Pravděpodobnost těžkého covidu zhoršuje neandertálský gen. Má ho každý sedmý Evropan
Badatelé Oxfordské univerzity našli gen, jehož nositelé mají dvojnásobnou pravděpodobnost vážného průběhu covid-19. Gen se vyskytuje zejména mezi lidmi z jižní Asie a do jisté míry také u Evropanů a jejich potomků.
„Haplotyp 3p21.31 vzešel z DNA neandertálců a naděluje dvakrát vyšší riziko selhání dýchací soustavy vyvolaného covidem-19,“ konstatuje studie publikovaná v magazínu Nature Genetics. „Rizikantní varianty na tomto místě DNA má víc než 60 procent jedinců jihoasijského původu, v porovnání s 15 procent mezi skupinami evropského původu.“
Naopak z lidí afro-karibského původu mají nebezpečný gen asi dvě procenta, Číňanů a dalších lidí z východní Asie 1,8 %. „Viníka“ badatelé odhalili kombinací metod v laboratoři a umělé inteligence.
Podle vědců jejich výzkum do nemalé míry vysvětluje, proč zejména Bangladéšanů a Pákistánců ve Velké Británii umíralo daleko víc než bělochů a černochů. U pákistánských mužů bylo ve druhé vlně koncem loňského roku 4,8× větší riziko úmrtí než u bílých Britů, u indických žen 1,6× větší, informovala BBC. Vedle genetiky také přispěly jiné faktory, například tito migranti a jejich potomci častěji pracují v maloobchodě a gastronomii či jiných profesích, kde jsou ve větším kontaktu s lidmi, mají nižší životní standard a častěji žijí v přeplněných či vícegeneračních domovech.
Zrádný gen nejspíš podle výzkumníků ovlivňuje reakci plicních buněk na napadení SARS-CoV-2. Normálně mají buňky metodu, jak se bránit – přemění se na méně specializované buňky, které koronavirus tolik nepřitahují. Zredukují totiž na svém povrchu protein ACE-2, který SARS-CoV-2 využívá, aby se na buňky přichytil a pak do nich pronikl.
U lidí se zmiňovaným genem tento mechanismus moc dobře nefunguje. Podle vědců je pozoruhodné, že tyto vážné potíže se týkají plic a ne imunitního systému. „Svou genetiku změnit nemůžeme, ale naše výsledky ukazují, že lidem s rizikovým genem nejspíš obzvlášť pomůže očkování,“ cituje BBC vedoucího studie Jamese Daviese.
Také výzkumníci doufají, že jejich objev pomůže s vývojem dalších léků, které se budou soustředit na plíce a ne na imunitní systém.
