Důchodci si od ledna polepší o 360 korun, schválila vláda. Kývla na revoluci v občankách či záchranu Terezína

• Starobní, invalidní a pozůstalostní penze se od ledna zvýší všem stejně o 360 Kč
• Vláda schválila i návrh na prodloužení dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny do března 2025. Novelu lex Ukrajina nyní projedná Poslanecká sněmovna
• Volby by měly i nadále zůstat dvoudenní. Novela nahradí původní předlohu vnitra, která počítala s jednodenním hlasováním
• Ministři kývli na plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín a Josefov

Penze vzrostou všem stejně

O částku 360 korun bude podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky navýšena základní výměra důchodů. Průměrný starobní důchod tak bude od ledna činit 20693 korun. Oproti lednu 2023 se tak od příštího roku průměrná penze i díky mimořádné letošní valorizaci zvýší o 1120 korun. 

Starobní penze od sociální správy pobírá 2,36 milionu lidí a invalidní a pozůstalostní důchody dalších 479 000.

Průměrný starobní důchod činil na konci června 20.233 korun. „Navrhované zvýšení důchodů se na výši starobního důchodu vypláceného v průměrné výši v červnu 2023 projeví zvýšením o 360 korun na 20.635 korun,“ uvedlo ministerstvo práce.

Jednodenní volby zatím nebudou

Poslaneckou verzi zákona o správě voleb, která zachovává hlasování ve dvou dnech, vláda také schválila, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Původně kabinet na návrh ministerstva vnitra požadoval jednodenní hlasování tak, jak je to obvyklé v dalších evropských zemích. V plánu zůstávají další opatření z původní předlohy vnitra, například pevný termín pro některé typy voleb v prvním říjnovém týdnu, případně centrálně vedený jednotný seznam voličů.

Zachování dvoudenních voleb v pátek a v sobotu zdůvodňovali kritici jednodenního pátečního hlasování, že by se tím omezilo nežádoucím způsobem právo občanů vyjádřit svůj názor. Poslanci se proto dohodli na tom, že stávající dny hlasování se nezmění, uvedla minulý týden mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová. Rakušan dnes doplnil, že kompromis nalezli šéfové sněmovních klubů a straničtí odborníci.

Pád vlády kvůli důchodům? To se nestane, hlásá Jurečka. U Ústavního soudu uspějeme

V ostatních navrhovaných úpravách předloha sedmi poslanců v čele s Josefem Coganem (STAN) vychází z původní vládní předlohy, která má za cíl sjednotit volební pravidla. Zákon tak má zavést pevný termín komunálních a krajských voleb na konci prvního říjnového týdne nebo centrálně vedený informační systém.

Obsahoval by jednotný seznam voličů a okrskových volebních komisí a také registr kandidátních listin. Přinesl by možnost podávat kandidátní listiny prostřednictvím elektronického formuláře, což by mělo odstranit chybovost při předkládání kandidátek. Vytvoření jednotného informačního systému má podle předkladatelů stát 380 milionů korun, provoz deset milionů korun ročně. Ministerstvo v původní verzi počítalo s náklady 200 milionů korun na vznik a 20 milionů korun ročně na údržbu systému.

Pro některá opatření potřebuje vláda ústavní většinu, podle Rakušana tak dohoda ukazuje na schopnost kabinetu hledat kompromisy. Kabinet podle něj nadále počítá s tím, že chce volební legislativu významně posunout. Plánuje prosadit i korespondenční volbu, kterou však důrazně odmítá opozice.

Občanky i jen digitálně

Lidé zřejmě získají možnost prokazovat se digitálně místo fyzickými doklady. Předpokládá to návrh zákona o právu na digitální služby, který dnes schválila vláda a který ještě čeká posouzení Parlamentem. Digitální stejnopisy dokladů by ale neměly fyzické průkazy nahradit a nebude možné je použít ani pro dálkové prokazování totožnosti, řekl dnes novinářům vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Spuštění projektu by podle předkládací zprávy k zákonu mělo státní správu vyjít zhruba na půl miliardy korun, roční provozní náklady odhaduje vláda na 50 milionů korun.

