Pacienti s dlouhým covidem kritizují doktory. Jogínku s dýchacími problémy měsíce odmítali

Jasmine Hayerová (32) v britské metropoli studovala na instruktorku jógy, loni v březnu se ale nakazila koronavirem a kurz od té doby nedokázala dokončit. Za lékaři chodila s tlakem na hrudi, bolestí na srdci, dušností, únavou a zrychleným srdečním tepem, za příznaky ale zdravotníci odmítali vidět cokoli jiného než úzkosti.

Problémy s chůzí, mluvením i ohýbáním se

Jasmine přitom věděla, že je něco špatně, a začala si sama zapisovat detaily symptomů. Díky záznamům přišla na to, jaké aktivity ji nejvíce vyčerpávají a jaké mají největší vliv na kapacitu plic. Problém jí dělá hlavně ohýbání se, chůze a mluvení. Lékařskou pomoc mezitím vyhledávala dál, dokud nebyla přijata mezi dalších 130 pacientů s dlouhým covidem na specializovanou kliniku v Bromptonské nemocnici. Teprve tehdy se její zdravotní stav a fyzická zdatnost začaly zlepšovat, i tak se ale zatím nemůže vrátit do práce ani k milované józe.

„Nemůžu zvednout levou ruku, natož dělat instruktorku jógy, což mi láme srdce,“ řekla pro server BBC. Lékaři u ní na klinice odhalili malé krevní sraženinky v plicích, které fungovaly na pouhých 53 procent (což je kapacita srovnatelná s pacienty trpícími plicními chorobami). Do toho se u ní rozvinul postcovidový zánět srdce.

Zdravotníci Hayerové předepsali léky na ředění krve, díky kterým jí z plic sraženinky postupně zmizely. Její plíce ale stále nefungují normálně. „Lékaři nevědí, proč mám celkově dobrou úroveň prokysličení těla, ale nedostatek kyslíku v plicích. Mohlo by to ukazovat na problémy s cévami, ale ty jsou podle skenů v pořádku,“ sdělila novinářům, dodala: „Nikdy nic takového neviděli.“

Neočkovaná maminka (†24) dvou dětí podlehla covidu ve 29. týdnu těhotenství. Miminko zachránili

Chybí specializovaná pomoc

Jasmine o svých zkušenostech píše na internetový blog a za rok a půl se jí s podobnými zdravotními komplikacemi ozvalo nespočet lidí, kteří zoufale hledají pomoc. „Mnoho pacientů odmítají přijmout kvůli tomu, že jejich praktičtí lékaři nebo specialisté nemají dostatek informací. Neví, že pacienti mohou mít mikrosraženinky a zároveň normální výsledky skenů a krevních testů, jako to mám já,“ pokračovala Hayerová.

Britský kardiolog Amitava Banerjee se obává, že s přibývajícími pacienty v nemocnicích bude růst i počet lidí s dlouhým covidem. U mnoha pacientů se dlouhotrvající komplikace projevily po prodělání mírného covidu a profesor z londýnské univerzity si tak není jistý, zda to samé nebude platit i u mutace omikron.

„Víme, že lidé, kteří nebyli hospitalizováni s akutním covidem, byli pak víc zasažení. Měli bychom se tím zabývat,“ řekl serveru Banerjee. „Vakcíny nepochybně zabraňují smrti a vážné nemoci, ale vědci zatím nevědí, jestli ochraňují před dlouhým covidem,“ připustil kardiolog. Očkování by navíc podle něj nemělo být jediným protipandemickým opatřením.

Nejlepší prevence: Nenechat se nakazit

Nejlepší prevence je jednoduchá snaha nenechat se nakazit a udržovat počty nově infikovaných na nízké úrovni, říká profesor. „Rád bych, aby naši zákonodárci více brali dlouhý covid v potaz a aby o něm probíhalo více debat,“ pokračoval. „Pokud počítáte jen úmrtí, přehlížíte dopady na život lidí. Měli bychom se k tomu stavět lépe.“