Hospitalizovaní s covidem: Nebezpečná plíseň stojí až za třetinou zdánlivě covidových úmrtí

Plíseň s názvem aspergillus fumigatus se nachází ve vzduchu, půdě, jídle a tlejících organických materiálech (například v kompostu) a v normálních případech život člověka neohrožuje. Problém ale nastává, jakmile dojde k celkovému oslabení metabolismu. Plíseň napadá hlavně plíce, ve kterých se umí rozrůst až do velikosti tenisového míčku. Odstranit ji je pak extrémně náročné.

Neléčená aspergilóza se může rozšířit do zbytku těla a zasáhnout kůži, mozek, srdce a ledviny. Úmrtnost je v jejím případě velmi vysoká, v kombinaci s nákazou koronavirem tak zabíjí 70 procent zasažených pacientů, píše server DailyMail.

To, jak velká část hospitalizovaných s těžkým covidem se zároveň potýká s aspergilózou, se zatím nedá přesně určit. Podle jednoho z britských expertů na infekční nemoci Davida Denninga nedojde vždy ke správné diagnóze a nemocniční personál si plísně nemusí všimnout. „Když to cíleně nehledáte, nenajdete to,“ řekl novinářům profesor. „Na jednotkách intenzivní péče pravděpodobně zemřel nespočet pacientů, kteří nikdy nebyli diagnostikovaní.“

Podle březnové studie Exeterské Univerzity se s aspergilózou potýká jeden ze tří pacientů s covidem. Optimističtější výsledky přinesl říjnový mezinárodní výzkum, podle kterého zasáhne plíseň jednoho z šesti těžce nakažených.

Neočkovaná maminka (†24) dvou dětí podlehla covidu ve 29. týdnu těhotenství. Miminko zachránili

Odolnost vůči lékům roste

Standardně užívané léky mohou riziko úmrtí výrazně snížit. „Pokud je podáme včas, mohou vyléčit 75 procent pacientů s aspergilózou,“ řekl Denning. Plíseň ale začíná být vůči efektivním lékům čím dál tím odolnější a na léčbu často reaguje jen minimálně. To zapříčinil hlavně vysoký obsah podobných protiplísňových látek v jiných lécích a v zemědělství. Tělo se tak s látkou setkává mnohem častěji než dřív, tím pádem si na ni do určité míry „zvyklo“.

„Odolnost vůči lékům vyvolává velké obavy,“ pokračoval profesor. „Odolné kmeny nyní v některých částech Londýna představují bezmála 13 procent všech aspergilových infekcí.“ Lékaři by podle něj měli potenciální aspergilózu brát častěji víc v potaz a uvědomovat si rizika, která přináší.

„U pacientů s covidem, které přijímáme na jednotku intenzivní péče, musíme na aspergilózu myslet a odebírat preventivní vzorky. Už tak je těžké být na JIPce, natož se do toho ještě prát s plísní,“ konstatoval.

Šampion v kickboxu zemřel pár týdnů po nákaze koronavirem. Z JIPky odešel na revers

Co má společného s covidem?

To, proč plíseň v takovém měřítku napadá zrovna pacienty s covidem, se teď experti snaží zjistit.

„Zatím ještě plně nerozumíme tomu, jak koronavirus působí na imunitní systém a jak snižuje pacientovu schopnost odbourávat plísňové infekce,“ řekla novinářům mykoložka a expertka na plísně Adilia Warrisová. „Myslím si, že koronavirus poškozuje plicní tkáň a dýchací cesty těžce nemocných a dělá něco s pacientovou obranyschopností. Tím pádem jsou náchylní k aspergilóze.“

Podle jedné z odborných teorií napadá koronavirus a aspergillus fumigatus ty samé molekuly v plicích. Jakmile se tedy viru podaří prolomit obranu, usnadní přístup také plísni.