Covid tvrdě dopadá na lidský mozek: Těžký průběh může výrazně snížit inteligenci, ukázala studie

Po zohlednění faktorů, jako jsou věk, pohlaví, první jazyk a úroveň vzdělání, vědci zjistili, že u lidí po koronavirové nákaze se projevil největší negativní dopad na schopnost řešit úkoly vyžadující uvažování, plánování a řešení problémů ve srovnání s těmi, kteří nákazou neprošli.

„Tyto výsledky souznějí se zprávami o dlouhém covidu, kdy jsou běžné 'mozková mlha', problémy se soustředěním a potíže s nalézáním správných slov,“ stojí ve studii, která se opírá o rozsáhlé testování inteligence v Británii. Pozorovaný pokles výkonnosti „nebyl nepodstatný“. U lidí, kteří byli na ventilátoru, přitom byl deficit větší než u těch, kteří utrpěli mozkovou příhodu.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Kognitivní deficity mohou podle expertů souviset s přetrvávajícími příznaky infekce, jako jsou zvýšená teplota nebo respirační problémy. Zbytkové příznaky hlásilo 4,8 procenta účastníků, kteří byli nakaženi. Vědci, kteří stojí za studií, však vyzvali k opatrnosti při vyvozování závěrů bez dat ze snímání mozku. Výsledky studie by však podle nich mohly posloužit jako důrazná výzva k dalšímu zkoumání tématu.

Vědci se domnívají, že tu působí mnoho faktorů. „Například předchozí studie o hospitalizovaných pacientech s respirační nemocí ukazují objektivní a subjektivní úbytek poznávacích schopností a tvrdí, že u někoho přetrvávají pět let,“ píšou vědci.

Jen 275 účastníků studie dokončilo inteligenční test jak před i po nákaze koronavirem, což omezuje možnost vyvozování jasných závěrů ohledně příčiny a následku, upozorňuje Sky News. Na studii nazvané Kognitivní deficity u lidí, kteří se zotavili z covidu-19, se podíleli vědci z londýnské Královské univerzity v Londýně, King's College v Cambridgi a univerzit v Cambridgi, Southamptonu a Chicagu. Otiskl ji časopis The Lancet.