Koronavirus se šíří mezi jeleny. Experti se bojí pandemie mutací

Takřka jistě nový koronavirus přešel na lidi od zvířat, nejspíš od netopýrů v Číně. Mezi odborníky převažuje názor, že k této infekci nedošlo přímo, nýbrž ještě přes jiné zvíře.

Dost případů potvrzuje, že se mohou nakazit i zvířata od lidí – kočky a psi v domácnostech, gorily či tygři v zoologických zahradách… Tři sněžní levharti v Nebrasce dokonce kvůli komplikacím s covidem-19 pošli, informovala v polovině listopadu CNN.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Ještě hůř to dopadlo na některé zemědělce. Například Dánsko před rokem vybilo veškeré chovy norků, asi čtyři miliony kožešinových zvířat, když se mezi nimi koronavirus povážlivě šířil.

Mlsný jelen

Dalším druhem, který upoutal pozornost vědců, je jelenec běloocasý (též zvaný jelen viržinský), nejběžnější volně žijící kopytník Severní Ameriky. Nepřekvapí, že se snadno od lidí nakazí ti v chovech – jelenci se chovají jako kozy, jsou zvědaví a mlsní, rádi lidem strkají čumáky do kapes a očichávají jim ruce, zda nenesou nějakou pochoutku. Ale jak se koronavirem nakazili jejich divocí příbuzní?

„Třeba někdo nakažený zahodil okousané jablko nebo i posmrkaný kapesník,“ spekuluje Suresh Kuchipudi z Pensylvánské státní univerzity. Jeho tým ve státě Iowa testoval na covid 151 divokých jelenců a 132 v zajetí. Třetina testů byla pozitivní.

Pravděpodobnost těžkého covidu zhoršuje neandertálský gen. Má ho každý sedmý Evropan

„Geografická distribuce jelenů a lidí silně značí, že došlo k několika infekcím napříč druhy i přenosům z jelena na jelena,“ uvádí studie předběžně publikovaná na serveru bioRxiv.

Další cestou nákazy může být odpadní voda, ba i plivání pozitivních lidí…  „Jsou to vysoce náchylná zvířata, nevíme, jaké množství viru je potřeba, aby se nakazila,“ řekl Kuchipudi pro CNN. „Víme, že mezi sebou si jeleni virus předávají – palčivá otázka je, koho pak nakazí dál?“

Obavy byly i z šíření nákazy z norčích farem. Hon Ip a jeho kolegové z výzkumné agentury USGS zkoumali možné infekce okolo jedné z nich v Utahu, která se právě stala covidovým ohniskem. Zjistili, že myši, mývali, skunci i další hlodavci okolo se můžou koronaviry nakazit – ale konkrétně SARS-CoV-2 u nich nenašli. „Bylo to příjemné překvapení,“ řekl Ip pro CNN. „Ale také byla překvapením pestrost a počet různých jiných koronavirů. Našli jsme nečekaně vysoké rozšíření koronavirů mezi domácími i divokými zvířaty testovanými na norčích farmách. Tyto provozy se mohou potenciálně stát ohnisky přenosů infekcí mezi druhy a nových pandemických koronavirů,“ varoval jeho tým. 72 % testovaných zvířat mělo v sobě alespoň jeden koronavirus.

Většinou tyto viry svým nositelům nijak zvlášť neškodí, ale je riziko, že jsou takzvanými rezervoáry. I kdyby se snad podařilo naočkovat všechny lidi, ve zvířatech může SARS-CoV-2 dál cirkulovat a přirozeně se vyvíjet – vytvářet nové mutace a varianty. A pak se zase vrátit k lidem, třeba už odolný vůči dosavadním protilátkám.

Zima se blíží. Zhorší se covid s chřipkou, nebo se infekce navzájem „vyruší“?

Pak je tu ještě rychlejší cesta: Kombinace. Když se v jednom organismu potkají dva podobné viry, mohou si vyměnit velké kusy genetického materiálu. Chřipka to umí výtečně, ale dělají to i koronaviry.

„Rekombinace je jedním z hlavních mechanismů evoluce koronavirů,“ vysvětluje Ip. Takže jestli se jelenci takto snadno nakazí od lidí a pak si to předávají mezi sebou, hrozí šíření nových variant. Je potřeba víc studovat, kterak se koronaviry mezi jednotlivými zvířaty i druhy šíří. Výzkumníci už dávají pozor na čínské jeskynní netopýry, kteří se ukázali jako ohromný rezervoár koronavirů, ale nová pandemie může přijít třeba od mývalů z amerického Středozápadu. „Musíme být připravení na jakékoli varianty, jež se mohou objevit,“ varuje Kuchipudi. Zároveň je však třeba mít na paměti, který druh teď roznáší koronavirus zdaleka nejvíc, po celé planetě: Homo sapiens. „Je potřeba lepší souhra, aby se očkovalo co nejvíc lidí – abychom aspoň minimalizovali přenos mezi lidskými bytostmi. Dokud tu budou náchylní lidé, dáváme viru příležitost cirkulovat a měnit se,“ uzavírá Kuchipudi.