K prokazování digitálním dokladem bude podle Bartoše potřebná aplikace v mobilním telefonu, kterou vypracuje Digitální informační agentura (DIA). Lidé prostřednictvím aplikace pošlou požadavek na identifikaci, prokážou se přitom bankovní identitou nebo jiným způsobem elektronického ověření totožnosti. Aplikace vygeneruje kód, který si ověřující úřad, například policie nebo pošta, zkontroluje ve vlastní čtecí aplikaci.

Zákon předpokládá, že digitální stejnopis bude mít stejné právní účinky jako originální doklad. Nebude možné ho vystavit bez existence fyzického průkazu a nebudou v něm obsaženy žádné údaje nad rámec fyzického dokladu. Lidé si budou moct sami vybrat, zda se budou prokazovat běžným dokladem, nebo digitálně. Státní správa bude mít povinnost přijímat obě varianty průkazů. Bartoš upozornil, že digitální doklady nebude možné využívat k cestám do zahraničí, v takovém případě bude nadále nutný standardní občanský průkaz.

Lex Ukrajina

Uprchlíci z Ukrajiny si zřejmě budou moct prodloužit dočasnou ochranu v Česku o další rok, tedy do konce března 2025. Novelu zákona zvaného lex Ukrajina čeká  projednání ve Sněmovně. Dosavadní průběh ruské agrese proti Ukrajině podle ministerstva vnitra, které materiál předložilo, nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl návrat ukrajinských uprchlíků do jejich domovů možný. Novela předpokládá přeregistraci uprchlíků během příštího roku. O jejím schválení informoval novináře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Dočasná ochrana umožňuje běžencům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh. K pondělní půlnoci bylo v České republice 365.875 lidí s dočasnou ochranou a Česko udělilo přes půl milionu víz. Část z nich se ale vrátila na Ukrajinu. Většinu lidí s dočasnou ochranou v ČR tvoří podle dřívějších informací ministerstva vnitra ženy a děti.

Postup prodloužení ochrany bude podle Rakušana stejný jako letos. Uprchlíci se budou muset do 15. března 2024 nejprve elektronicky registrovat, při registraci si zároveň zarezervují termín k osobní návštěvě pracoviště vnitra. Obdrží tam vízový štítek, kterým bude možné prodloužení prokázat. K vyznačení štítku se budou muset lidé dostavit do konce září příštího roku.

Novinkou bude dotazník, který budou muset žadatelé o prodloužení ochrany vyplnit. Dosavadní průzkumy mezi uprchlíky totiž byly na dobrovolné bázi, a stát tak nemá k dispozici komplexní informace například o vzdělání, bydlení či složení domácností držitelů ochrany. „Údaje poskytnuté cizincem v dotazníku budou sloužit pro statistické účely s cílem podpory integračních opatření,“ uvedlo vnitro.

Obnova Terezína a Josefova

Vláda také schválila plán obnovy a rozvoje pevnostních měst Terezín a Josefov. Na záchranu nejvíce chátrajících objektů půjde v příštích pěti letech až 1,73 miliardy korun z havarijního fondu ministerstva kultury a rozpočtů krajů a měst. Další až 1,2 miliardy bude v letech 2024 až 2033 směřovat na údržbu a obnovu také dalších staveb z programu, který připravuje s kraji ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).

 „Peníze ze stávajícího havarijního programu na opravy památek ministerstva kultury i z nového programu MMR by měly být k dispozici už v příštím roce,“ řekl dnes novinářům po jednání vlády ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Doplnil, že podle zástupců obou měst se již pracuje na projektové dokumentaci. Plánují se první úpravy u šesti vytipovaných objektů, čtyř v Terezíně a dvou v Josefově, kde by přibližně v polovině příštího roku měly začít sanační práce. Následně je podle Bartoše důležité hledat pro každou budovu v pevnosti nějaký budoucí život.