Vytlačuje své starší »bratříčky« díky své vysoké nakažlivosti. Ale první výsledky vědeckých studií naznačují, že by mutace covidu omikron nemusela být tak nebezpečná oproti svým předchůdcům. Blesk přináší přehledný sumář toho, co je zatím o nové variantě známo.
Omikron přichází: Pět otázek a odpovědí. Zabere očkování a protilátky? A zahltí nemocnice?
1.Funguje očkování?
Výzkumníci z americké Kolumbijské univerzity a Univerzity v Hongkongu zjistili, že nová mutace covidu-19 je výrazně odolnější vůči očkování. Podle nedávné britské studie mají dvě dávky vakcíny, ať už od Pfizeru, Moderny, nebo AstraZenecy, jen 30- až 35procentní účinnost proti omikronu. Po podání posilující třetí dávky se ochrana proti nákaze zvyšuje až na 70 až 75 procent. U delta varianty byla účinnost dvou dávkových vakcín 80 – 95 procent.
2.Proč se šíří tak rychle?
Nová mutace covidu zaskočila všechny rychlostí, jakou se dokáže šířit. Kvůli tomu vytlačuje dosud převažující variantu delta, jen v USA se stal omikron dominantní po zhruba 14 dnech. Podle studie britských vědců je pak ve srovnání s deltou až třikrát vyšší riziko, že se nová varianta rozšíří v jedné domácnosti. Testy v Hongkongu zase zjistily, že se tato mutace dokáže v tkáni dýchacího ústrojí množit až 70x rychleji.
3.Pomůžou protilátky?
Britský výzkum naznačuje, že ten, kdo si už v minulosti covidem prošel, má jistou formu ochrany před těžkým průběhem po nákaze omikronem. Podle americké stanice CNN mají tito lidé zřejmě až o 60 % vyšší pravděpodobnost lehkého průběhu než ti, kteří se s virem budou potýkat poprvé.
4.Jaké je riziko hospitalizace?
Ačkoliv je omikron infekčnější, objevují se opatrné náznaky, že by mohl mít mírnější průběh. Univerzita v Edinburghu analyzovala 23 840 vzorků omikronu a 126 511 vzorků delty odebraných ve Skotsku za měsíc a půl. Ze sledovaných případů bylo hospitalizováno 15 pacientů s omikronem a 856 s deltou. „Ačkoli je studie malá, přináší dobré zprávy. Dvoutřetinové snížení hospitalizací u lidí s oběma dávkami naznačuje, že omikron bude pro více lidí mírnější,“ komentoval skotské výsledky oxfordský profesor James Naismith.
Studie vědců z JAR zkoumala přes 161 tisíc případů nákazy v rozmezí zhruba dvou měsíců. A její závěry? Do nemocnic bylo přijato 2,5 % lidí s omikronem a 12,8 % s deltou. Sami autoři studie ale upozorňují, že jde o předběžná data. Přední americký imunolog Anthony Fauci pak dodal, že bude potřeba provést další výzkumy po celém světě, aby se dalo s jistotou říct, že výsledky ze Skotska a JAR budou platit i jinde ve světě. „Jsou to dobré zprávy, ale musíme počkat, co se stane v naší populaci, která má svá vlastní demografická specifika,“ uvedl Fauci.
5.Zahltí nemocnice?
I když zatím předběžné výsledky naznačují, že omikron může mít mírnější průběh, přesto mají vědci obavy ze zahlcení nemocnic. Důvod je prostý, nová mutace se šíří velice rychle a nakazí v krátkém čase mnohem více lidí, a to i těch po vakcinaci. „Pokud se bude omikron nadále takto rozšiřovat, mohl by v proočkované společnosti vyvolat mnohem více hospitalizací než delta,“ myslí si profesor Naismith.
6.Už rok se v Česku očkuje
Den po loňských vánočních svátcích, tedy 27. prosince 2020, dostali první Češi vakcínu proti covidu. Tím úplně prvním byl tehdejší premiér Andrej Babiš (67, ANO) a hned po něm válečná veteránka Emílie Řepíková (96). První skupinou, která se mohla očkovat, byli rizikoví senioři a postupně se k nim přidávaly jak jednotlivé profesní skupiny nutné pro chod státu, tak i mladší a mladší věkové kategorie. Poslední skupinou, které se otevřela registrace, byly děti starší 5 let, které mohou rodiče registrovat k očkování od letošního 13. prosince. A jak si Česko po roce očkování vede? Inu, řečí čísel: Od 27. prosince podali zdravotníci zhruba 15,2 milionu dávek vakcín. Plně naočkováno bylo přes 6,6 milionu lidí.
Video Koronavirus: Varianta OmikronVideo se připravuje ...- Související
Témata:
Mutace covidu kóduje lidská buňka bez ohledu na očkované a neočkované. Protože má sebezáchovné mechanismy, kóduje tak, aby jí to vyhovovalo. Delta vznikla při promořování v Indii, omikron v Africe. Na obou místech předtím došlo k široké nákaze se smrtícími důsledky. Nejvíce znepokojuje možnost, že covid není přírodního původu, ale vznikl šprtáním čínských "vědců" do DNA/RNA. To se pak může vyvinout opravdu nepříznivě a nečekaně.