14°C
Pražský magistrát už v loňském roce avizoval vznik nové organizace pro obnovitelnou energii. Stojí to v klimatických závazcích, které by do roku 2030 měly pomoci výrazně snížit emise CO2. Skokové zdražování cen za energie tyto kroky ještě urychlilo. „V dnešní době je cena energií nevyzpytatelná a navíc rapidně roste. Bohužel se to týká nás všech, tedy i Pražanů. Řešením je přechod na obnovitelné zdroje a zvýšení energetické soběstačnosti pražských domácností,“ říká Jana Plamínková (STAN), náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast životního prostředí a infrastruktury.
Praha proto vytvořila i novou městkou společnost Pražské společenství obnovitelné energie (PSOE), do které se mohou zájemci o alternativní zdroje zapojit hned několika způsoby. Jeden z nich je právě určen i pro bytové domy a SVJ. „Jsme schopni pomoci s vyřízením dotací, přípravou projektu až po instalaci samotných solárních panelů a jejich zapojení do sítě,“ říká ředitel organizace Jaroslav Klusák.
Problém s památkáři
Nápad je to samozřejmě dobrý a zvláště na panelových sídlištích na okraji Prahy bude v nejbližší době nejspíš solárních panelů na střechách přibývat, horší je to však v centru Prahy, a to i v tom širším, který zahrnuje Smíchov, Žižkov, Holešovice nebo Nusle. Tyto oblasti totiž spadají do tzv. památkové zóny a památkáři jsou v tomto ohledu nekompromisní.
„V památkové zóně není z hlediska památkové péče v zájmu zachování charakteru území osazování solárních panelů na šikmých střechách domů v památkové zóně možné. Cílem památkové péče je zachování takového typu krytiny střechy, který odpovídá době postavení domu. Z tohoto důvodu nelze považovat za vhodné ani použití alternativ solárních panelů v podobě např. solárních tašek, protože tyto prvky nesplňují základní kritérium památkové péče, kterým je používání tradičních materiálů,“ sdělil ředitel Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska.
A podobně se vyjádřil i odbor památkové péče z magistrátu (MHMP OPP). „Umisťování standardních fotovoltaických či solárních panelů na objekty, které se nacházejí v památkových zónách, považuje MHMP OPP obecně za nežádoucí. Tyto technické prvky zásadně vstupují do vnímání památkově chráněných území a působí vizuálně rušivě, čímž snižují autenticitu daného území,“ sdělil ředitel odboru Jiří Skalický.
Pomůže nová metodika?
Aby to bylo ještě o něco složitější, ke každému případu oba subjekty přistupují individuálně, tudíž není daná žádná metodika, kterou by se zájemci o solární panely mohli řídit. To by se ale mohlo změnit, tedy prozatím alespoň v Praze 3. „Pro SVJ a vlastníky domů je hlavně důležitá předvídatelnost, aby věděli, co památkáři dovolí, a co ne. Jsem v kontaktu s ředitelem PSOE Jaroslavem Klusákem, který jedná s památkáři o vytvoření metodiky pro památkové zóny, kde by bylo dopředu stanoveno, co je na střechách v Praze 3 možné, a co ne,“ vysvětlil místostarosta Prahy 3 Ondřej Rut (Zelení).
„Ta mlha blokuje už řadu rodících se projektů. Památkáři bohužel dají konkrétní stanovisko až ke konkrétnímu projektu. Vlastníci se tak těžko pohrnou do nejistoty. Ta metodika by hodně pomohla,“ uzavřel Rut.
