„Bolest, kterou nikdo nevidí.“ Případů dlouhodobého covidu přibývá. Lékaři neví, co s tím
„Bolest, kterou nikdo nevidí,“ tak o přetrvávajících symptomech dlouhodobého covidu-19 mluví pacienti. Miliony lidí po celém světě s nimi v současnosti bojují a lékaři se začínají obávat, zda takový nápor zdravotnické systémy ustojí, uvedl deník The Guardian.
Také John Brown (48) z australské Canberry je jedním z těch, kteří se s dlouhodobými problémy potýkají. Když ho loni v březnu začalo pobolívat v krku na palubě výletní lodě Voyager of the Seas, nepřikládal tomu žádnou důležitost. „Na palubě byli i další lidé, co pokašlávali,“ uvedl bývalý státní zaměstnanec. Domníval se, že má sucho v krku z klimatizace.
Loď 18. března zakotvila v Sydney, kde byli cestující testování na covid-19, u Browna a 33 dalších byly testy pozitivní. Měl velmi nevýrazné příznaky – letargii a slabý kašel, jeho stav se zhoršil 10 dní po diagnóze. Špatně se mu dýchalo a musel být hospitalizován, skončil na jednotce intenzivní péče na ventilátoru.
Australan nezvládne ani umýt auto
Uběhl více než rok od chvíle, kdy se nakazil, a Browna stále trápí příznaky spojené s dlouhodobým covidem-19, hlavně dušnost. „Jdu si do kuchyně udělat čaj, a než tam dojdu, zadýchám se, v kuchyni pak úplně lapám po dechu,“ vysvětlil Brown. Dodal, že je nekuřák. Po zkušenosti s covidem-19 používá denně inhalátor k léčbě chronické obstrukční plicní nemoci, bere také léky na vysoký tlak, což je další obtíž, kterou před nákazou netrpěl.
Brown se považoval za velmi aktivního člověka, teď je ale konstantně unavený, denně spí 10 až 11 hodin a odpoledne si k tomu ještě musí dát „šlofíka“. Únava je u něj tak silná, že není schopen ani umýt auta. Reportérům se svěřil, že vůz musel mýt nadvakrát. „Šel jsem si sednout, abych si odpočinul, ale usnul jsem. Probudil jsem se za hodinu a půl,“ uvedl, že výhodou je, že je v penzi, jinak by si nebyl schopen udržet zaměstnání.
Záhada dlouhodobého covidu
Australan rovněž upozornil na to, že po covidu-19 se u něj objevily problémy se zrakem a pamětí. Případů jako je ten Brownův přibývá, lékaři a další odborníci ale nevědí, co dlouhodobý covid-19 způsobuje. Lámou si hlavu nad tím, proč problémy i některých lidí přetrvávají nejen týdny, ale i měsíce po vyléčení.
Nejnovější výzkumy ukázaly, že jeden ze tří lidí, kteří se nakazili, budou mít symptomy déle než 2 týdny po zotavení. Další studie hovoří o tom, že u 10 procent lidí zůstanou symptomy 12 týdnů či déle. Lékaři o těchto obtíží mluví jako o post-akutních následcích covidu-19 (PASC), mezi laickou veřejností se ujalo označení dlouhý nebo dlouhodobý covid-19. Potíže spojené s nákazou většinou postihnou téměř každý orgán a soustavu v těle. Lékaři pro PASC nemají ještě žádnou přesnou odbornou definici.
Covid poškozuje většinu orgánů
„Tohle je velmi závažný problém,“ uvedl šéf oddělení klinické epidemiologie v Nemocnice pro válečné veterány v St. Louis Ziyad Al-Aly. Odborníci z celého světa se shodují, že potřebují problematice hlouběji porozumět. Al-Aly a jeho kolegové zatím našli 87 tisíc válečných veteránů, kteří se po prodělání nákazy s dlouhodobými symptomy potýkají.
