforma potřeba,“ uvedl v rozhovoru Jurečka.
Fiala pro Blesk: Zvýšení se nebude týkat ani dnešních padesátníků
„Musíme udělat důchodovou reformu, měla být už před pěti lety,“ nechal se koncem ledna slyšet ve studiu Blesku premiér Petr Fiala (ODS). Vyrukovat s reformou penzijního systému vláda hodlá údajně již v tomto roce. Jedním z klíčových bodů pro Fialu bude shoda s opozicí alespoň na základních parametrech. „Aby lidé měli jistotu, že když se třeba vymění vláda v budoucnosti, tak ty parametry zůstanou stejné,“ zdůvodnil své rozhodnutí.
Otázka důchodového věku se podle všeho ve vládě aktivně řeší, není se však prý třeba obávat. „Mohu všechny uklidnit, žádné takové rozhodnutí ještě nepadlo. Pokud bychom k tomu dospěli, tak se to nebude týkat ani dnešních padesátníků. Ale musíme něco udělat, jinak ten systém opravdu nepůjde dál financovat,“ uzavřel Fiala.
důchodový fond není