Penze porostou pomaleji? Jurečka chce změnit pravidla pro navyšování důchodů

„Budeme připravovat v letošním roce i před celkovým balíkem důchodové reformy materiál, který by měl upravit legislativní podmínky valorizace – ať už řádné, nebo mimořádné. Budeme chtít napravit rozdíly, které vznikají, jinak se nám nůžky mezi níže příjmovými a vysoce příjmovými seniory ještě víc rozevírají,“ uvedl Jurečka. Řekl, že parametry by chtěl představit do několika týdnů.

Penze se skládají ze dvou částí. Solidární pevná výměra je stejná pro všechny a zásluhový procentní díl odráží odpracovanou dobu, odvody z výdělků a počet vychovaných dětí. Důchody se valorizují vždy od ledna o růst cen a od roku 2018 o polovinu růstu reálných mezd, do té doby to bylo o třetinu růstu. Přidávaná částka se rozloží mezi zásluhový a solidární díl, který musí odpovídat deseti procentům průměrné mzdy. Mimořádně se pak důchody zvedají, pokud ceny od posledního navýšení vzrostly aspoň o pět procent. O tolik, o kolik se zdražilo, se upraví zásluhový díl důchodu. Lidé s vyšší penzí si tak polepší víc.

Je po tom poptávka, říká ministr

Jurečka zmínil návrat k mírnějšímu navyšování o třetinu růstu reálné mzdy místo o polovinu. Doporučila to kvůli zadlužování státu i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní by se měl při valorizaci brát v potaz i pokles reálných mezd. Do navýšení penzí by se růst výdělků pak promítal až po dorovnání mzdového propadu, radí NERV. Navyšování o polovinu se dostalo do zákona jako poslanecký návrh ve Sněmovně před předminulými sněmovními volbami.

Podle expertů by se měla rychle upravit pravidla mimořádných valorizací. Odborníci poukazovali na to, že si při nich méně polepšili lidé s nízkou penzí, kteří zdražování pociťují víc. Kritizovali vládu za to, že nastavení dosud nezměnila. Zmiňovali také velký dopad na rozpočet. Mimořádné valorizace loni zvedly výdaje na penze zhruba o 29 miliard korun.

Podle Jurečky je kvůli dopadům na státní rozpočet „poptávka od odborné veřejnosti i napříč politickým spektrem“ ke změně valorizačního vzorce. Podotkl, že letní mimořádné valorizace se změny nedotknou. Řádné lednové navýšení penzí příští rok by se už novými pravidly řídilo, dodal Jurečka.

Jak se navyšovalo loni

V minulém roce se důchody zvyšovaly celkem třikrát - řádně v lednu a mimořádně kvůli inflaci v červnu a září. Na tři přidání bylo potřeba navíc téměř 57 miliard korun. Letos se penze zvedaly v lednu. S další mimořádnou valorizací kvůli inflaci se počítá v létě. Podle schváleného rozpočtu se letos na důchody vyplatí o 62,5 miliardy korun víc, než se na ně vybere na pojistném. Tato částka nezahrnuje ale ještě výdaje na mimořádnou valorizaci.

Vyšší důchodový věk?

V koalici také existuje návrh o zvýšení věku odchodu do důchodu. Jedna ze zvažovaných variant je 68 let. „Pro nás v TOP 09 je naprosto klíčové, abychom měli důchodovou reformu,“ uvedla šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) v pořadu Partie na CNN Prima News s tím, že pokud nedojde k žádné úpravě, postupně nebude mít Česko na důchody vůbec.

Věk 68 let ale není finální varianta, nakonec může být jiný. Navíc by se týkal až mladších ročníků. „Můžu uklidnit všechny, kteří jsou starší 45 let, že jich se to týkat nebude,“ uvedla Pekarová.

Francouze naštvala Macronova důchodová reforma. Obří protest paralyzoval školy, dopravu i elektrárny

Poslanec opozičního hnutí ANO Aleš Juchelka upozornil na to, že průměrný věk dožití seniorů ve zdraví neroste.

Opatrně se k tématu zvýšení věku odchodu do penze vyjádřili z vládního tábora poslankyně ODS Eva Decroix a poslanec STAN Jan Lacina. Decroix se obává toho, jakým způsobem bude koalice schopná takový případný krok veřejnosti vysvětlit. Podle Laciny je realitou, že se délka dožití zvyšuje. „Bude se muset hledat nějaký kompromis,“ míní.

„Máme už dnes jeden z nejvyšších věků odchodu do důchodu,“ řekl předseda mimoparlamentní ČSSD Michal Šmarda. Podle něho je možné provést důchodovou reformu tak, aby penze představovala kolem dvou pětin průměrné mzdy a věk odchodu do důchodu zůstal na současné úrovni.

Člen Evropského účetního dvora za ČR Jan Gregor v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi řekl, že by lidé měli vědět, kdy půjdou do důchodu již v momentu, kdy na trh práce vstupují. Navýšení důchodového věku na 67 až 68 let podle něj dává smysl pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Ředitel centra IDEA Jan Švejnar navrhuje, že by bylo dobré, kdyby nešlo o stanovení určitého věku, ale byla by to pohyblivá věc, která se bude vztahovat k očekávané délce života. „Ve dvaceti letech budou lidi vědět, že v penzi budou určité procento života a věk odchodu se bude pohybovat postupně a předvídatelně a s tím, jak se bude zlepšovat životní úroveň, délka života atd. A to je přijatelné pro všechny, protože chápou, že jinak by systém nemohl fungovat,“ řekl dnes Švejnar v České televizi.