Nejčastěji se jedná o symptomy jako přetrvávající kašel, dušnost nebo nedostatek kyslíku v krvi, Al-Aly a jeho tým shrnuli svoje výsledky ve studii, kterou v dubnu publikoval vědecký časopis Nature. „Jakoukoli soustavu jsme zkoumali, našli jsme poškození, které má na svědomí covid-19,“ prohlásil Al-Aly. Kromě plic byly zasaženy nejčastěji játra, mozek, srdce a kůže.
Dlouhodobý covid-19 má vliv také na spánek a paměť, kromě fyzických obtíží způsobuje i psychické problémy. Al-Aly zdůraznil, že dlouhodobé symptomy se objevily nejen u lidí, kteří museli být s covidem-19 hospitalizováni, ale i u těch, u nichž měla nemoc mírný průběh. Také australští vědci se věnují výzkumu této problematiky.
Chronické syndromy
„Symptomy spojujeme s postvirovým syndromem, nejčastěji si lidé stěžují na intenzivní únavu, bolesti hlavy, mozkovou mlhu,“ uvedla Gail Matthewsová, která vede australské zkoumání dlouhodobého covidu-19. Její tým podotkl, že dlouhodobý covid-19 je podobný dalším chronickým syndromům, kterými trpí například lidé po ebole, viru chikungunya či žloutence B.
Otázkou, na kterou by vědci rádi znali odpověď, je: co dlouhodobý covid-19 způsobuje. Jasná odpověď není, místo toho odborníci nabízejí řadu hypotéz. Podle některých teoriích některým pacientům v těle zůstanou buňky koronaviru, kterých se imunitní systém není schopný zbavit, a ty pak mají na svědomí přetrvávající problémy. Dalším možným vysvětlením je, že covid-19 spustí atypickou imunitní reakci, která trvá dál i potom, co virus opustí tělo.
Vědci se domnívají, že dlouhodobý covid-19 se častěji objevuje u starších lidí s vyšší váhou a u těch, u nichž měla nemoc střední až těžký průběh. Matthewsová doplnila, že žena častěji trpí autoimunitními onemocněními. Podle ní může být vazba mezi covidem-19 a autoimunitou. Na dlouhodobý covid-19 chybí zatím lék, lékaři se snaží léčit jednotlivé příznaky. „Víme, jak léčit depresi, jaké léky předepsat na bolest, jak léčit cukrovku,“ uvedl Al-Aly.
Pomůže rehabilitace nebo vakcína?
Britský neurovědec Raymond Perrin vidí odpověď v rehabilitaci, podle výzkumů postupné cvičení zvyšuje kapacitu poškozených plic. „Odpočinek, relaxace, meditace, chůze – to jsou základy léčby post-virálních syndromů, jako je dlouhodobý covid,“ objasnil Perrin, který připravuje výzkum se 100 pacienty s dlouhodobými symptomy. Jeho práce se bude zaměřovat právě na techniky léčby dlouhodobého covidu-19. Existují také studie, které tvrdí, že s dlouhodobým syndromem má pomoct vakcína, tato zkoumání ale zatím nebyla ověřena.
Nicméně odborníci mají více otázek než odpovědí a lidé, kteří dlouhodobým covidem-19 trpí, žijí v nejistotě. Al-Aly se domnívá, že jen ve Spojených státech je na 3 miliony lidí, kteří s těmito obtížemi bojují. „Zdravotnické systémy všech zemí by se na to měly připravit,“ Al-Aly naznačil, že se případy dlouhodobého covidu-19 budou objevovat čím dál častěji.
Matthewsová prohlásila, že zcela chápe frustraci pacientů, zmínila se také o nepředvídatelnosti symptomů. „Chvíli se zdá, že se to zlepšuje, pak se to najednou zhorší,“ popsala některé ze svých případů. Dlouhodobým covidem-19 se se svým týmem zabývá přes 8 měsíců, Matthewsová dodala, že za tu dobu až 54 procent jejích pacientů zaznamenalo zlepšení až úplné vyléčení.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.